Článek
V den, kdy má být popravena, se bez mrknutí oka dívá smrti do očí. Nepláče, neprosí. Místo toho se usměje a pošle poslední polibek svým katům. Ne proto, že by byla nevinná — ale proto, že věděla, že zůstane navždy. Mata Hari. Jméno, které dodnes vyvolává představy svádění, špionáže, zrady… a také mýtu, který možná pohřbil skutečnost.
Zrození legendy
Margaretha Geertruida Zelle se narodila roku 1876 v nizozemském Leeuwardenu do dobře situované rodiny. Její otec zbohatl jako kloboučník, ale zkrachoval a opustil rodinu. Její životní zlom přišel brzy: ve svých 18 letech se provdala za důstojníka koloniální armády Rudolpha MacLeoda a odjela s ním do Nizozemské východní Indie. Jejich manželství bylo plné násilí, nevěr a tragédií — přišli o jedno dítě, Margaretha se nakonec s manželem rozešla a vrátila do Evropy. V té době byla už jiná žena. Zraněná. Silná. Rozhodnutá.
Usadila se v Paříži, kde se začala živit jako modelka a tanečnice. Ale ne ledajaká. Vystupovala pod jménem Mata Hari — což znamená „oko dne“ v malajštině — a své publikum fascinovala příběhem o východní princezně vychované v hinduistickém chrámu. Tančila spoře oděná, vždy jen o kousek dál, než bylo přijatelné. Byla jiná než ostatní. Opravdu pocházela z Indie? Ne. Ale v době, kdy Evropa lačnila po exotice a mystice, se nikdo neptal.
Svůdkyně ve světě války
Ve světě před první světovou válkou neměla Mata Hari žádný problém se stýkat s důstojníky, diplomaty a vlivnými muži. V posteli i mimo ni. Po vypuknutí války se ale její schopnost volně cestovat — jako občanka neutrálního Nizozemska — stala trnem v oku francouzské a britské rozvědky. Když byla v roce 1916 kontaktována německou zpravodajskou službou s žádostí o spolupráci, údajně souhlasila — ale tvrdila, že chtěla vyzvídat pro Francouze. Francouzům pak nabídla své služby, výměnou za povolení navštívit milence, ruského důstojníka zraněného na frontě.
Otázkou zůstává: Pro koho skutečně pracovala?
Francouzská vojenská rozvědka ji v roce 1917 zatkla, ačkoli žádné rozhodující důkazy neměla. Používala neviditelný inkoust? Ano — ale jak sama tvrdila, na osobní korespondenci. Měla spojení s německým agentem? Ano — ale i s francouzskými důstojníky. Informace, které údajně předala, byly často veřejně známé nebo zastaralé. Přesto byla odsouzena za to, že způsobila smrt až 50 000 francouzských vojáků.
Byla skutečně tak efektivní špiónkou? Nebo jen pohodlným symbolem, který měl odvést pozornost od skutečných selhání? Historici dnes považují proces s Mata Hari za politický proces — výstražný a exemplární. Francie krvácela, morálka kolabovala a veřejnost potřebovala viníka.
Poslední tanec
Poprava byla provedena na dvoře vojenské pevnosti Vincennes za svítání. Podle oficiálních záznamů odmítla pásku přes oči a stála bez pohnutí. Podle některých výpovědí se na vojáky usmála. Jiní tvrdí, že se rozepnula a vystavila se kulkám téměř nahá — jako by to byl její poslední výstup. Jediné, co je jisté: neuhnula. Nepadla do kolen. Neodvrátila zrak.
Po popravě nikdo její tělo nevyzvedl. Bylo převezeno do anatomického ústavu v Paříži. Její hlava měla být uchována ve formolu pro vědecké účely. Ale když se v roce 2000 historici pokusili lebku identifikovat, zjistili, že zmizela. Nikde v archivech neexistují záznamy, kam byla přemístěna. Někteří spekulují, že byla zničena během druhé světové války. Jiní věří, že ji někdo ukradl jako suvenýr.
Mata Hari: mýtus silnější než pravda
Dnes je těžké říct, kdo byla Mata Hari doopravdy. Byla špiónka? Možná. Byla lhářka? Určitě. Ale také byla žena, která se pokusila přežít v době, kdy ženy neměly právo říkat, co chtějí. Nejen že říkala, ale také si to brala. A to jí společnost neodpustila.
Její příběh přežil století. Inspiroval filmy, knihy, opery. A v každé nové verzi je Mata Hari jiná: svůdnice, špiónka, milenka, manipulátorka, oběť. Možná byla vším z toho — a možná ničím. Ale jedno je jisté: zemřela tak, jak žila – naplno, neústupně, ve svém vlastním stylu.
Ať už byla viník, oběť, nebo jen žena ve špatný čas na špatném místě, její poslední polibek mířený na hlaveň pušky je dodnes nejdrzejším gestem v dějinách špionáže. Protože ve světě, kde lži platí víc než fakta, přežijí ti, kteří umí vyprávět příběh.
A Mata Hari svůj příběh vypráví dodnes.
Použité zdroje
1. Mata Hari – Dutch dancer and spy. In: Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Mata-Hari-Dutch-dancer-and-spy
2. Mata Hari. In: Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2024 [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Mata_Hari
3. BARNES, Kyle. Entrancing Facts About Mata Hari, The Seductive Spy. In: Factinate.com [online]. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.factinate.com/people/43-seductive-facts-mata-hari
