Článek
Vítr byl ostrý a slaný, přetínal severní Atlantik a napínal plachty každé lodi, která se odvážila do moře mezi Hebridami. Bylo září 1952, když se rybářský trawler Carella vracel z úspěšné výpravy do islandských vod. Posádka byla unavená, ale spokojená – sítě plné tresky, zásoby vydržely, motor pracoval bez problémů. Kapitán naposledy zkontroloval kurs, zapálil si cigaretu a z kajuty slyšel, jak jeho muži dole v podpalubí vytahují karty. Měli to už jen pár dní cesty domů, do přístavu ve Fleetwoodu.
Nikdo z nich netušil, že za nedalekým horizontem kotví Ben Lomond, výzkumná loď britského námořnictva. Na její palubě zrovna začínalo něco, co se ani za studené války nevyslovovalo nahlas – test moru na volném moři. Tajná operace s krycím názvem Cauldron, tedy kotel, se rozbíhala v plné síle. Na palubě byli vědci z nechvalně proslulého zařízení Porton Down, specializovaného na chemické a biologické zbraně. V gumových rukavicích a plynových maskách vypouštěli do vzduchu oblak živých patogenů. Skutečný bacil moru – Yersinia pestis. Nad pontonem ukotveným pár mil od ostrova Lewis, mezi klecemi s opicemi a morčaty, se tak vznášel smrtící stín.
Operace Cauldron byla jedním z nejutajenějších experimentů britské vlády po druhé světové válce. Zrodila se z paranoidního prostředí studené války, kdy se Západ obával, že Sověti mají v rukávu nejen atomové zbraně, ale i biologický arzenál. A tak se v duchu „kdo nezačne, prohraje“ rozhodla Británie sama ověřit, jak smrtící mohou být její vlastní bakterie v praxi.
Testy se odehrávaly v otevřeném prostoru moře. Během několika týdnů byly vystaveny infekci tisíce zvířat – přes 3 400 morčat a desítky opic. Vědci chtěli zjistit, jak dlouho bakterie přežije ve vzduchu, jak daleko ji rozšíří mořský vítr a zda by šlo použít tuto zbraň proti posádkám nepřátelských lodí.
Zpočátku vše probíhalo podle plánu. Zvířata byla nakažena, transportována zpět na loď, pitvána, analyzována. Ale pak se stalo něco, co z tajné operace udělalo téměř noční můru: v blízkosti testovací zóny se objevila Carella.
Posádka rybářské lodi vplula přímo do neviditelného smrtícího oblaku. Admiralitě trvalo jen chvíli rozhodnout: nezasáhnout. Nebylo vydáno žádné varování, nikdo nebyl informován, žádná karanténa neproběhla. Naopak – Carellu začaly nenápadně stíhat dvě vojenské lodě. Ne proto, aby chránily její muže, ale aby sledovaly, jestli začnou umírat.
Tři týdny byla Carella tajně sledována. Vojenská posádka zachytávala její rádiovou komunikaci, analyzovala každý pohyb. Posádka se mezitím vrátila do Anglie, kotvila ve Fleetwoodu a její členové se bez omezení pohybovali mezi civilisty. Pili v přístavních hospodách, nakupovali, někteří se zřejmě vrátili domů ke svým rodinám. V očích britského státu byli ale pokusnými morčaty – stejnými, jako byla ta v klecích na pontonu.
Nakonec se nic nestalo. Žádný člen posádky neonemocněl, a tak byla operace vyhodnocena jako „úspěšná“. Vědecké výsledky byly zaznamenány a zbytek – tedy vina, riziko, etika – byly spáleny. Doslova. Většina dokumentace byla zničena, jediná přeživší složka se dostala na světlo světa až o třicet let později díky Clivu Pontingovi, úředníkovi a pozdějšímu whistleblowerovi. Jeho svědectví, spolu s pátráním historiků jako Brian Balmer, pomohlo rekonstruovat to, co se mělo navždy skrýt.
Operace Cauldron není jedinou kapitolou temné historie britských testů biologických zbraní. Už během druhé světové války britští vědci kontaminovali ostrov Gruinard antraxem tak důkladně, že zůstal neobyvatelný přes čtyřicet let. Ve 40. až 70. letech testovali chemické látky i na vojácích, často bez jejich souhlasu. A přesto je právě Cauldron výjimečná – kvůli tomu, že zasáhla nevinné civilisty, jejichž jediným „zločinem“ bylo, že byli ve špatnou chvíli na špatném místě.
Zůstává otázka: kdyby někdo z posádky Carelly skutečně onemocněl, kdyby mor přeskočil na přístavní dělníky ve Fleetwoodu – řekla by britská vláda pravdu? Nebo by byla pravda potopena stejně jako ponton, který po testech zmizel pod hladinou?
Operace Cauldron tak není jen varováním z dob studené války. Je připomínkou, že ve jménu bezpečnosti lze snadno překročit hranici, kdy se občané stanou prostředkem – a ne cílem ochrany.
Seznam použitých zdrojů:
1. BALMER, Brian. Bubonic plague threat uncovered. UCL News [online]. 2005 [cit. 2025-06-28]. Dostupné z: https://www.ucl.ac.uk/news/2005/oct/bubonic-plague-threat-uncovered
2. COAST SCOTLAND. Operation Cauldron. Coast [online]. 2021 [cit. 2025-06-28]. Dostupné z: https://coast.scot/stories/operation-cauldron/
3. JEFFERSON, Tom. Biological warfare and the ‚open air‘ tests. In: Journal of the Royal Society of Medicine [online]. 2016, vol. 109, no. 7, s. 270–275 [cit. 2025-06-28]. ISSN 0141-0768. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5041545/
