Článek
Tlumené světlo, vůně levandule. Lucie dýchá hluboce ve vodě porodního bazénku, její tělo napjaté mezi bolestí a rozkoší. V jednu chvíli se její sténání změní – ne v křik, ale v něco temně slastného. Když vyvrcholí kontrakce, zalije ji vlna euforie. V ten okamžik se narodí dítě – s pocitem, který připomíná orgasmus.
Chemie bolesti a potěšení
Orgasmus a porod jsou na první pohled dvě protilehlé události. Jeden spojujeme se slastí, druhý s fyziologickou nutností a bojem. Ve skutečnosti však sdílejí tytéž anatomické dráhy. Ve druhé době porodní, kdy hlavička sestupuje pánevním kanálem, tlačí na děložní čípek, stlačuje crura klitorisu a aktivuje pudendální nerv – ten samý, jenž při běžném sexuálním aktu přivádí k vyvrcholení. Současně prudce stoupá hladina oxytocinu – hormonu lásky i kontrakcí – a s ní i beta‑endorfinů, vnitřních opiátů. Některé studie uvádějí, že endorfiny při porodním orgasmu dokáže zvýšit práh bolesti až o 75 %, čímž promění intenzitu vjemů: ostré hrany kontrakcí se zaoblují, svalové napětí se rozpouští do širokých kruhů tepla, které mohou vyvrcholit až do extáze.
Adrenalin, který organismus vyplavuje na vrcholu vypuzovací fáze, dodává matce energii a současně zvyšuje tepovou frekvenci. U někoho vyvolá paniku, u jiného, zvláště v bezpečném prostředí, se vloží do orchestrálního finále a zesílí už probíhající euforii. Když se přidá prolaktin – hormon navazující laktaci a posilující citovou vazbu – vznikne chemický koktejl, který dokáže strhnout hranici mezi utrpením a rozkoší.
Statistiky, které budí rozpaky
O orgasmickém porodu se do devadesátých let psalo jen útržkovitě. Pionýrskou práci odvedli Masters a Johnson, kteří už v šedesátých letech zmínili tucet žen, jež při zrození dětí zaznamenaly průchod slastné energie. Systematičtější data však přinesl až francouzský psycholog Thierry Postel. Když v roce 2013 oslovil 950 porodních asistentek, zjistil, že v součtu jejich kariér odvedly přes 206 000 porodů, z nichž 668 matek orgasmické pocity samy potvrdily a v dalších 868 případech je personál pozoroval přímo. Po přepočtu vychází zhruba 0,3 %, číslo zdánlivě malé, avšak podle respondentek zkreslené ostychem: řada žen prý raději prožitky zamlčela ve strachu z nepochopení.
Americká dula Debra Pascali‑Bonaro na Postelovu statistiku navázala dokumentem Orgasmic Birth, který na přelomu dekády zhlédly miliony diváků. Kritika soudila, že film romantizuje porodní realitu, avšak zároveň přiznala, že otevřel diskusi o neviditelné zóně, kde se hranice bolesti rozplývají do rozkoše.
Když prostředí rozhoduje
Moderní sál, prosvícený neony a vyšperkovaný pípáním přístrojů, je navržen s jediným cílem: bezpečně přivést dítě na svět a minimalizovat rizika. Každý krok procedury však zároveň zvyšuje hladinu kortizolu. Ostré světlo, studený kov nástrojů, dotazy, cizí ruce s rukavicemi a sterilní pach dezinfekce – to všechno dává mozku signál ohrožení. Kortizol je přímým antagonistou oxytocinu; vypne ho, podobně jako císařský řez odpojuje od cévního pletence placentu.
Porodní domy a alternativní centra se proto snaží obnovit prvky, jež byla lidstvu vlastní ještě v dobách, kdy rodily zejména ženy a muži do místnosti neměli přístup. Tlumené lampy, měkké textilie, teplá voda, vůně esenciálních olejů a důraz na minimální zásahy posouvají percepci z klinického zákroku k rituálu, v němž může sexuální energie znovu proniknout do popředí.
Dopad na mateřské tělo a duši
Ženy, které prožily orgasmický porod, často hlásí kratší vypuzovací fázi, menší výskyt nástřihu hráze a nižší poporodní ztrátu krve. Endorfinové opojení přechází plynule do poporodní euforie a vazba matky s novorozencem se utužuje pod náporem prolaktinu. Pevnější bonding v prvních hodinách života zpětně snižuje riziko poporodní deprese a zlepšuje kojení. Lucie, jejíž příběh článek otevřel, potvrzuje, že během následujících týdnů nespadla do známé únavy a smutku: „Měla jsem pocit, že mě ten zážitek posílil, dala jsem světu dceru a zároveň jsem našla v sobě část, o níž jsem netušila, že existuje.“
Důsledky se promítají i do další reprodukční zkušenosti. Ženy, které poprvé rodily s extatickým přesahem, vstupují do dalšího těhotenství se sníženou hladinou anticipačního stresu, což přímo ovlivňuje průběh následujících porodů.
Brána k extatickému porodu
Nelze naprogramovat extázi stejně jako lékařský zákrok. Přesto se ukazuje, že šance zvýšit sebedůvěru těla roste, pokud se odstraní rušivá světla, sníží počet lidí v místnosti a žena dostane možnost volně se pohybovat, hlasitě vydechovat a zapojit sexuální nástroje, které by v jiném prostředí pokládala za nevhodné. Partnerovy polibky nebo stimulace bradavek nejsou v takové chvíli erotickým rozmary, nýbrž funkčními spouštěči hormonů. Tělo, zbavené studu, má prostor dokončit chemickou symfonii, která v sobě skrývá příslib proměnit kontrakci v pulsující trysk životní síly.
Orgasmický porod zůstane zřejmě vzácný, možná právě proto, že vyžaduje křehkou rovnováhu bezpečí i odvahy. Přesto jeho existence mění optiku celého porodnictví. Rozšiřuje možnosti od analgetik k přírodní neurochemii a připomíná, že ženské tělo dokáže víc, než se odvažujeme připustit. Na pomezí smrti, v samotném epicentru bolesti, se rodí nový život – a s ním někdy exploduje i radost, která všechnu bolest přetaví v jediný slavnostní výdech.
Seznam použitých zdrojů:
1. PASCALI-BONARO, Debra. Orgasmic Birth: The Anatomy of Pleasure in Childbirth. National Center for Biotechnology Information [online]. 2025 [cit. 2025-07-05]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC12106321/
2. MCNAUGHTON, Courtney. What Is Orgasmic Birth and How Do You Have One? Healthline [online]. 2021 [cit. 2025-07-05]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/pregnancy/orgasmic-birth
3. PAPPAS, Stephanie. Yes! Orgasm During Birth Is Real, Study Suggests. Live Science [online]. 2013-05-31 [cit. 2025-07-05]. Dostupné z: https://www.livescience.com/37039-orgasmic-birth-real.html
4. SCHILLER, Rebecca. Women Describe Their Orgasmic Births. VICE [online]. 2016-05-30 [cit. 2025-07-05]. Dostupné z: https://www.vice.com/en/article/women-describe-their-orgasmic-births
