Článek
Je únor. Fitness centra už nejsou plná jako na začátku roku, aplikace na počítání kalorií se přestávají používat, tabulky s rozpočty byly naposledy doplněné někdy v polovině ledna…
Hodně lidí si na přelomu roku dává novoroční předsevzetí, nejčastěji v oblasti zdraví (cvičení, dieta, hubnutí) a financí.
Přestože jde jednoznačně o rozumné a prospěšné cíle, statistiky bohužel mluví jasně:
- Nejvíce lidí vzdá svá novoroční předsevzetí hned během prvních pár týdnů.
- A většina předsevzetí nevydrží déle než do konce března.
Proč? Většina lidí si myslí, že nemají dostatečně pevnou vůli.
Odborníci na produktivitu často říkají, že nejde o vůli, ale o systém. Pokud vaše cíle nejsou dostatečně konkrétní, chybí vám jasný plán, neodstranili jste překážky, které se daly předvídat, a nemáte připravené řešení pro dny, kdy svůj zvyk vynecháte, pak skutečně musíte spoléhat jedině na vůli, abyste u nové aktivity vydrželi. A to většinou nestačí.
Psychologové zase připomínají „fresh start efekt“ – začátek roku nám dodá falešný pocit, že od 1. 1. začneme nanovo, „s čistým štítem“, a tentokrát se to podaří. Ale protože nám chybí vnitřní přenastavení, které by novému režimu odpovídalo, jakmile nadšení odezní, motivace rychle mizí.
Existuje ale ještě jedna oblast, o které se mluví mnohem méně.
Cíl může být skvělý. A přesto nemusí být váš.
Řekněme, že máte nadváhu a rozhodli jste se, že začnete cvičit, abyste zhubli.
Řeknete si: „Už se na sebe nemůžu dívat. Takhle to dál nejde. I kolegové se mi začínají posmívat. Musím zhubnout.“
Jaké pocity ve vás ta věta vyvolává? Pravděpodobně nic příjemného. Asi ze svého těla a z představy z práce s ním nebudete nadšení. Budete se snažit zhubnout, abyste se vyhnuli kritice (a sebekritice), odsouzení, zesměšnění. Možná se za sebe budete stydět, že jste tak tlustí. Budete mít strach, že se vám nepodaří zhubnout. Pak se to třeba skutečně nepodaří, a potom se nejspíše budete stydět nejen proto, že jste tlustí, ale ještě k tomu, že jste navíc i líní, slabí a neschopní. Podobně se hodně lidí každý rok dostává do spirály tlaku na změnu, úzkosti, sebekritiky a pocitu selhání.
A teď si zkuste představit stejnou situaci: máte nadváhu, chcete zhubnout. Ale řeknete si: „Cítím se unaveně. Celý den sedím a bolí mě z toho záda. Chtěl/a bych mít víc energie. Možná by mi pravidelný pohyb pomohl cítit se lépe.“
Situace je stejná, řešení je také stejné. Ale vnitřně najednou nejde o žádná očekávání, srovnávání nebo výkon. Jde o to, že máte zájem udělat něco pro sebe – pro svoji energii, zdraví, úlevu, lepší pocit. A to je zásadní rozdíl.
Respektujte svou realitu
Dali jste si předsevzetí začít pravidelně běhat. Váš cíl vypadá takhle: „Od příštího týdne běhám každé pondělí, úterý, čtvrtek a pátek od 6.00 do 6.30. Pokud nějaký den vynechám, pak půjdu běhat o víkendu.“
To je jasný, konkrétní a dobře strukturovaný plán.
Jenže:
- Nejste ranní typ.
- Máte malé děti.
- Už teď jste chronicky nevyspalí.
- Běh vás nikdy moc nebavil.
Kolik vůle budete potřebovat každý týden, abyste svůj plán splnili? A jak dlouho to vydržíte?
