Článek
Byl to den jako každý jiný v laboratoři na Yale University. Výzkumníci připravili žetony – plastová kolečka, která se dala směnit za jídlo. Kapucíni, malí bystří primáti, si rychle osvojili princip směny. Jeden žeton znamenal hrozen nebo plátek jablka. Někteří si vybírali podle chuti, jiní taktizovali a šetřili. Ale nikdo nebyl připraven na to, co se stalo onoho rána.
Jedna samice kapucína vzala žeton, místo obvyklé směny za jídlo přistoupila k samci, nabídla sex. Akt trval pár vteřin. Následně žeton získala zpět – a šla si ho vyměnit za banán. Tato událost šokovala vědecký tým i samotné pozorovatele. Chování, které se podobalo prostituci, se objevilo v přímé návaznosti na zavedení směnné měny.
„Bylo to znepokojivě rychlé, přesné a cílené. Vypadalo to jako racionální transakce,“ řekla později Laurie Santosová, vedoucí experimentu z Yale University.
Byl to první zaznamenaný případ směny sexu za měnu u živočišného druhu, který v přírodě žádné peníze nepoužívá. Vědci zpozorněli. Měli před sebou něco víc než behaviorální test. Šlo o zrcadlo lidského chování.
Z původní hry se stal trh
Záměr byl přitom nevinný. Cílem experimentu bylo zjistit, zda kapucíni chápou hodnotu a dokáží s ní manipulovat. Opicím byly nabídnuty žetony a tři „obchodníci“ – každý nabízel jiné jídlo za jinou cenu. Primáti si rychle osvojili strategické myšlení: volili nejvýhodnější nabídku, vyhýbali se ztrátám a někdy dokonce riskovali.
Pak se ale objevily komplikace. Jedna opice se vloupala do zásobníku žetonů. Jiná nabízela žeton, ale v okamžiku směny si ho nechala. Některé silnější samce přistihli vědci při tom, jak slabším kradou jejich „peníze“. Trh se zrodil – i s podvody a krádežemi. Kapucíni se naučili podvádět systém, objevila se nerovnost. Ti chytřejší a agresivnější akumulovali více žetonů. Ostatní se jim museli podřizovat.
„Začali jsme mít dojem, že sledujeme miniaturní verzi lidské společnosti. Jen bez obleků a kravaty,“ popsal situaci jeden z členů výzkumného týmu.
Výzkum šel dále. Ukázalo se, že primáti dokáží rozpoznat inflaci – pokud se jídla za žeton nabízelo méně, začali obchodovat méně nebo se snažili žetony skrývat. Jedna samice si žetony schovávala do tlamy a vytahovala je jen v momentě, kdy ji ostatní nepozorovali. Jiná je ukládala pod slámu.
Ekonomické instinkty a psychologické pasti
Výzkum se prohluboval. V dalším experimentu nabídli vědci dvě varianty: v jedné dostala opice dva hrozny, ale pak jí jeden odebrali (ztráta); ve druhé dostala jen jeden hrozen (zisk). Výsledek? Opice opakovaně volily jistý zisk před možnou ztrátou – přestože výsledek byl vždy stejný. Stejně jako lidé trpěly averzí ke ztrátě, emocí, která formuje burzy i každodenní nákupy.
Tyto výsledky znepokojily psychology i ekonomy. Ukazovaly, že základní ekonomické chování – strach ze ztráty, touha po zisku, schopnost taktiky – nejsou naučené kulturně, ale evolučně zakořeněné. „V podstatě jsme zjistili, že opice trpí stejnými iracionálními chybami jako investoři na Wall Street,“ uvedl spoluautor studie Keith Chen.
Peníze nejsou lidské. Jsou starší.
Závěry výzkumu byly šokující. Kapucíni bez jazyka, bez kultury a bez sociálních institucí prokázali, že chápou směnu, hodnotu, nabídku a poptávku – a že na ně působí stejné psychologické klamy jako na nás. Navíc bez zásahů regulátorů se mezi nimi rychle vyvinulo černé tržiště, spekulace a sociální nerovnost.
Otázka tak nezní, zda jsme my naučili opice ekonomii. Ale zda není ekonomie jen hluboce zakořeněný mechanismus v savčím mozku. Peníze v laboratoři nezrodily kulturu. Zrodily touhu, konkurenci, korupci a i sex jako komoditu.
V závěru vědci přiznali, že museli některé části experimentu ukončit. „Chování opic se stalo příliš lidským,“ napsali v závěrečné zprávě. A dodali: „Kapucíni nám ukázali, že ekonomické instinkty nejsou vynálezem společnosti – ale jejím odrazem.“
Co mělo být hrou se žetony, se změnilo ve fascinující i znepokojivou lekci o nás samých. Kapucíni za pár týdnů vytvořili primitivní trh, naučili se směňovat, spořit, riskovat – a ano, i prodávat sex. To vše bez civilizace, bez morálky, bez jazyků. Jen s touhou po něčem víc.
Z ekonomické hry se stal sociální experiment. A z něj zrcadlo, které nám říká: možná nejsme tak výjimeční, jak si myslíme. Možná v nás stále žije ten malý kapucín, který hledá žeton – a výměnou nabízí cokoliv.
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. CHEN, Keith, VENKAT LAKSHMINARAYANAN a LAURIE SANTOS. The Evolution of Our Preferences: Evidence from Capuchin-Monkey Trading Behavior. Cowles Foundation Discussion Paper, Yale University, červen 2005 [online]. Dostupné z: https://elischolar.library.yale.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2807&context=cowles-discussion-paper-series (cit. 15. 7. 2025).
2. LAKSHMINARAYANAN, Venkat, M. Keith CHEN a Laurie R. SANTOS. Endowment Effect in Capuchin Monkeys. Philosophical Transactions of the Royal Society B, 2008, roč. 363, s. 3837–3844 [online]. Dostupné z: https://caplab.yale.edu/sites/default/files/files/2008-Lakshminarayanaetal.pdf (cit. 15. 7. 2025).
3. CHEN, Keith a Laurie SANTOS. Money and Monkey Business. New Scientist, 11. 5. 2005 [online]. Dostupné z: https://www.anderson.ucla.edu/faculty/keith.chen/articles/NewScientist%20text%2011_5_05.pdf (cit. 15. 7. 2025).
