Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Medúza, která může prodloužit lidský život: Turritopsis dohrnii

Foto: NPC/ChatGPT

V hlubinách oceánů žije tvor, který popírá smrt. Medúza Turritopsis dohrnii dokáže zvrátit stárnutí a vrátit se do mládí. Je klíčem k lidské nesmrtelnosti?

Článek

Představte si, že smrt není koncem, ale pouhým začátkem nového života. Že můžete každou svou buňku přimět, aby si vzpomněla, jaká byla na počátku – a podle toho se přetvořila. Že stáří je nemoc, kterou lze léčit a tělo se dokáže samo vrátit do mládí. Ne v pohádce, ne v mýtu, ale v realitě. V realitě, kterou žije tvor jménem Turritopsis dohrnii – medúza, kterou vědci označují jako biologicky nesmrtelnou.

Tato nenápadná medúza, sotva pár milimetrů velká, si získala pozornost světa díky jedinečné schopnosti zvrátit svůj životní cyklus. Když utrpí zranění, nebo čelí stresu, nepodlehne. Namísto biologického úpadku se její buňky promění – celý organismus se přeformátuje zpět do raného stadia polypu. Je to jako kdyby člověk při nástupu stáří vrátil své tělo do stavu batolete a mohl žít znovu. A znovu. A znovu.

Ale přesto – ani Turritopsis není skutečně nesmrtelná. Ve volné přírodě se málokdy dožije více než několika cyklů. Medúzu může zničit predátor, nemoc, změna salinity vody nebo prostá nehoda. Její nesmrtelnost je biologická, ne praktická. Ale právě to, že možnost přežití nekončí biologickým programem, ale pouze vnějšími vlivy, činí tento druh výjimečným.

A to z něj dělá předmět intenzivního vědeckého zájmu.

V posledních letech se výzkumníci v oboru regenerativní biologie a molekulární genetiky vrhli do analýzy genomu Turritopsis dohrnii. Pomocí sekvenování DNA odhalili výrazně zvýšenou aktivitu genů spojených s opravou DNA, stabilizací telomer, kontrolou buněčného cyklu a schopností transdiferenciace – tedy schopnosti přeměnit jeden typ buňky v jiný. Právě tato schopnost je považována za klíč k medúzinu návratu do mládí. Buňka, která byla specializovaná například na produkci nervového signálu, se promění v buňku svalovou, nebo dokonce v kmenovou – univerzální základní stavební jednotku. To, co v lidské biologii považujeme za extrémní výjimku, je u této medúzy naprostá rutina.

Laboratoře ve Španělsku, Japonsku a Spojených státech se pokoušejí nejen zmapovat genom Turritopsis, ale především pochopit, jak a proč její buňky vědí, kdy a jak se přeprogramovat. Vědci hledají takzvané „molekulární spínače“, které by šlo teoreticky aktivovat i v lidských buňkách. První pokusy na modelových organismech – např. myších – se už dějí. A zatímco cesta ke skutečné lidské „regeneraci“ je stále dlouhá, základní poznatky o tom, jak opravit poškozenou DNA nebo obnovit tkáně, už z Turritopsis čerpáme.

Tento výzkum má obrovské implikace. Nejen pro medicínu, ale i pro filosofii. Co když jednoho dne dokážeme pomocí poznatků z této medúzy zastavit neurodegenerativní nemoci? Co když budeme moci vyléčit rakovinu jednoduše tím, že buňky přepneme zpět na výchozí stav? A co když – a to je otázka, která rezonuje nejhlouběji – co když tím otevřeme dveře skutečné lidské nesmrtelnosti?

Ale měli bychom? Jsme na takovou odpovědnost připraveni? A co s planetou, kde lidé neumírají? Co s ekonomikou, zdroji, smyslem života, pokud jeho konec přestane existovat? Věda zatím nachází nástroje. Odpovědi na otázky „co teď?“ však bude muset hledat celá civilizace.

A tak Turritopsis dohrnii dál tiše pulsuje ve svém oceánském rytmu. Bez zájmu o lidské debaty, bez ambic měnit svět. Ale změnila ho. Protože nám ukázala, že smrt není jediná možnost. A my se teď musíme rozhodnout, co s tím poznáním uděláme.

Použité zdroje:

1. Wikipedia contributors. Turritopsis dohrnii. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Turritopsis_dohrnii

2. National History Museum. Immortal jellyfish: the secret to cheating death [online]. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.nhm.ac.uk/discover/immortal-jellyfish-secret-to-cheating-death.html

3. Pascual-Torner, M., Carrero, D., Pérez-Silva, J. G., et al. Comparative genomics of mortal and immortal cnidarians unveils novel keys behind rejuvenation. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2022. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2118763119

4. Britannica. Immortal jellyfish | Life Cycle, Habitat, Size, & Facts [online]. [cit. 14. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.britannica.com/animal/immortal-jellyfish

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz