Článek
Zadní louka Glastonbury byla utopená v oranžovém světle soumraku, vzduch voněl trávou, pivem a potem tisíců těl. Sophie tančila bosa, šaty se jí lepily na stehna, vítr jí cuchal vlasy a její pohled se potkal s tím jeho. Sam. Měl pohled, který nelichotil – ale vlastnil. A jí se to líbilo.
Přiblížil se zezadu, jeho ruce klouzly po jejích bocích, slova nepotřebovali. V tom chaosu hudby, světel a alkoholu jejich těla tančila blíž, až se jeho rty dotkly jejího krku. Nebránila se. Naopak – chtěla být součástí toho momentu, ztratit se v něm, roztavit své hranice. A on to věděl.
Odvedl ji za pódium. Jeho ruce byly odhodlané, drsné, hladové. Líbal ji naléhavě, svlékal ji spíš jako útočník než milenec. Její vzrušení se mísilo s nejistotou, ale jeho hlas, hluboký a klidný, ji znovu utopil v mlze.
„Chceš to,“ zašeptal. Nečekal odpověď.
O několik minut později ležela v trávě, šaty shrnuté nad pasem. V jeho očích už nebylo napětí – jen konec. Vstal, zapnul si zip a zmizel v rytmu hudby. Sophie zůstala. Sama, rozmazaná, s pálivým dotykem mezi stehny a s otázkou, která se jí už nikdy nepřestala vracet: Byl to sex, nebo jen tělesný pád?
Když hudba překřičí souhlas
Ve světě, kde se noc rozlévá do euforie, kde se těla lepí jedno na druhé a slova mizí v basových linkách, se z doteku může stát samozřejmost. Tam, kde je všude „možná“, se „ne“ stává neviditelným. Festivaly, které mají být chrámem svobody, často ignorují, že svoboda bez hranic přestává být svobodou.
Nejde o démonizaci erotiky. Ta je přirozenou součástí atmosféry – dusná, nabitá, syrová. Ale právě tam, kde vášeň překročí respekt, začíná jiný příběh.
Erotika jako kulisa
Je něco temně přitažlivého na noční festivalové louce. Všude kolem blikající světla, stany, cizí lidé, jejich vůně a kůže. Dva neznámí se setkají v davu, dotknou se, přitáhnou se k sobě, jazykem zkoumají hranice, které nevyřkli. Dech na uchu, dlaň na stehně, zip stanu tiše zasunutý.
Může to být krásné. Ale jen pokud je to vzájemné. Jen pokud se žádný z těch doteků nezmění v nátlak. Jen pokud jeden z hlasů nezmizí ze hry, zatímco druhý stále pokračuje.
Některé ženy odcházejí z těchto stanů s úsměvem, jiné s potem studu. A některé mlčí. Ne proto, že by neměly co říct. Ale protože vědí, že jejich příběh bude rozpuštěn v bahně mezi Red Bullem a jointem.
Ticho mezi beaty
Zdravotníci na festivalech v Británii pravidelně ošetřují dívky se stopami násilí, aniž by zazněla stížnost. Policie má jen hrstku nahlášených případů, a přesto z výpovědí vyplývá, že realita je mnohem temnější. Oběti často nevědí, co se přesně stalo – nebo to vědět nechtějí.
Odhodlání ozvat se je přebíjeno studem. „Co jsem čekala?“ „Vždyť jsem pila.“ „Byla jsem na festivalu, ne na mši.“ Tisíce dívek si tyto věty opakují v duchu a na veřejnost se nikdy nedostanou. Místo toho se zapsaly do seznamu ztracených hlasů.
A tak zatímco pódiu blikají světla a DJ zvedá ruce nad hlavu, někde za stanem zůstává ticho. A tělo, které se stalo jen rekvizitou.
