Článek
Když se řekne „Vikingové“, většině lidí se vybaví legendární drakkary plující po rozbouřeném moři, nájezdy na anglické kláštery nebo hrdinové ze skandinávských ság. Jen málokdo si však Vikingy spojí s českými zeměmi. Přesto archeologické nálezy i historické indicie naznačují, že se tito severští bojovníci a obchodníci pohybovali nejen na Velké Moravě, ale i v okolí dnešní Prahy a dalších obchodních center středověké Evropy. Byli to jen náhodní kupci, nebo snad žoldnéři ve službách velkomoravských knížat? A co po nich na našem území zůstalo?
V roce 2007 archeologové v Mikulčicích odkryli hrob bojovníka s typickým severským mečem. Spolu s dalšími nálezy – ozdobnými sponami, přezkami a částmi brnění – tento objev naznačuje, že Vikingové mohli být na Velké Moravě nejen jako obchodníci, ale i jako bojovníci. Artefakty se severskými motivy se objevují po celé Moravě. Znamená to, že zde Vikingové pobývali dlouhodobě? Genetické analýzy několika jedinců z mikulčických pohřebišť dokonce ukázaly genetickou příbuznost se Skandinávci. Někteří historikové spekulují, že Vikingové sloužili i ve vojenských složkách Velké Moravy. Mohli si knížata najímat elitní skandinávské bojovníky k obraně proti Frankům a Maďarům? To by vysvětlovalo výskyt jejich zbraní a ozdob na různých moravských nalezištích.
Přemyslovská Praha v 9. a 10. století byla významným obchodním centrem, které přitahovalo kupce z celé Evropy. Pražská kotlina se nacházela na strategické obchodní stezce a není vyloučeno, že Vikingové přiváželi kožešiny, jantar nebo dokonce zbraně výměnou za drahé kovy, otroky nebo koně. Některé české legendy naznačují, že v družinách raných přemyslovských knížat mohli sloužit i severští bojovníci. Dokonce se spekuluje, že Vikingové mohli pomoci Přemyslovcům v jejich bojích o nadvládu nad Čechami. Když si představíme Prahu tehdejší doby – dřevěné domy, tržiště plná orientálních a evropských kupců, u břehu přivázané lodě severského typu – dostáváme úplně nový pohled na ranou historii města.
Kristiánova legenda (latinsky Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius) je latinský spis z konce 10. století, který popisuje život a mučednickou smrt svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily. Legenda vznikla na přelomu 10. a 11. století a v textu jsou zmíněni vrazi svaté Ludmily – Tunna a Gommon. Jejich jména vykazují severské (vikinské) nebo anglosaské rysy, což vedlo některé badatele ke spekulacím, že by mohlo jít o bojovníky skandinávského původu, kteří působili v českém knížecím vojsku. V té době bylo běžné, že vládci ve střední a východní Evropě využívali žoldnéře ze Skandinávie, především tzv. Varjagy, kteří sloužili například na Kyjevské Rusi nebo později v Byzantské říši.
Legenda také popisuje konflikt mezi Drahomírou, matkou svatého Václava, a jeho babičkou Ludmilou. Po smrti knížete Vratislava I. v roce 921 získala Drahomíra dočasnou moc jako regentka svého nezletilého syna Václava. Ludmila se snažila ovlivnit výchovu budoucího panovníka, což vedlo k mocenskému střetu mezi oběma ženami. Drahomíra nakonec nechala Ludmilu zavraždit na hradišti Tetín, údajně na příkaz Tunni a Gommona.
Ačkoliv o přímém vikinském osídlení českých zemí chybí jednoznačné důkazy, archeologické nálezy naznačují, že jejich přítomnost byla výraznější, než by se mohlo zdát. Byli Vikingové jen procházejícími obchodníky, nebo se pokoušeli získat vliv v českých zemích i jinými způsoby? Tato otázka zůstává jedním z nejzajímavějších tajemství raného středověku.
Je tedy možné, že Vikingové zanechali v českých zemích větší stopu, než jsme si dosud mysleli? Odpověď možná ještě leží pod zemí, čekající na nové archeologické objevy.
Seznam zdrojů
Bláhová, M. (1999). Kristiánova legenda a otázka její věrohodnosti. Praha: Vyšehrad.
Třeštík, D. (2003). Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: NLN.
Sommer, P. (2013). Přemyslovci: Budování českého státu. Praha: Academia.
Kristián. (10. stol.). Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius. Překlad dostupný v: Bláhová, M. (1999). Kristiánova legenda a otázka její věrohodnosti. Praha: Vyšehrad.
Šolle, M. (1986). Tetín v raném středověku. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Vlasatý, J. (2018). Vikingové a jejich stopy ve střední Evropě. Praha: Academia.
Sláma, J. (1995). Velká Morava a její dědictví. Brno: Masarykova univerzita.
Jílek, J. (2022). Historické obchodní stezky a jejich význam ve středověku. [cit. 10.02.2025]. Dostupné z: https://www.historicke-stezky.cz
Kovář, M. (2021). Vikingové na Moravě – fakta a mýty. [cit. 09.02.2025]. Dostupné z: https://www.archeologie-morava.cz/vikingove
