Článek
Goodwinské mělčiny, nacházející se přibližně šest mil od pobřeží města Deal ve východním Kentu, Anglie, jsou proslulé jako jedno z nejzrádnějších míst pro námořníky v Británii. Ležící uprostřed Lamanšského průlivu v úzkých Doverských úžinách, blízko jednoho z nejrušnějších námořních kanálů na světě, představují tyto písečné lavice značnou výzvu pro navigátory. Od prvního zaznamenaného ztroskotání v roce 1298 se odhaduje, že na Goodwinské mělčině ztroskotalo více než 2 000 lodí. Desítky vraků stále leží pod vlnami, což z této oblasti činí fascinující, ale nebezpečné místo pro milovníky námořní historie.
SS Violet (1857): Dne 5. ledna 1857 opustil britský poštovní parník SS Violet belgický přístav Ostende a zamířil k Doveru. Plavba přes kanál La Manche byla v té době rutinní a ačkoliv zimní měsíce přinášely náročnější podmínky, zkušená posádka se na cestu vydala s jistotou, že ji zvládne. Nikdo však netušil, že se tento den zapíše do dějin jako tragický konec jedné z mnoha lodí, které nalezly svůj osud na Goodwinských mělčinách.
Plavba probíhala standardně, ale v odpoledních hodinách se začaly objevovat první známky blížící se bouře. Silný vítr hnal nízké mraky, viditelnost se postupně zhoršovala a teplota klesala. Když se loď dostala do centrální části kanálu, situace se dramaticky zhoršila. Hustá mlha pohltila celý horizont, sněžení omezilo výhled na několik metrů a prudký vítr zesílil natolik, že hrozilo stržení plachet i narušení navigace.
Kapitán lodi i posádka se pokusili udržet kurz, ale silné proudy začaly nepozorovaně unášet loď mimo její plánovanou trasu. Navigační přístroje v polovině 19. století nebyly dostatečně přesné, aby v takových podmínkách umožnily správné vyhodnocení polohy a viditelnost byla téměř zanedbatelná. SS Violet se tak nebezpečně přiblížila k místu, které bylo obávané nejen mezi britskými námořníky – Goodwinské mělčiny.
K prvnímu nárazu došlo zcela nečekaně. Posádka si nejprve nebyla jistá, co se stalo, protože mlha zakrývala výhled a loď se pohybovala relativně stabilně. Druhý a třetí náraz však přišel vzápětí a dal jasně najevo, že SS Violet narazila na podmořské písčiny. Voda okamžitě začala pronikat do podpalubí a trup lodi se vlivem vln rychle deformoval. Silný vítr a rozbouřené moře znemožňovaly jakoukoliv kontrolu nad situací.
Posádka se pokusila uvolnit záchranné čluny, ale prudké vlny a poryvy větru bránily jejich spuštění na vodu. Dřevěná konstrukce lodi začala povolovat a v některých částech se dokonce oddělovala od hlavního trupu. Část mužů se pokusila vylézt na horní palubu, ale nárazové vlny smetly každého, kdo se ocitl bez pevného úchytu. S postupujícím časem se loď nakláněla stále více a vlny postupně odnášely trosky i lidi. Světla na pobřeží byly v mlze neviditelné a žádné záchranné čluny se k místu neštěstí nedostaly včas. Celá posádka, sedmnáct námořníků, poštovní strážce a jeden pasažér, zahynuli v ledových vodách kanálu La Manche. SS Violet se tak stala první parní lodí, která ztroskotala na Goodwinských mělčinách.
SS Mahratta (1909 a 1939): Příběh dvou lodí nesoucích stejné jméno, které skončily svůj osud na Goodwinské mělčině s třicetiletým odstupem, je jedním z nejbizarnějších v námořní historii. První SS Mahratta byla parní loď Britské Indie, která se v roce 1909 vydala na rutinní plavbu do Kalkaty. Navigace v Doverských úžinách nebyla nikdy jednoduchá a proudy dokázaly i zkušené kapitány snadno zmást. Osudným se lodi stal 9. duben 1909, kdy se přes veškeré snahy kormidelníka dostala příliš blízko nebezpečným písčinám a narazila na mělčinu. Loď sice nebyla okamžitě zničena, ale zůstala beznadějně uvězněná v písku. Zatímco posádka byla úspěšně evakuována a náklad z velké části zachráněn, samotná loď se rozlomila a moře ji postupně pohltilo.
Neuvěřitelná historie se zopakovala o třicet let později, když se druhá loď nesoucí jméno SS Mahratta vydala na podobnou trasu a dopadla stejně tragicky. V roce 1939 plula přes nevyzpytatelné Doverské úžiny, když kapitán podcenil sílu mořských proudů a dostal loď do stejné pasti. V mžiku bylo rozhodnuto – loď se ocitla na Goodwinské mělčině, kde se nakonec rozlomila a potopila. Záchranné operace probíhaly velmi podobně jako u její předchůdkyně, což vedlo k ironickému konstatování, že Goodwinské mělčiny si vyžádaly daň dvakrát na stejném místě, a to se stejným jménem.
