Článek
Středověká církev mluvila o prostituci jednoznačně. Byla to neřest, smilstvo, ohrožení duše. Kazatelé burcovali věřící, aby se vzdali tělesných pokušení a městské vyhlášky hrozily tresty těm, kdo by tyto nemravnosti podporovali.
Jenže dějiny nejsou černobílé.
Zatímco z kazatelen zaznívala slova o hříchu, na jižním břehu Temže fungoval systém, který byl nejen tolerovaný, ale přímo organizovaný. Nevěstince zde pracovaly otevřeně. Měly stanovená pravidla. A především odváděly poplatky.
Ne městu. Ne koruně.
Biskupovi z Winchesteru.
Tento fakt není drobnou historickou kuriozitou. Je to klíč k pochopení toho, jak dokázala středověká společnost spojit morální odsudek s ekonomickým pragmatismem.
Southwark: území výjimky
Středověký Londýn byl pevně sevřen hradbami i zákony. Uvnitř města vládla městská rada, cechy a přísná regulace. Ale hned za řekou začínal Southwark, území, které plně nepodléhalo městské jurisdikci.
Velká část této oblasti spadala pod správu biskupa z Winchesteru. Církevní hodnostář zde vlastnil palác, pozemky a měl i soudní pravomoci. Tato právní autonomie vytvořila prostor, kde bylo možné provozovat činnosti, které byly uvnitř města nežádoucí.
Southwark se stal zónou zábavy. Hostince, divadelní scény, zápasy medvědů, hazard a veřejné lázně. A právě lázně, původně určené k hygieně, se postupně proměnily v centra prostituce.
Tato zařízení byla známá jako stews.
A nebyla ilegální.
Ruiny paláce Winchester v londýnské čtvrti Southwark v Anglii.
Licence na smilstvo
Už ve dvanáctém století, za vlády Jindřicha druhého, vznikla pravidla upravující provoz nevěstinců na Bankside. Systém byl překvapivě organizovaný. Prostituce byla povolena pouze v určitých domech. Ženy neměly být drženy násilím. Podniky měly být zavřeny během významných náboženských svátků.
Morálka byla formálně zachována.
Zároveň však existoval ekonomický rámec. Majitelé nevěstinců platili nájem za budovy a odváděli poplatky. Biskupská správa z těchto podniků inkasovala pravidelné příjmy. Některé prameny uvádějí, že na Bankside fungovalo až osmnáct licencovaných domů.
Církev tak nebyla jen pasivním kritikem hříchu. Byla součástí systému.
Je třeba položit si nepříjemnou otázku. Pokud instituce vybírá poplatky z určité činnosti, nestává se tím jejím tichým partnerem?
Teologická racionalizace
Středověká teologie nabízela vysvětlení.
Tomáš Akvinský ve třináctém století napsal, že prostituce je jako žumpa v paláci. Odpudivá, ale nezbytná. Podle této logiky bylo lepší mít hřích soustředěný na jednom místě než riskovat, že se rozšíří do celé společnosti.
Tento přístup vedl mnohá města k tomu, že prostituci raději regulovala, než aby ji zcela zakázala. Regulace znamenala kontrolu. Kontrola znamenala stabilitu.
V Londýně však regulace získala ještě jeden rozměr. Znamenala příjem.
Hřích se stal položkou v účetnictví biskupského panství.
Winchester Geese: ženy systému
Ženy pracující v těchto domech dostaly přezdívku Winchester Geese, doslova winchesterské husy. Název odkazoval na jejich spojení s územím spravovaným biskupem.
Nebyl to název něžný ani poetický. Byl to výraz lidového jazyka, který v sobě nesl ironii i pohrdání.
V londýnském slangu se objevilo rčení, že kdo onemocní pohlavní chorobou, byl pokousán winchesterskou husou. Nemoci byly stálým rizikem. Na konci patnáctého století se Evropou začala šířit syfilis, jejíž následky byly devastující. Postupně ničila kosti, kůži i nervový systém.
Archeologické nálezy z oblasti Southwarku potvrzují případy pokročilých infekcí u žen pohřbených v této čtvrti.
Tyto ženy byly součástí ekonomického systému, ale nikoli plnohodnotnou součástí společnosti.
Tolerované a zatracené
Prostituce byla ve středověkém Londýně paradoxně legální i opovrhovaná zároveň. Nevěstince byly veřejně známé. Navštěvovali je obchodníci, námořníci i příslušníci vyšších vrstev. Přesto ženy, které zde pracovaly, nesly stigma.
Byly označovány za hříšnice.
A toto označení je pronásledovalo i po smrti.
Cross Bones: hřbitov odmítnutých
Prostitutky nesměly být pohřbeny na posvěcené půdě. Když zemřely, jejich těla byla ukládána na nevysvěceném hřbitově Cross Bones v Southwarku.
Odhady hovoří až o patnácti tisících pohřbených. Většinu tvořily ženy a děti z nejnižších vrstev. Hroby byly mělké, bez náhrobků a bez slavnostního obřadu.
Zde se paradox uzavírá v celé své tvrdosti.
Církev kontrolovala jejich práci. Církev z ní měla příjem. Ale církev jim odepřela poslední svátost.
Bronzová pamětní plaketa u brány hřbitova Cross Bones v londýnské čtvrti Southwark.
Reformace a konec systému
Systém licencovaných nevěstinců fungoval po staletí. Teprve v roce 1546, za vlády Jindřicha osmého, byly nevěstince na Bankside uzavřeny. Reformace zásadně proměnila vztah mezi korunou a církví a staré struktury se rozpadly.
Oficiální dohled nad prostitucí skončil.
Hřích však nezmizel. Jen přestal být regulovaným a zdaněným odvětvím pod církevní kontrolou.
Paradox, který přetrvává
Dnes je Cross Bones pietním místem. Za moderními budovami a rušnými ulicemi Southwarku leží památka na ženy, jejichž životy byly součástí systému, který je současně využíval i odsuzoval.
Příběh Winchester Geese není jen historií londýnské prostituce. Je to studie morálního kompromisu. Ukazuje, jak snadno se může zásadní etický postoj proměnit v pragmatické účetnictví.
Církev kázala o hříchu.
A zároveň na něm vydělávala.
Seznam použitých zdrojů:
1. Whores and Winchester Geese – Prostitution in Medieval London [online]. History the Interesting Bits, 28 August 2020 [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://historytheinterestingbits.com/2020/08/28/guest-post-whores-and-winchester-geese-prostitution-in-medieval-london/
2. Winchester Palace Southwark [online]. Hampshire History [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://www.hampshire-history.com/winchester-palace-southwark/
3. Cross Bones: The Spirits of Winchester Geese [online]. Seeks Ghosts, 26 February 2013 [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://seeksghosts.blogspot.com/2013/02/cross-bones-spirits-of-winchester-geese.html
4. The Bankside Stews [online]. Exploring Southwark [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://www.exploringsouthwark.co.uk/the-bankside-stews/4593475219
5. The Cross Bones Graveyard – The ‚Winchester Geese‘ [online]. London Shoes Blog, 24 August 2018 [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://www.londonshoes.blog/2018/08/24/the-cross-bones-graveyard-southwark-se1-the-winchester-geese/
6. Bankside’s Forgotten Palace [online]. Past in the Present, 28 November 2012 [cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://pastinthepresent.net/2012/11/28/banksides-forgotten-palace/
