Článek
Během druhé světové války se nacistické Německo pustilo do ambiciózního plánu s cílem destabilizovat britskou ekonomiku prostřednictvím masivního šíření padělaných bankovek Bank of England. Tato tajná mise, známá jako Operace Bernhard, se stala největším padělatelským podvodem v historii.
SS major Bernhard Krüger shromáždil tým odborníků, kteří byli nuceni pracovat v přísně střežených podmínkách koncentračního tábora Sachsenhausen. Vězni pocházeli z různých oborů – byli mezi nimi profesionální tiskaři, typografové, grafici, chemici a bankovní experti. Jejich prvním úkolem bylo dešifrovat složité ochranné prvky britských bankovek.
První překážkou byla výroba papíru. Bank of England používala speciální druh papíru s unikátní texturou a vodotiskem. Po mnoha pokusech se padělatelům podařilo vytvořit papír, který byl téměř k nerozeznání od originálu. Výroba inkoustu byla dalším náročným úkolem – bylo nutné najít správné složení, aby inkoust reagoval stejně jako ten používaný v britských tiskárnách.
Jedním z největších úspěchů operace bylo napodobení detailů, jako jsou mikrotexty a složité ozdobné vzory, které byly záměrně navrženy tak, aby byly obtížně padělatelné. Němečtí tiskaři používali hlubotiskovou metodu, která umožňovala reprodukovat jemné linie s vysokou přesností.
Další výzvou bylo správné sériové číslování bankovek. Každá pravá bankovka měla unikátní číslo, které odpovídalo konkrétní šarži. Nacisté se snažili tento systém prolomit, ale nakonec byli nuceni opakovaně používat stejná sériová čísla, což vedlo k odhalení prvního padělku v Maroku.
Aby byly padělky ještě autentičtější, vězni museli bankovky uměle „zestárnout“. Bankovky se mačkaly, mnuly v rukou a vystavovaly vlhkosti, aby vypadaly jako ty, které prošly běžným oběhem. Hotové padělky byly následně testovány – pokud se některý kus ukázal jako podezřelý, byl zničen.
Cílem bylo distribuovat falešné bankovky přes německé agenty ve Velké Británii, neutralizovaných zemích a prostřednictvím černého trhu. Velká část padělků měla být použita k financování německých operací a podkopání důvěry v britskou měnu.
Navzdory technické dokonalosti operace Bernhard nakonec selhala. Britští bankéři si začali všímat opakujících se sériových čísel a v roce 1943 byla odhalena první falešná bankovka v Maroku. Bank of England okamžitě přijala opatření a stáhla z oběhu všechny bankovky vyšší nominální hodnoty. Přesto některé padělky zůstaly v oběhu i po válce. Jezero Toplitz v Rakousku, kde byly údajně ukryty zbytky operace, se stalo legendárním místem, kde byly v roce 1959 skutečně nalezeny bedny s falešnými bankovkami.
V roce 1945 bylo jasné, že nacistická říše se hroutí. SS dostalo příkaz evakuovat vězně zapojené do operace Bernhard do Rakouska, kde měla pokračovat výroba padělků. Mezi vězni se ale začaly šířit zvěsti o tom, že by mohli být po cestě zlikvidováni, aby se zabránilo prozrazení operace. To přimělo několik odvážných mužů k zoufalému rozhodnutí – využít chaosu k útěku.
Jedním z těch, kdo plánovali útěk, byl Adolf Burger, československý tiskař, který později celý příběh operace Bernhard popsal ve svých pamětech. Spolu s dalšími vězni se rozhodl, že se pokusí oddělit od hlavní skupiny a využít falešné bankovky k zajištění bezpečného průchodu přes německé území.
V dubnu 1945 byli vězni naloženi do nákladních aut a přesunuti směrem k Alpám. Cestou se situace stávala stále chaotičtější – spojenecké bombardování ochromovalo německou infrastrukturu, vojáci SS byli stále nervóznější a v zemi panoval zmatek. V těchto podmínkách se Burger a několik dalších vězňů rozhodli, že nastal správný okamžik k pokusu o útěk.
Při jednom z nočních přesunů, kdy byli vězni přesouváni pěšky přes alpské oblasti, se malé skupině podařilo uniknout. S sebou měli falešné bankovky, které pečlivě ukryli během pobytu v Sachsenhausenu. Tyto padělky byly tak dokonalé, že jimi dokázali podplatit místní obyvatele, aby jim poskytli jídlo a přístřeší.
Utéci však neznamenalo automatické přežití. Německé území bylo stále pod kontrolou Wehrmachtu a Gestapa, a každého podezřelého cizince mohli snadno odhalit. Burger a jeho společníci museli být maximálně opatrní. Používali různé převleky, vydávali se za německé úředníky a falšovali dokumenty, aby se vyhnuli kontrolám. Na jednom z kontrolních stanovišť na ně dokonce zamířili pušky, když se německý důstojník podíval na bankovky, kterými platili. V poslední chvíli jeden z vězňů přesvědčil vojáka, že jde o výplatu z tajného fondu SS, což nakonec zachránilo jejich životy.
Po několika týdnech putování se skupina dostala do oblasti, kterou již ovládali Spojenci. Když se setkali s americkými vojáky, padli jim vyčerpaní k nohám. Když pak spojenecké velení zjistilo, jaké informace o nacistické padělatelské operaci nesou, byli přepraveni do Velké Británie, kde vypovídali o celém průběhu operace Bernhard.
Seznam zdrojů:
1. Bank of England. 2024. Operation Bernhard. [cit. 07.02.2025]. Dostupné z: https://www.bankofengland.co.uk/museum/online-collections/blog/operation-bernhard
2. Smithsonian Magazine. 2016. The Nazis Planned to Bomb Britain With Forged Bank Notes. [cit. 07.02.2025]. Dostupné z: https://www.smithsonianmag.com/smart-news/nazis-planned-bomb-britain-forged-bank-notes-180958258/
3. PMG. 2019. Operation Bernhard: Counterfeiting During World War II. [cit. 07.02.2025]. Dostupné z: https://www.pmgnotes.com/news/article/7262/operation-bernhard-counterfeiting-during-world-war-ii/
4. CIA. 2016. The Great Nazi Counterfeit Plot. [cit. 07.02.2025]. Dostupné z: https://www.cia.gov/readingroom/docs/CIA-RDP58-00453R000200130002-8.pdf
5. Columbia College Today. 2007. The Improbable Tale of Krueger's Men. [cit. 07.02.2025]. Dostupné z: https://www.college.columbia.edu/cct_archive/may_jun07/features2.html
