Článek
V Německu se v posledních měsících rozhořela debata, která by ještě před pár lety působila jako špatný vtip. Někteří politici, především z konzervativní unie CDU/CSU, navrhli, aby lidé po dosažení důchodového věku odpracovali povinně rok v sociálních službách. Argument zněl jednoduše: populace stárne, pracovníků ubývá a někdo se o staré a nemocné postarat musí. Návrh vyvolal bouři rozdílných názorů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o čistě německý problém. Jenže při pohledu na česká čísla se obraz začíná nebezpečně podobat.
Česká demografická past
Česká republika patří mezi země, kde obyvatelstvo stárne nejrychleji v Evropě. Podle dat Českého statistického úřadu bude v roce 2050 více než tři miliony obyvatel starších 65 let, což představuje téměř třetinu všech Čechů. Už dnes žije v Česku více než dva miliony seniorů a jejich počet roste každým rokem.
S tím však neroste kapacita sociálních služeb. Naopak. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že v systému chybí patnáct až dvacet tisíc pracovníků. Domovy důchodců jsou přeplněné, čekací lhůty se počítají na měsíce, někdy i roky. V některých regionech se rodiny seniorů dozvídají, že volné místo pro jejich rodiče prostě nebude – a že péče zůstává na nich.
Každodenní realita: rodiny na hraně
Za těmito čísly se skrývají konkrétní lidské příběhy. Dcera, která každý den po práci spěchá domů, aby přebalila svou osmdesátiletou matku. Manžel, který už sám trpí zdravotními problémy, ale musí zvedat a přemisťovat svou nemocnou ženu, protože jiná pomoc není k dispozici. Lidé, kteří si berou neplacené volno, aby se postarali o blízké a ocitají se na hranici psychického i finančního vyčerpání.
Ombudsman ve svých zprávách opakovaně upozorňuje, že český stát v oblasti sociálních služeb selhává – a že porušuje základní právo občanů na dostupnou péči.
Může se to stát i u nás?
Právě v takové atmosféře se nabízí otázka, zda by i česká politika nemohla sáhnout po radikálním návrhu, podobnému tomu německému. Vláda by mohla argumentovat solidaritou mezi generacemi, potřebou „vrátit společnosti dluh“ a ekonomickou nutností. A snadno by se našla část veřejnosti, která by podobný návrh vnímala jako spravedlivý – i důchodci musejí „přiložit ruku k dílu“.
Jenže v praxi by šlo o brutální zásah do života těch, kteří svou povinnost společnosti už dávno splnili. Představa sedmdesátileté ženy, která po celoživotním zaměstnání ještě pracuje na směně v domově seniorů, nebo muže, který má povinnost přebalovat své vrstevníky, působí jako dystopie. Přesto to je to možný scénář.
Proč lidé nechtějí pracovat v sociálních službách?
Kořen problému přitom neleží v nedostatku seniorů ochotných pomoci, ale v tom, že práce v sociálních službách je v Česku dlouhodobě podfinancovaná a společensky nedoceněná.
Pečovatelé berou jen o málo více než minimální mzdu, často za práci, která je psychicky i fyzicky nesmírně náročná. Převracení klientů, zvedání těžkých těl, péče o hygienu, ale i čelení smutku, osamělosti a někdy agresivitě – to vše patří k jejich každodenní realitě. K tomu připočtěme směny o víkendech a svátcích, noční služby a stres z nedostatku zaměstnanců.
Není divu, že lidé raději volí práci ve skladu, v supermarketu nebo v kanceláři, kde vydělají víc a čelí menší psychické zátěži. A tak se sociální služby potýkají s nekončícím kolotočem: odcházejí zaměstnanci, zvyšuje se zátěž na ty, co zůstali, ti následně vyhoří – a odejdou.
Cesta ven: víc než jen peníze
Řešení přitom existuje. Prvním krokem musí být zvýšení mezd, aby práce v sociálních službách byla ohodnocena minimálně na úrovni zdravotních sester. Bez toho se tato profese nikdy nestane atraktivní. Stejně důležité je společenské uznání – stát i média by měly systematicky zdůrazňovat, že jde o práci stejně důležitou jako zdravotnictví či školství.
Podpora vzdělávání a rekvalifikací by mohla do oboru přivést nové lidi. Investice do moderních technologií, například do zvedacích zařízení, by mohly snížit fyzickou zátěž pečovatelů a umožnit jim soustředit se na lidskou stránku péče. Rozvoj domácí péče a podpora rodin, které se starají o své blízké, by zároveň ulevily přetíženému systému.
Finanční tlak a politická odvaha
Výdaje na důchody a sociální služby v Česku porostou v příštích dvaceti letech o desítky miliard ročně. Už dnes ministerstva přetahují peníze z jiných oblastí, aby zaplatila mzdy pracovníků v domovech a terénních službách. A pokud politici nenajdou dlouhodobé řešení, mohou být nuceni hledat jednoduchá, rychlá a kontroverzní opatření.
Návrh povinného roku služby pro seniory by mohl být prezentován jako „dočasné“ řešení krize. Ale historie ukazuje, že dočasná opatření se často stávají trvalými.
Společnost na rozcestí
Česká společnost stojí na křižovatce. Buď přijme fakt, že péče o stárnoucí populaci vyžaduje masivní investice, podporu pracovníků, rozvoj domácí i komunitní péče – anebo se smíří s tím, že jednou mohou politici sáhnout po autoritativních a necitlivých řešeních.
Debata o povinném roce práce seniorů v Německu je pro nás varováním. Zrcadlem, které ukazuje, co se může stát, když se problém příliš dlouho přehlíží. A výzvou, abychom se ptali: kdo se postará o nás, až zestárneme? Budou to naši blízcí, profesionální pečovatelé – nebo my sami, povolaní v důchodu k práci, kterou dnes nikdo nechce dělat?
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Regionální pohled na projekci podílu seniorů 65+. Praha: ČSÚ, 2021 [online]. [cit. 2025-09-07]. Dostupné z: https://inesan.eu/wp-content/uploads/2021/06/Mapovy_vystup_Regionalni_pohled_na_projekci_podilu_senioru_65.pdf
1. ECHO24. Povinný rok práce seniorů v sociálních službách by se „hodil“ i v Česku. Švýcaři to řeší „časovou bankou“. Echo24.cz [online]. 7. 9. 2025 [cit. 2025-09-07]. Dostupné z: https://www.echo24.cz/a/HKnRn/denik-zpravy-domaci-povinny-rok-duchodcu-pracovat-v-socialnich-sluzbach-odmitaji-politici-i-odbornici?
2. THE MUNICH EYE. Social Organizations Oppose Mandatory National Service in Germany. TheMunichEye.com [online]. 11. 6. 2025 [cit. 2025-09-07]. Dostupné z: https://themunicheye.com/social-organizations-reject-germany-mandatory-service-22908
3. REUTERS. Germany may reintroduce military conscription as early as 2026…. Reuters.com [online]. 24. 5. 2025 [cit. 2025-09-07]. Dostupné z: https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/german-defence-minister-does-not-rule-out-return-military-draft-he-tells-fas-2025-05-24/
