Článek
Představte si, že jste malé dítě. Je vám sedm let. Hrajete si na zápraží, když se z dálky ozvou kopyta koní. Matka zbledne. Otec vám šeptá, abyste se schovali, ale dřív než se stihnete rozběhnout, dveře se rozrazí. Vojáci inkvizice a dominikáni v těžkých černých hábitech. Jeden vás popadne. Matka se vrhne vpřed, ale jiný muž ji srazí k zemi. Její výkřik se ztratí ve zmatku. Už víte, že se nikdy nevrátíte domů.
Ne proto, že byste byli sirotek. Ale protože vaši rodiče věří jinak.
Tak začínaly osudy stovek, možná tisíců dětí v Evropě v období náboženských čistek. Pod záštitou katolické církve a horlivého nadšení dominikánských řádů byly děti heretiků – protestantů, židů, novokřtěnců – systematicky odebírány svým rodinám. Ve jménu „spásy duší“ byly převychovávány v tajných klášterních zařízeních, kam svět neviděl a odkud se málokdo vrátil stejný.
Tyto instituce měly jedno jméno: „domus purgationis“ – očistný dům. Ale ve skutečnosti šlo o náboženské laboratoře, kde bylo dítě považováno za nepopsaný list. Stačilo ho jen zbavit staré víry. Starého jazyka. Starých lidí. Starého jména.
Když byla desetiletá Elsbeth odebrána z luteránské rodiny ve Württembersku, pamatovala si jen, jak cestou z vesnice cítila vůni lesa s potem koně. V klášteře jí dali nové jméno – Maria Magdalena. Staré už nesměla vyslovit. Kdykoli omylem promluvila ve svém nářečí, následoval trest – chladná cela bez jídla, modlitba na kolenou až do bezvědomí. Po roce prý plakala, když uslyšela německy – nevěděla, proč jí ten jazyk působí bolest.
A nebyla sama.
Metoda bez slitování
Výchovné postupy byly přísně kontrolované. Každý den začínal mší. Pak přišla hodina pokory – děti se musely bít do prsou a hlasitě vyznávat, že se narodily ve hříchu. Vyučování probíhalo v latině, tělo i duše byly „přetvářeny“ k obrazu katolické ctnosti.
Tělesné tresty nebyly výjimkou – byly pravidlem. Podle zachovaných deníků několika vychovatelů byly děti pravidelně bičovány „pro vymýcení ďábla“ a zamykány v temnicích, kde slyšely jen tlukot svých srdcí a vzdálené chórové zpěvy. Ty, které vzdorovaly, byly označovány za posedlé.
Děvčátko jménem Léa, odebraná hugenotským rodičům v oblasti Akvitánie, po roce v klášteře přestala mluvit. Její tělo bylo pokryté jizvami od pout. Jedna z jeptišek, která později opustila řád, popsala Léin pohled jako „prázdný, jako by jí někdo vyrval duši.“
Kacířství jako dědičný hřích
Řád sv. Dominika vnímal děti kacířů jako morální hrozbu – nebyly „neposkvrněné“, ale „poznamenané“ vírou svých rodičů. Proto bylo třeba je izolovat, přepsat, „znovuzrodit“. Takový přístup posvěcovala teologická i světská moc.
V mnoha městech byla odebrání dětí dokonce slavnostní událostí – průvody víry, při nichž byli „zachránění“ chlapci a dívky vedeni do klášterů za zpěvu žalmů. Lidé jásali, zatímco matky plakaly v prázdných domech.
Záznamy z inkvizičních soudů ukazují, že některé děti byly odebrány už v kojeneckém věku. Neznaly nikdy jiný život než ten klášterní.
Po zrušení inkvizice a reformách 18. století se většina těchto zařízení proměnila, zanikla nebo byla zcela vymazána z dějin. Ale stopy zůstaly – v archivech, v zapomenutých rukopisech, v legendách, které šeptaly staré ženy u ohně. A občas i ve vykopávkách. Masové hroby s dětskými ostatky, anonymní pohřebiště pod klášterními zdmi.
Jedna taková hromadná hrobka byla objevena v roce 1997 pod bývalým klášterem v severní Itálii. Osmnáct těl. Většina ve věku mezi sedmi a dvanácti lety. Mnohá nesla stopy bití a podvýživy. Místní biskupství odmítlo souvislost s inkvizičními praktikami. Ale mlčení, které následovalo, bylo příliš výmluvné.
A že když někdo říká, že to bylo „pro jejich záchranu“, měl by se nejprve podívat těm dětem do očí.
Protože existují rány, které se nezhojí tím, že se o nich nebude mluvit.
Seznam použitých zdrojů:
1. Vose, R. (2013). The Dominican Order in Late Medieval and Early Modern History. History Compass, 11(11), 967–982. Dostupné z: https://compass.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/hic3.12106
2. Britannica. (2025). Dominican. Encyclopaedia Britannica. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Dominican-order
3. Catholic Answers. (n.d.). Order of Preachers. Catholic Answers Encyclopedia. Dostupné z: https://www.catholic.com/encyclopedia/order-of-preachers
