Článek
Na mapě to působí vzdáleně. Podpis dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě a sdílení nerostných surovin na konci dubna 2025 zní jako rutina velmocenské politiky – další „strategické partnerství“ v době, kdy se Ukrajina snaží postavit na nohy ve stále probíhající válce. Jenže tahle dohoda není jen o obnově. Je o moci. A je o surovinách, které rozhodnou o tom, kdo bude v příštích dekádách technologicky a ekonomicky dominovat. Česká republika, přestože geograficky i historicky blízká Ukrajině, zůstává mimo hru. A důsledky mohou být vážnější, než si dnes dokážeme připustit.
Suroviny jako zbraň
Moderní ekonomika je postavená na gramech kovů, o kterých běžný člověk nikdy neslyšel. Neodym, dysprosium, tantal. Bez nich nelze vyrobit mobilní telefony, elektromobily, větrné turbíny ani satelity. Ukrajina je přitom jedním z mála evropských států, který tyto prvky má – a to ve velkém. Pokud se přístup k těmto zdrojům exkluzivně přesune pod americký vliv, může být Evropa – a tedy i Česká republika – odkázaná na druhou kolej. Nejen cenově, ale i politicky. Kdo kontroluje těžbu, kontroluje i tempo inovace.
Dnes to znamená vyšší náklady na výrobu baterií. Zítra to může znamenat ztrátu konkurenceschopnosti celých odvětví. Pokud budou americké společnosti upřednostňovat své vlastní řetězce dodávek, může dojít k omezení exportu nerostů na evropský trh. Co dnes stojí dvacet tisíc dolarů za tunu, může zítra stát dvojnásobek. A co pozítří? Závislost na dodávkách od amerických firem, které budou diktovat nejen ceny, ale i podmínky.
Zatímco Německo usiluje o přímý přístup k africkým ložiskům a Francie posiluje svou jadernou soběstačnost, Česko váhá. A mezitím se vyvíjí nový „nerostný kurz“, ve kterém už není místo pro pomalé vyjednávání a drobná diplomatická gesta. Ztratí-li český průmysl přístup k levným nebo dostupným surovinám, bude muset kompenzovat jinak – zvyšováním cen, outsourcingem nebo propouštěním. A to v době, kdy ekonomika už nyní balancuje na hraně recese.
Navíc se může stát, že zahraniční firmy začnou přesouvat své výrobní kapacity jinam – třeba do Polska nebo Maďarska – jen kvůli lepší dostupnosti surovin. Investice, které měly přijít do českých regionů, tak skončí za hranicemi.
Politické vakuum a geopolitický šok
Na české politické scéně přitom zaznívá překvapivě málo hlasů, které by varovaly před strategickými důsledky. Unie mlčí, Praha se neozývá. Je možné, že Česká republika v tomto významném závodě o přístup k nerostům zcela ztratí relevanci? Pokud bude Ukrajina pootevřená jen americkému kapitálu, může to znamenat konec nadějí na vznik středoevropského surovinového koridoru, ve kterém by Česko hrálo významnou roli.
Nabízí se i jiný vývoj – Ukrajina se může stát nárazníkem mezi USA a Ruskem. A právě zvýšená americká aktivita může vyvolat ostrou reakci Moskvy. Odvetou nemusí být tanky, ale energetická nestabilita. Stačí přerušení dodávek plynu, cílený kybernetický útok na energetickou infrastrukturu, nebo jen destabilizace veřejného prostoru. Česko se v takové situaci opět stává frontovou linií – jen v jiné, hybridní válce.
Zní to jako dystopický scénář. Ale ruku na srdce: kolik podobných dohod v dějinách přepsalo politické mapy světa během několika let? Kolonizace Afriky začala obchodními dohodami. Geopolitický vliv USA v Latinské Americe se zrodil z investičních projektů. A dnešní soupeření o kritické suroviny není nic jiného než moderní forma téhož boje – jen místo vojsk se pohybují investoři.
Česká republika má stále šanci jednat. Ale okno příležitosti se rychle zavírá. Pokud Brusel a Praha nezačnou hledat aktivní přístup – a ne jen „čekat, jak se to vyvine“ – hrozí, že zůstaneme bez surovin, bez vlivu a bez hlasu.
A v budoucím světě, který se bude točit okolo lithia a kobaltu, to může být tichá, ale zásadní porážka.
Použité zdroje:
1. Associated Press. (2025). US and Ukraine sign minerals deal after Trump presses Kyiv to pay back US for helping repel Russia. Dostupné z: https://apnews.com/article/ce025ba11929ceff0c90f94c25a47624
2. The Guardian. (2025). Ukraine PM says US investment agreement ‚good, equal and beneficial‘ - as it happened. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/live/2025/apr/30/germany-spd-coalition-friedrich-merz-ukraine-volodymyr-zelenskyy-russia-vladimir-putin-europe-live-newsThe Guardian+1The Guardian+1
3. The Times. (2025). Ukraine and US sign long-awaited minerals deal. Dostupné z: https://www.thetimes.co.uk/article/us-minerals-deal-trump-zelensky-qhps35nlz
4. Washington Post. (2025). U.S. and Ukraine announce signing of contentious minerals deal. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/2025/04/30/ukraine-trump-minerals-deal-agreement/
