Článek
Dnes je shibari často spojováno s BDSM komunitou, kde se používá jako forma erotického svazování. V této podobě klade důraz na estetiku, důvěru a vzájemný souhlas mezi partnery. Jenže jeho kořeny sahají mnohem hlouběji a rozhodně nebyly tak nevinné. Původně byla tato technika krutým a důmyslným nástrojem mučení a ponižování.
Shibari vycházelo z hojōjutsu – bojového umění svazování zajatců, které používali samurajové a později i policie během období Edo. Jeho účelem nebylo jen znehybnění, ale především způsobení maximální bolesti a ponížení. Provazy byly strategicky rozmístěny tak, aby omezovaly krevní oběh a způsobovaly nesnesitelné křeče. Každý uzel měl svůj význam, každá smyčka mohla znamenat jiný osud. Některá pouta byla navržena tak, aby oběť mohla být snadno nesena jako balík, jiná zajistila pomalé otékání končetin, až se dostavilo necitlivé brnění.
Jedna z nejobávanějších forem shibari byla známá jako ebi shibari, tedy „kreveta“. Oběť byla svázána do polohy připomínající krevetu – záda shrbená, kolena přitisknutá k hrudníku, zápěstí svázané s kotníky. V této pozici byla ponechána po dlouhé hodiny nebo dokonce dny. Krvácení do končetin, křeče a nesnesitelná bolest nakonec oběť přivedly do stavu, kdy by si přála smrt.
Další obávanou metodou bylo sakasa zuri – zavěšení hlavou dolů. Tento způsob znehybnění byl mimořádně bolestivý a zároveň pomalu dusil oběť, protože tlak na hrudník a omezený přístup kyslíku způsobovaly zrychlené selhávání organismu. Samurajové tuto metodu využívali k vyslýchání zajatců, kteří často pod náporem bolesti prozradili cenné informace. Někdy se k této metodě přidávaly další formy mučení, jako pálení kůže nebo pořezávání, čímž se utrpení prodlužovalo.
Představte si situaci: Jste zajatec, možná nešťastný rolník obviněný z krádeže, nebo nepřítel režimu, který upadl do rukou samurajů. Ti vás spoutají s precizností, která hraničí s posedlostí. Provaz se zařezává do kůže, zamezuje proudění krve, každá změna polohy způsobuje ostrou bolest. A pak vás nechají svázaného v místnosti, kde hodiny ubíhají jako dny. Slyšíte vlastní dech, cítíte, jak vám tělo tuhne, každý sval křičí o pomoc.
Aby to bylo ještě horší, často bylo shibari doprovázeno veřejným vystavením. Svázaní zajatci byli ponecháni pro pobavení davu, jako varování pro ostatní. Jejich zohyzděná těla, zkřivené tváře v bolestné grimase, to všechno mělo sloužit jako psychologická zbraň. „Podívejte se, co se stane těm, kdo se odváží porušit zákon,“ šeptaly si hlasy v davu. Někteří byli ponecháni na ulicích přes noc, kdy se jejich křik mísil s vytím větru. Jiné nechávali viset na dřevěných konstrukcích, kde je bičovalo slunce, déšť i kolemjdoucí.
Někdy bylo shibari jen předkrmem pro další mučení. Jakmile oběť zeslábla natolik, že se nemohla bránit, byla přemístěna do dalších bolestivých pozic. Provazy se utahovaly dál, až kůže praskala, až se z otlačenin stávaly otevřené rány. Existovaly případy, kdy lidé zemřeli ještě dříve, než bylo samotné mučení ukončeno – udušení, selhání krevního oběhu nebo prosté vyčerpání ukončilo jejich trápení.
Jeden z historických případů popisuje zajatce, který byl svázán tak, že se nemohl ani pohnout a byl ponechán na okraji vesnice. Místní obyvatelé se k němu nesměli přiblížit ani ho krmit. Po třech dnech žízně a hladu už nebyl schopný ani křičet o pomoc. Pouze jeho oči, plné hrůzy, byly svědky toho, jak ho osud pomalu doháněl.
Ne všechny formy shibari však končily smrtí. Někdy bylo cílem jen maximálně ponížit oběť a učinit z ní exemplární příklad. Známé byly případy, kdy byli zajatci svázáni do krkolomných pozic a vystaveni na tržišti, kde se jim lidé smáli, plivali na ně nebo je dokonce bili. Tento druh psychického mučení měl srazit oběť na naprosté dno.
Dnes má shibari zcela jinou podobu. V moderní době se z této techniky vyvinulo umělecké bondage, které se zaměřuje na estetiku a důvěru mezi partnery. Tato forma však s původním mučením nemá mnoho společného – zatímco dnešní shibari klade důraz na bezpečnost a souhlas, jeho historická verze byla čistým nástrojem bolesti a dominance. Je fascinující, jak se něco tak brutálního dokázalo proměnit v něco, co je dnes vnímáno jako forma sebevyjádření.
A tak, až příště uvidíte uměleckou fotografii dokonale svázané postavy, možná si vzpomenete, že provazy kdysi nesloužily k potěšení, ale k destrukci těla i ducha.
Seznam zdrojů:
1. Hojōjutsu – The Science of Rope Arresting. Medium. [cit. 28.02.2025]. Dostupné z: https://medium.com/classical-martial-arts/hoj%C5%8Djutsu-the-science-of-rope-arresting-9072aa6ccc39
2. Ishidaki – Japanese Torture Method. Japanese with Anime. [cit. 28.02.2025]. Dostupné z: https://www.japanesewithanime.com/2021/03/ishidaki.html
3. Japanese Torture. Placer Herald, 1. února 1879. [cit. 28.02.2025]. Dostupné z: https://cdnc.ucr.edu/?a=d&d=PH18790201.2.50
