Článek
Představte si, že válka neskončila v květnu 1945. Představte si, že místo euforie nad vítězstvím nad nacismem by svět vstoupil rovnou do dalšího globálního konfliktu – tentokrát mezi bývalými spojenci. Britské a americké tanky by přejížděly řeku Odru směrem na východ, němečtí vojáci v nových uniformách by po boku Spojenců útočili na sovětské pozice. Bojištěm by se stal znovu Berlín, Varšava, Praha. Jen tentokrát by nepřítelem nebyl Hitler, ale Stalin.
Tento děsivý scénář nebyl výplodem šíleného mozku. Měl své jméno. Operace Unthinkable. Nepředstavitelné. A přesto – téměř uskutečněné.
Byl konec května 1945 a Evropa si utírala krev z tváře. Londýn burácel v oslavách vítězství, ale Winston Churchill, starý válečný lev, seděl o samotě a se střízlivým pohledem hleděl do budoucnosti. Konec války s Hitlerem pro něj byl triumfem, ale také předzvěstí nové hrozby. Nad Evropou se podle něj začínala stahovat rudá mlha – a britský premiér věřil, že je třeba zasáhnout dřív, než se kontinent ocitne v sovětském zajetí.
Churchill, který byl svědkem rozdělení Evropy během jaltské konference, ztratil poslední iluze o Stalinovi. „Mistrná přetvářka za stěnou bajonetů,“ psal si do poznámek. Věděl, že Sověti porušují dohodu o svobodných volbách v Polsku, že zavádějí loutkové režimy, že deportují a popravují odpůrce. Obával se, že sovětský režim nahradil jeden totalitarismus druhým. A tak, v nejvyšší možné tajnosti, zadal náčelníkům štábů úkol, který měl potenciál uvrhnout svět do nové katastrofy: připravit plán útoku na Sovětský svaz.
Plán zkázy
1. července 1945 – to bylo navrhované datum útoku. Spojenecké síly – včetně 47 britských, amerických a polských divizí – by udeřily na sovětské pozice ve střední Evropě. Důležitou roli měly sehrát i dvě stovky tisíc odzbrojených německých vojáků, kteří byli stále internováni ve spojeneckých zónách. Měli být vyzbrojeni a vrženi zpět do boje – tentokrát pod jiným praporem.
Cíl? Zastavit Stalinovu expanzi, osvobodit Polsko, zachránit demokracii v Evropě.
Zní to vznešeně – ale realita byla temná. Sovětský svaz měl v Evropě rozmístěno 6,5 milionu mužů, více než 12 tisíc tanků a 14 tisíc letadel. Spojenecké síly, přestože vítězné, byly vyčerpané, logisticky závislé na dlouhých zásobovacích trasách a navíc čelily válce proti veřejnému mínění. Obyvatelstvo v Británii i USA toužilo po míru, ne po nové válce.
Plánovači z britského War Office odhadli, že počáteční překvapivý úder by mohl dosáhnout částečného úspěchu, ale pokud by Sověti vydrželi první nápor, válka by se proměnila ve vleklý konflikt až po hranice Sibiře. Hrozila mobilizace milionů, otevření nových front, a především – eskalace do jaderného konfliktu, jakmile by USA dokončily vývoj atomové bomby.
Zrada spojenců?
K nejvíce šokujícím aspektům Operace Unthinkable patřil návrh využít nacistické síly jako spojence. Německé jednotky, které se právě vzdaly, měly být znovu organizovány do bojeschopných celků a postaveny proti novému nepříteli. V očích mnohých to byla morální hranice, kterou nebylo možné překročit – spolupracovat s těmi, kdo vedli koncentrační tábory, v zájmu geopolitické rovnováhy.
Pro Churchilla však bylo vše ospravedlnitelné, pokud šlo o zabránění nástupu komunismu v Evropě. V jeho očích Stalin představoval nového diktátora, jehož impérium by mohlo pohltit kontinent. „Porazili jsme Hitlera, ale možná jsme otevřeli bránu ještě většímu zlu,“ řekl prý důvěrně svému poradci.
Operace Unthinkable byla definitivně uložena k ledu po britských volbách v červenci 1945, kdy Churchillovu vládu vystřídal Clement Attlee. Nový kabinet měl jiné priority: rekonstrukci země, mír, sociální reformy. Ve Washingtonu zatím vládl opatrný Truman, který sice Stalinovi nevěřil, ale rozhodně nechtěl další světovou válku.
Plán zůstal utajen až do roku 1998, kdy byl odtajněn britským Národním archivem. Jeho detaily šokovaly historiky – a ukázaly, jak blízko jsme stáli propasti, aniž bychom to tušili.
Dnes je Operace Unthinkable často označována za počátek studené války – ne kvůli tomu, že by byla uskutečněna, ale protože odhaluje hlubokou krizi důvěry mezi bývalými spojenci. Churchill neplánoval útok z rozmaru, ale z děsivé logiky své doby: Evropa nesměla spadnout pod totalitní vládu, a pokud bylo třeba jednat silou – pak raději hned.
Ale historie si zvolila jinou cestu. Spojenci ponechali Stalinovi východní Evropu. Berlín se rozdělil, železná opona spadla. Místo děl hřměly projevy, místo tanků létaly špionážní letouny. Studená válka začala. Třetí světová válka zůstala jen ve složkách s razítkem „Top Secret“.
Seznam použitých zdrojů:
1. WALKER, Jonathan. Operation Unthinkable – Churchill's plans to invade the Soviet Union [online]. The History Press. Dostupné z: https://thehistorypress.co.uk/article/operation-unthinkable-churchills-plans-to-invade-the-soviet-union/
2. THE NATIONAL ARCHIVES. Operation Unthinkable [online]. Dostupné z: https://www.nationalarchives.gov.uk/education/resources/cold-war-on-file/operation-unthinkable/
3. HISTORY HIT. Operation Unthinkable: Churchill's Postwar Contingency Plan [online]. Dostupné z: https://www.historyhit.com/operation-unthinkable-churchills-postwar-contingency-plan/
4. THE NATIONAL ARCHIVES. Operation Unthinkable: Churchill's plan for World War Three [online]. Dostupné z: https://media.nationalarchives.gov.uk/index.php/operation-unthinkable-churchills-plan-world-war-three/
