Článek
Silnice končí a před obrněným vozidlem se objevuje rozbahněný terén. Pro pásový tank žádný problém. Kolohousenka však musí zastavit. Pokud chce pokračovat na pásech, čeká posádku operace, při níž se musí celý podvozek přestavět.
Jenže se nejedná o změnu za několik sekund. První prototypy potřebovaly na přechod z kol na pásy přibližně patnáct minut. Pozdější konstrukce dokázaly čas zkrátit asi na deset minut. V době, kdy se začínalo ukazovat, jak důležitá bude rychlost přesunu mechanizovaných jednotek, to nebyla maličkost.
Přesto byla myšlenka Kolohousenky pozoruhodně odvážná.
Dvě podvozkové soustavy
Po první světové válce ještě nikdo přesně nevěděl, jak má moderní tank vypadat. Pásy nabízely výbornou průchodnost terénem, ale byly těžké, opotřebovávaly se a na silnici nebyly ideálním řešením. Kola byla rychlejší a vhodnější pro dlouhé přesuny, v bahně a rozbitém terénu však jejich výhoda mizela.
Proč tedy nemít obojí?
Právě na této myšlence vznikla Kolohousenka. Na silnici se měla pohybovat na kolech, v terénu využít pásy. Podobnými konstrukcemi experimentovali i konstruktéři v zahraničí, ale českoslovenští konstruktéři vytvořili vlastní řešení.
Vývoj začal jako projekt kolopásového dělostřeleckého tahače. První prototypy dostaly označení KH-50 a vycházely mimo jiné z německého traktoru Hanomag WD-50. Postupně se však ukázalo, že by zvláštní podvozek mohl posloužit i pro obrněné bojové vozidlo.
A tak se z tahače začal rodit tank.

Traktor Hanomag Z50 v areálu Magyar Királyi Honvéd gépkocsiszertár v Budapešti.
KH-60 dostává kanón
Další vývoj vedl ke Kolohousence KH-60. Na podvozku se objevila pancéřovaná korba a válcová věž s 37mm kanónem. Posádku tvořili dva muži, řidič a velitel, který současně obsluhoval výzbroj.
Pohon zajišťoval benzínový motor o výkonu přibližně 60 až 80 koní. Na kolech dokázala Kolohousenka na silnici dosáhnout rychlosti kolem 35 km/h, zatímco v terénu na pásech zvládala přibližně 15 km/h. Při jízdě po silnici na kolech se její dojezd pohyboval kolem 300 kilometrů, což bylo na druhou polovinu dvacátých let velmi slušné.
Právě tady začíná být jasné, proč konstrukce armádu zaujala. Na silnici nabízela na svou dobu velmi dobrou rychlost a dojezd, v terénu se mohla spolehnout na pásy a navíc disponovala skutečnou tankovou výzbrojí.
Byl to pokus vytvořit nový typ obrněného vozidla. A konstruktéři mysleli i na ochranu jeho posádky. Jednou z nejzajímavějších vlastností byla plánovaná přetlaková ventilace bojového prostoru, která měla chránit posádku před bojovými plyny.
Ve druhé polovině dvacátých let šlo o pokrokové řešení. Hrůza z chemické války byla stále živou zkušeností z první světové války a armády musely počítat s možností, že se jedovaté látky znovu objeví na bojišti.
Patnáct minut
Teoreticky byla Kolohousenka ideálním kompromisem. Po silnici rychlá, v terénu schopná a vybavená jako tank. Jenže ve chvíli, kdy měla změnit způsob jízdy, musela zastavit.
Přestavba nebyla jednoduchá. Posádka potřebovala speciální rampu, kterou si vozidlo vezlo s sebou a celý mechanismus musela mechanicky přizpůsobit novému režimu. První prototypy na to potřebovaly zhruba čtvrt hodiny. Pozdější verze byly rychlejší, ale i přibližně deset minut představovalo dlouhou přestávku.