Cesta do temnoty
Na Reading Festival jela Chloe s nejlepšími kamarádkami. Bylo jí devatenáct a v batohu měla víc třpytek než oblečení. Těšila se na The 1975, cider u stanu, tanec pod otevřeným nebem. Věděla, že se bude líbat s cizími kluky. Věděla, že se možná probudí vedle někoho, koho znát nebude. Ale také věřila, že všechno bude její volba.
Ten večer byla opilá. Ale ne tak, aby nevěděla, co dělá. Ne tak, aby nepoznala, že ten kluk s piercingem a ledovým pohledem není ten typ, který čeká. Když ji zatáhl mezi stany, vzrušení jí stoupalo s adrenalinem. Bylo to drsné, rychlé, zvířecí. Nejdřív se tomu poddala – ale pak to přestalo být hra.
Když ho poprosila, aby zpomalil, jen zasyčel. Jeho ruce ji držely pevně. Žádná něha. Jen rytmus. A když to skončilo, se smíchem odešel za kámoši, jako by právě vyhrál sázku.
Chloe seděla na zemi s kalhotkami v dlani. Nikdo si jí nevšímal. Jen zvuk basových linek dál cupoval noc.
Nevznesla obvinění. Nikomu nic neřekla. Dívky v jejím věku často nevědí, jestli vůbec mohou. V jejich hlavách se střídají věty: „Byla jsi s ním dobrovolně“, „Pila jsi, co čekáš“, „Vypadala jsi, že se ti to líbí.“ A tak mlčí.
Mlčení jako festivalový soundtrack
Tisíce návštěvníků, stany, v noci vlhký vzduch a všude kolem lidé. Festivaly jsou prostor, kde mizí hranice mezi osobním a veřejným, mezi chtěním a očekáváním. Muži se často učí brát „ano“ z kontextu – z oblečení, úsměvu, tance. A dívky se učí své „ne“ polykat, protože nechceš kazit večer. Nechceš být za hysterku. Nechceš být „ta, co dělá scény“.
Tím se vytvořila kultura, kde se sex vnímaný jako „součást zážitku“ mění v nevyslovenou povinnost. Věta „To se na festivalech prostě stává“ je mantrou, kterou používají jak ti, kdo berou, tak ti, kdo přežívají.
Ráno po tom bývá ticho. Zvratky u stanů, prázdné lahve, dívky, které se vyhýbají pohledům. Někdy to bylo jen nepovedené dobrodružství. Jindy trauma, které se zavrtá pod kůži.
A pak je tu společnost, která nabízí kondomy, ale ne bezpečný prostor. Která chrlí kampaně proti obtěžování, ale neřeší praktické důsledky. Která chce, aby lidé tančili a milovali se svobodně – ale nedává jim nástroje k tomu, aby jejich „ano“ a „ne“ měly stejnou váhu.
Seznam použitých zdrojů:
1. SMITH, S., HEEN, M. S. J. a LIEBERMAN, J. D. Sexual Harassment and Violence at Music Concerts and Festivals. UNLV Center for Crime and Justice Policy, 2018 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://www.unlv.edu/sites/default/files/media/document/2023-10/Sexual-Harrassment-and-Violence-at-Music-Concerts-and-Festivals-V2.pdf
2. WADDS, Philip. Why music festivals need cultural change to combat sexual violence. UNSW Newsroom, 2019 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://www.unsw.edu.au/newsroom/news/2019/07/why-music-festivals-need-cultural-change-combat-sexual-violence
3. One in five UK festivalgoers experiences sexual assault or harassment, survey shows. Pitchfork, 2018 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://pitchfork.com/news/one-in-five-uk-festivalgoers-experiences-sexual-assault-or-harassment-survey-shows
4. Safer Spaces at Festivals. Festival Safe, 2022 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://www.festivalsafe.com/information/safer-spaces
5. Summer Safety for Festivals and Concerts. RAINN, 2022 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://rainn.org/news/summer-safety-festivals-and-concerts
