Poklad bretaňských vévodů stále čeká na objevení: Kde ho hledat?

Bretagne. Země kamenných hradů, rozbouřeného moře a temných lesů, kde se hranice mezi legendou a skutečností stírá. Po staletí se vypráví o pokladu bretaňských vévodů – truhlách plných zlata a vzácných relikvií, které zmizely během válek 14. století. Jenže jde skutečně jen o mýtus? V ruinách klášterů už byly nalezeny skryté mince, pod podlahami starých domů truhlice se zlatem i pobřežní jeskyně vydaly dávno zapomenuté cennosti. Jsou to jen náhody, nebo stopy vedoucí k něčemu většímu? Možná pod kamenitou půdou Bretaně stále čeká neuvěřitelné bohatství.

Bretagne ve 14. století: Válka, intriky a poklad

Bretagne byla ve středověku samostatným vévodstvím, strategicky položeným mezi Francií a Anglií. Tato výhodná poloha z ní udělala klíčový bod evropské politiky a zároveň lákavý cíl pro dobyvatele.

Roku 1341 vypukla bretaňská válka o následnictví, která trvala téměř čtvrt století. Byla to krvavá občanská válka mezi dvěma šlechtickými rody – Montfortovci a Bloisovci – o to, kdo usedne na vévodský trůn. Do konfliktu se postupně zapojila i Francie a Anglie, což z Bretaně učinilo nebezpečné bojiště.

Podle legendy si tehdejší vévodové uvědomili, že jejich bohatství je v ohrožení. Města byla dobývána, hrady obléhány a cennosti se mohly stát kořistí nepřítele. Proto bylo rozhodnuto – poklad musí být ukryt. Ale kam?

Kde by mohl být poklad dnes?

Pokud skutečně existuje, kde by se poklad bretaňských vévodů mohl nacházet? Možností je několik a každá z nich nabízí fascinující příběh, který by mohl vést až k odhalení dávného tajemství.

Jednou z nejpravděpodobnějších variant jsou rozsáhlé podzemní chodby pod bretaňskými hrady. Hrady jako Fougères, Josselin nebo Suscinio byly ve středověku strategicky významnými pevnostmi, které musely být připravené na dlouhá obléhání. Aby mohli obyvatelé přežít, byly pod hrady vybudovány rozsáhlé zásobovací tunely a tajné únikové cesty. Některé z těchto chodeb vedly desítky kilometrů daleko, a tak není vyloučeno, že byly využity i k ukrytí cenností. Například pod hradem Fougères byly objeveny staré kamenné průchody, o jejichž původu historikové stále spekulují. Mohly vést k tajným komnatám, kde byl poklad schován? A pokud ano, je stále nedotčen, nebo ho někdo dávno objevil a odnesl?

Další teorií je, že poklad byl odvezen na bretaňské ostrovy. Pokud chtěli vévodové zajistit, že jejich bohatství nebude nalezeno nepřáteli, mohla být nejlepší možnost přepravit ho přes moře na některý z izolovaných ostrovů, které jsou rozesety podél bretaňského pobřeží. Ostrovy jako Ouessant, Bréhat nebo Belle-Île byly dlouho známy jako útočiště šlechticů, pirátů a pašeráků, kteří zde hledali bezpečí před nepřáteli. Stará námořní kronika z 16. století dokonce popisuje, že se na Ouessantu nacházel „tajný sklad zlata a stříbra“, jehož přesná poloha byla už tehdy zapomenuta. Mohlo jít o poklad bretaňských vévodů? Belle-Île, největší z bretaňských ostrovů, je známá svými rozsáhlými jeskyněmi a skalními útesy, kde by mohlo být možné skrýt poklad tak dokonale, že by ho nikdo po staletí nenašel. Vzhledem k tomu, že se zde v minulosti našly staré zlaté mince z období středověku, není tato teorie vůbec nereálná.

Nezapomínejme ani na rozlehlé bretaňské lesy, které v sobě dodnes ukrývají mnohá tajemství. Mnoho šlechticů se v dobách válek uchylovalo do hlubokých hvozdů, kde mohli zůstat ukryti po dlouhé měsíce, aniž by je kdokoli našel. Lesy jako Huelgoat nebo Paimpont, které jsou protkané jeskyněmi a přírodními úkryty, mohly být ideálním místem pro ukrytí pokladu. Představme si situaci: vévodové prchající před nepřáteli vezou své bohatství na povozech, hluboko do srdce lesa, kde najdou skrytou roklinu. Tam, v temném údolí, které se po staletí vyhýbalo lidskému zraku, vyhloubí skrýš a pečlivě ji zakryjí. Mohl by být poklad dodnes ukrytý pod mohutnými kořeny stromů, nebo zakopaný v jeskyni?

Další možností je, že byl ukryt v pobřežních jeskyních, přístupných pouze při odlivu. Bretaňské pobřeží je poseté skrytými dutinami, které po staletí využívali pašeráci i uprchlíci. Některé z těchto jeskyní se otevírají pouze dvakrát denně, když moře ustoupí, a pokud by někdo hledal místo, kde by mohl ukrýt vzácný poklad, toto by bylo ideální. Přístup do takové skrýše by byl extrémně obtížný a bez přesných znalostí přílivu a odlivu by se nikdo nedostal dovnitř.