Místní obyvatelé a námořníci byli těmito událostmi fascinováni, někteří dokonce považovali náhody kolem SS Mahratta za nadpřirozené. Vrak první lodi byl částečně viditelný i dlouhé roky po ztroskotání, což dalo vzniknout legendám, že druhá SS Mahratta mohla být k neštěstí přitahována duchem své předchůdkyně. Dnes jsou oba vraky pohřbeny pod mořským pískem. Zajímavostí je, že trosky první SS Mahratta byly v době ztroskotání z velké části využity k výstavbě pobřežních opevnění. Kovové části lodi byly rozebrány a přetaveny, zatímco dřevěné prvky se staly součástí různých staveb v okolních přístavních městech. Naopak vrak druhé lodi byl ponechán svému osudu a dodnes se jeho části občas vynořují při bouřlivém počasí.
South Goodwin Lightship (1954): Majáková loď South Goodwin Lightship byla klíčovým navigačním bodem pro námořní plavidla v nebezpečných vodách kolem Goodwinských mělčin v Lamanšském průlivu. Dne 26. listopadu 1954 zasáhla oblast extrémně silná bouře s hurikánovými větry dosahujícími rychlosti až 80 mph (cca 130 km/h) a mohutným vlnobitím. Kolem půlnoci se kotevní řetězy South Goodwin Lightship přetrhly, což způsobilo, že loď byla unášena směrem k mělčinám. Posádka, která se skládala ze sedmi mužů, se shromáždila v kuchyni, když loď narazila na Goodwin Sands, převrátila se na pravobok a rychle se potopila.
Jediným přeživším byl Ronald Murton, dvaadvacetiletý vědec z Ministerstva zemědělství, který byl na palubě kvůli studiu migrace ptáků. V osudnou noc se připojil k posádce v kuchyni, když se loď převrátila. Murtonovi se podařilo uniknout skrz střešní okno a strávil osm hodin přichycený k zábradlí lodi, než byl zachráněn vrtulníkem amerického letectva z nedaleké základny Manston.
Po nehodě byly zahájeny záchranné operace, ale extrémní počasí znemožnilo okamžitý přístup k vraku. Teprve 28. listopadu se potápěči dostali na palubu, ale nenašli žádné stopy po zbylých členech posádky; předpokládá se, že jejich těla byla odnesena mořem. Tato tragédie poukázala na nebezpečí, kterým čelily majákové lodě a jejich posádky, a vedla k modernizaci navigačních systémů v oblasti. Dnes je připomínána jako jeden z nejhorších incidentů spojených s britskými majákovými plavidly.
Seznam použitých zdrojů
Larn, R. 1977. Goodwin Sands Shipwrecks. David & Charles. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.amazon.com/Goodwin-Sands-Shipwrecks-Richard-Larn/dp/0715378163
Amusing Planet. 2016. Goodwin Sands And Its Shipwrecks [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.amusingplanet.com/2016/11/goodwin-sands-and-its-shipwrecks.html
BBC News. 2016. Rooswijk shipwreck explored on Goodwin Sands [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/av/uk-england-kent-37355734/rooswijk-shipwreck-explored-on-goodwin-sands
BBC Earth. 2016. The place where 1000 ships were sunk [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.bbc.com/earth/story/20161118-the-place-where-1000-ships-were-sunk
Urban Ghosts. 2013. Two SS Mahratta Shipwrecks on Goodwin Sands [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.urbanghostsmedia.com/2013/04/shipwrecks-ss-mahratta-goodwin-sands/
Maritime Archaeology Trust. 2025. Stirling Castle [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://maritimearchaeologytrust.org/projects-research/stirling-castle/
BAR Publishing. 2020. The Stirling Castle, a 70-gun Ship Lost in the Great Storm of 1703: Archaeological Investigations 1979–2009 [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.barpublishing.com/the-stirling-castle-a-70-gun-ship-lost-in-the-great-storm-of-1703-archaeological-investigations-1979-2009.html
Goodwin Sands Conservation Trust. 2020. HMS Stirling Castle [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://goodwinsands.org.uk/hms-stirling-castle/
Archaeology Data Service. 2019. Stirling Castle Archive Assessment [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://archaeologydataservice.ac.uk/archives/view/stirling_he_2019/
Ramsgate Society. 2025. The Maritime Museum and Stirling Castle Artifacts [online]. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://ramsgate-society.org.uk/the-maritime-museum-and-stirling-castle-artifacts/
Manston History. 2024. South Goodwin Lightship Disaster, 26/27 November 1954. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.manstonhistory.org.uk/south-goodwin-lightship-disaster-2627th-november-1954/
„The Great Storm of 1703.“ History Today. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.historytoday.com/archive/months-past/great-storm
„Deal and the Great Storm of 1703.“ Goodwin Sands Conservation Trust. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://goodwinsands.org.uk/deal-and-the-great-storm-of-1703/
„The Great Storm of 1703.“ Get History. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.gethistory.co.uk/historical-period/early-modern/stuart/the-great-storm-of-1703
„The sands of time: where sea meets land.“ Soundings Online. [Dostupné z: https://www.soundingsonline.com/boat-shop/the-sands-of-time-where-sea-meets-land