Představme si obrněnou jednotku postupující po silnici. Náhle přichází rozbahněné pole, které už kola nezvládnou. Zatímco klasický pásový tank pokračuje, Kolohousenka musí zastavit a její posádka začíná pracovat.
Právě její největší přednost se tak současně stávala slabinou.
Přes technickou zajímavost projektu tak Kolohousenka nebyla vybrána pro sériovou výrobu v československé armádě. Několik exemplářů však přesto vzniklo a projekt se dostal i za hranice. Dva stroje KH-60 byly podle dostupných údajů dodány do Sovětského svazu.
KH-70: další krok?
Vývoj měl pokračovat typem KH-70. Už samotné označení naznačovalo silnější motor a konstrukce měla projít dalšími úpravami. Uvádí se také výzbroj dvojicí kulometů Schwarzlose a změny podvozku, které měly zlepšit pohyb v terénu.
Jenže právě tady se historie Kolohousenky začíná komplikovat. Starší literatura a některé přehledy uvádějí KH-70 jako skutečně postavené vozidlo, někdy dokonce v souvislosti s dodávkou do Itálie. Novější výzkum je mnohem opatrnější. Přímé důkazy o dokončeném stroji a jeho italském nákupu se zatím nepodařilo přesvědčivě doložit.
Zároveň existuje dobová zmínka z německého vojenského časopisu z roku 1936, která KH-70 uvádí jako stroj ve výstavbě.
Mohlo tedy jít o skutečný projekt, který nebyl dokončen. Mohla vzniknout prototypová konstrukce, o níž se později ztratily podrobnější záznamy. A stejně tak nelze vyloučit, že některé pozdější údaje spojily několik různých informací dohromady.
Jisté je, že kolem KH-70 zůstává více otázek než odpovědí.

Švédský tank Landsverk L-30, 1930.
Prohrála s vývojem
Kolohousenka nebyla hloupý nápad. Naopak. Řešila skutečný problém své doby. Jenže technologie se začala vyvíjet rychleji, než tato koncepce stačila dozrát.
Pásové podvozky se zlepšovaly, tanky zrychlovaly a jejich konstrukce se stávala spolehlivější. Výhoda kolového režimu proto postupně ztrácela na významu. Proč složitě kombinovat kola a pásy, když dostatečně rychlý pásový tank dokáže zvládnout silnici i terén bez přestavby?
Kolohousenka se snažila spojit výhody dvou světů. Výsledkem však byla složitější konstrukce a především nutnost zastavit pokaždé, když chtěla změnit způsob pohybu.
To byla cena za univerzálnost. A byla příliš vysoká.
Seznam použitých zdrojů:
1. DUCHOSLAV, Petr. Nepříliš vydařený československý experiment. Kolohousenka jako první pokus o tank. Security Magazín [online]. 19. 08. 2021 [cit. 2026-09-06].
https://www.securitymagazin.cz/historie/neprilis-vydareny-ceskoslovensky-experiment-kolohousenka-jako-prvni-pokus-o-tank-1404067362.html
2. JOBSE, Leander. Kolohousenka. Tank Encyclopedia [online]. 15. 10. 2021 [cit. 2026-09-06].
https://tanks-encyclopedia.com/ww2/czech/kolohousenka/
3. KOLOHOUSENKA. World of Tanks Modern Armor – Tankopedia [online]. [cit. 2026-09-06].
https://modernarmor.worldoftanks.com/en/encyclopedia/vehicles/Cz06_Kolohousenka/
4. MASOJÍDEK, Vojta. Kolohousenka: První československý tank na kolech i pásech. WoT.cz [online]. 23. 02. 2026 [cit. 2026-09-06].
https://wot.cz/article/kolohousenka-prvni-ceskoslovensky-tank-na-kolech-i-pasech
5. T7T_OJAPqFU. YouTube [online]. [cit. 2026-09-06].
https://www.youtube.com/watch?v=T7T_OJAPqFU