Můžeme také spekulovat, že poklad byl rozdělen a ukryt na několika místech. Pokud se vévodové obávali, že by mohl být objeven, mohli se rozhodnout rozdělit zlato a cennosti mezi různé důvěryhodné osoby, které je ukryly po celé Bretani. Některé části mohly být zakopány pod starými opatstvími, jiné zazděny do tajných místností v klášterech nebo dokonce ponořeny do hlubokých studní. V minulosti bylo několik podobných skrýší objeveno – například v 19. století při rekonstrukci jednoho z opatství ve vnitrozemí Bretaně byly nalezeny zlaté mince ukryté v kamenném zdivu. Co když jde jen o drobné střípky mnohem většího tajemství?

Nakonec je zde i možnost, že poklad byl nalezen už dávno – ale nikdy se o tom nikdo nedozvěděl. V minulosti se často stávalo, že pokud někdo našel zlatý poklad, udržel to v tajnosti, aby se o něj nemusel dělit s panovníkem nebo církví. Co když se dávnému hledači podařilo odkrýt bohatství bretaňských vévodů a jeho potomci si ho předávali po generace, aniž by o tom kdokoli věděl?

Skutečné nálezy: Důkaz, že se v Bretani ukrývá zlato?

Mnoho historiků považuje legendu o pokladu bretaňských vévodů za pouhou fikci, ale co když existují důkazy, že se v této drsné krajině skutečně ukrývají dosud neobjevené poklady? V průběhu let bylo v Bretani nalezeno několik tajemných pokladů, které naznačují, že místní šlechta své bohatství pečlivě ukrývala – a některé cennosti se možná stále skrývají pod vrstvami země, kamene a času.

Jedním z nejvýznamnějších objevů posledních let je poklad nalezený ve městečku Plozévet v roce 2019. Při rekonstrukci starého kamenného domu dělníci narazili na kovovou nádobu ukrytou pod podlahou. Uvnitř se nacházelo 239 zlatých mincí, pocházejících z období vlády Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. Mince byly v perfektním stavu, pečlivě naskládané a ukryté tak, aby je nikdo nenašel. Jak se ale dostaly pod podlahu domu? Někteří odborníci se domnívají, že šlo o skrytý majetek bohatého obchodníka nebo šlechtice, který se obával rabování během nepokojů. Jiní spekulují, že mohlo jít o část většího pokladu, který byl kdysi rozdělen a ukryt na různých místech po Bretani. Pokud by to byla pravda, kde se nachází jeho zbytek?

Další důležitý nález pochází z bretaňského pobřeží, kde námořní archeologové v průběhu let objevili několik potopených lodí ze středověku. Roku 1982 potápěči u pobřeží ostrova Belle-Île objevili zlaté mince, které pocházely z období 14. století – tedy přesně z doby, kdy měl být ukryt poklad bretaňských vévodů. Jak se tam dostaly? Mohla některá z lodí převážet část ukrytého bohatství a potopit se během bouře? Bretaňské vody jsou známé svými zrádnými proudy a stovky lodí zde skončily na dně oceánu. Pokud by vévodové skutečně poslali svůj poklad na moře, aby ho uchránili před nepřáteli, je možné, že část z něj skončila na mořském dně, kde čeká na svého objevitele.

Další fascinující nález pochází ze starého opatství v bretaňském vnitrozemí, kde byla v 19. století při rekonstrukci objevena tajná místnost zazděná v jednom z bočních křídel budovy. Když dělníci rozebrali část zdiva, narazili na malou dutinu, ve které bylo několik zlatých mincí a stříbrných předmětů. Mince pocházely z 15. století a některé z nich nesly znaky bretaňských vévodů. Znamená to, že místní církevní hodnostáři dostali část pokladu na starost? Nebo byl poklad opatstvím ukryt před drancujícími vojsky? A pokud ano, ukrývá se v podobných klášterech po Bretani více takových pokladů?

Jeden z nejzajímavějších nálezů se odehrál také poblíž hradu Fougères, kde dělníci v roce 1938 při opravě staré cesty nalezli několik starých zlatých prstenů a medailonů. Byly ukryté ve staré keramické nádobě, která byla pečlivě zahrabaná v hlíně. Analýzy ukázaly, že šperky pocházely ze 14. století – tedy opět z doby, kdy měl být ukryt poklad bretaňských vévodů. Mohlo jít o drobný zbytek mnohem většího bohatství?

Tyto nálezy naznačují, že se v Bretani skutečně skrývalo – a možná stále skrývá – velké množství cenností, které jejich majitelé kdysi pečlivě ukryli. Zůstává ale otázkou, zda někde hluboko pod zemí, v ruinách starých klášterů nebo na mořském dně stále čeká na svého objevitele ten největší poklad ze všech – poklad bretaňských vévodů.

Ačkoliv se zatím nepodařilo objevit celý poklad bretaňských vévodů, hledači pokladů i historici se nevzdávají. Moderní technologie, jako je georadar a podvodní drony, umožňují zkoumat místa, která byla dříve nedostupná. Mnozí věří, že objevení pokladu je jen otázkou času.

A co myslíte vy? Mohlo by se v Bretani opravdu ukrývat dávné bohatství, nebo je to jen krásná legenda? A pokud byste se měli vydat na honbu za pokladem, kam by vedly vaše první kroky?

Seznam zdrojů

1. Thomas Numismatics. The Treasure of Plozévet. [online]. Dostupné z: https://thomasnumismatics.com/en/blog/treasure-plozevet/​

2. The Guardian. Le gold rush: why a tiny French village is a magnet for treasure hunters. [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/shortcuts/2018/jan/08/tiny-french-village-treasure-hunters-rennes-le-chateau​

3. Sacred Texts. Legends and Romances of Brittany: Chapter V: World-Tales in Brittany. [online]. Dostupné z: https://sacred-texts.com/neu/celt/lrb/lrb08.htm