Článek
V 18. století se Evropou šířila kávová horečka. Zatímco dnes si svůj ranní šálek nikdo neodpustí, tehdy vyvolával vlny kontroverzí. Je káva lékem, nebo jedem? A může její pití zkrátit život?
Švédský král Gustav III. byl skálopevně přesvědčen, že káva je zlo. Jeho záměr? Dokázat, že tento nápoj vede k předčasné smrti. Ale jak to ověřit? Jako správný osvícenský panovník se rozhodl pro „vědecký“ experiment, který měl odpovědět na osudovou otázku: Co zabije dřív – čaj, nebo káva?
Gustav III. dostal nápad, který by si dnes vysloužil okamžitý zákaz etické komise. Nařídil, aby dvě identická dvojčata, odsouzená k smrti za vraždu, dostala milost pod podmínkou, že se stanou součástí jeho experimentu. Jeden z bratrů měl do konce života pít tři šálky kávy denně, druhý stejné množství čaje. A král s napětím očekával, který z nich podlehne dřív.
Dohled nad jejich zdravím měli na starost dvě lékařské kapacity té doby, kteří pečlivě sledovali, zda se experiment potvrzující královu teorii blíží ke svému výsledku. Ale osud měl jiné plány.
V ironickém zvratu událostí se věci začaly vyvíjet zcela jinak. Nejenže experiment probíhal déle, než Gustav očekával, ale oba lékaři, kteří měli výzkum dozorovat, zemřeli dříve, než mohli poskytnout jakékoli vědecké závěry. A aby toho nebylo málo, Gustav III. byl roku 1792 zavražděn během maškarního plesu v opeře, aniž by se dozvěděl výsledky experimentu.
A co samotná dvojčata? Podle dochovaných záznamů zemřel čajový bratr jako první, zatímco jeho sourozenec, piják kávy, se dožil úctyhodných 83 let! Můžeme si představit, jak si vítězně doléval další šálek, zatímco si v duchu říkal: „Král měl asi pít víc kafe…“
Navzdory Gustavově snaze potlačit kávový zvyk se káva stala neodmyslitelnou součástí švédské kultury. V 18. století byla dokonce několikrát zakázána, ale Švédové se této hořké pochoutky odmítli vzdát. Zákazy nefungovaly a kávové dýchánky jen vzkvétaly. Povídá se, že někteří lidé dokonce pořádali tajná kávová setkání, kde si šeptali: „Jen ať si král myslí, že pijeme čaj!“
Dnes patří káva k nejpopulárnějším nápojům v zemi, a právě švédská fika (kávová pauza s pečivem) se stala fenoménem světové gastronomie. Zdá se, že Gustav III. nejenže nevyhubil kávu, ale paradoxně svou posedlostí přispěl k tomu, že se stala švédským symbolem.
A tak se ukázalo, že Gustav III. se mýlil nejen v kávě, ale i ve své schopnosti predikovat budoucnost. Experiment, který měl potvrdit kávovou zhoubu, nakonec pouze ukázal, že život je plný paradoxů. A pokud se z něj něco dá odvodit, pak jedině to, že dříve či později zemřeme všichni – ale alespoň s šálkem dobré kávy v ruce.
Seznam zdrojů
• Bennett, A. W., Bealer, B. K. (2001). The World of Caffeine: The Science and Culture of the World's Most Popular Drug. New York: Routledge.
• Halevy, A. Y. (2011). The Infinite Emotions of Coffee. Macchiatone Communications.
• Afshari, R. (2017). Gustav III's risk assessment on coffee consumption; A medical history report. Avicenna Journal of Phytomedicine.
• Knutsson, A., Hodacs, H. (2021). When coffee was banned: strategies of labour and leisure among Stockholm's poor women, 1794–1796 and 1799–1802. Scandinavian Economic History Review.