Teď jiná verze: „Chci se víc hýbat, protože se po pohybu cítím klidnější. Zkusím dvakrát týdně 20 minut svižné chůze večer, když děti usnou. Když to nevyjde, nevadí, půjdu jindy.“
Není to tak ambiciózní. Není to tak efektní. Ale možná je to víc v souladu s realitou vašeho života a budete mít mnohem větší šanci, že svůj cíl splníte. A možná se i časem dopracujete k chůzi každý večer. Postupně a bez stresu, potom, co už se na to budete více cítit.
Pokud byste zůstali u původního cíle, s největší pravděpodobností byste u nového zvyku nevydrželi déle než pár dní. Pokud nerespektujete svou realitu, realita vám to vrátí v podobě stresu, zklamání a zbytečného vyčerpání.
Když cíl není v souladu, stává se dalším zdrojem stresu
Každá aktivita vyžaduje naši energii. Jenže některé typy aktivit nám zároveň energii vracejí – třeba nás baví, pomáhají nám relaxovat, nebo nám umožňují dělat něco smysluplného – zkrátka nás ve výsledku „nabíjejí“. To jsou aktivity, které jsou v souladu s tím, jací jsme, co chceme, co potřebujeme a co naše aktuální okolnosti umožňují.
A potom jsou aktivity, které vycházejí z vnějšího tlaku, povinností, srovnávání, očekávání. Jsou to všechna „musím“, „nesmím“, „měl/a bych“. Takové aktivity nás stojí mnohem více energie – abychom s nimi začali, abychom u nich vydrželi. A naši energii jenom vysávají.
Musíme se přemlouvat. Musíme se hlídat, hodnotit. Už je to dost? Jsem teď dost dobrý/á? Přidáváme si na svůj seznam další úkol, další požadavek na výkon. A stres roste.
A pozor: stejná aktivita, ze které je jeden člověk nadšený, může být pro druhého úplné peklo – nesmyslná, vyčerpávající činnost. Každý jsme jiný a i naše cíle proto nemůžou být stejné.
Cíl, který je s vámi v souladu, potřebuje jen občasné drobné „pošťouchnutí“, zejména na začátku, ne neustálé přemlouvání se a překonávání se.
Jak poznat, že cíl není úplně váš?
Pokud si dáváte osobní cíle, jeden si teď vyberte a zeptejte se sami sebe:
- Kdyby o něm nikdo kromě mě nevěděl, chtěl/a bych ho stejně dosáhnout?
- Vychází ten cíl z péče o sebe, nebo ze strachu z hodnocení?
- Odpovídá jeho forma mé současné životní situaci?
- Když na tomto cíli pracuji (nebo si představím, že na něm začnu pracovat), cítím radost, nadšení, uspokojení, energii... anebo napětí, tlak, úzkost, frustraci, odpor?
Pokud vás vaše současné cíle spíše stresují než podporují, nemusíte se jich nutně hned vzdávat. Často je stačí jen trochu upravit – změnit důvod, formu, intenzitu…
Vaše cíle by měly být nástrojem, jak o sebe pečovat, ne testem vaší vůle
Novoroční předsevzetí často selhávají ne proto, že jsme líní. Slabí. K ničemu. Protože nemáme pevnou vůli a disciplínu.
Ale proto, že si dáváme cíle, které nejsou dostatečně „naše“: protože jednoduše nerespektují to, kdo jsme, co potřebujeme, kde právě teď jsme a kam skutečně směřujeme.
Osobní cíle by neměly být nástrojem, jak na sebe být přísnější, jak se „dát do pořádku“, aby nás ostatní konečně přijali a ocenili, a už vůbec ne nástrojem, kterým bychom měli testovat svou vůli a sebezapření nebo se trestat, když selžeme.
Měly by být nástrojem péče o sebe – měly by vám pomoct vytvořit prostor pro naplnění vašich hodnot, přání a potřeb v rámci vašich současných možností.
Možná tedy únor není měsíc zklamání. Možná je to měsíc, kdy můžete své cíle znovu přehodnotit. Ne přitvrdit. Ne si naložit ještě víc povinností. Ale víc se přiblížit sami sobě.
A to je někdy mnohem lepší začátek než jakýkoliv 1. leden.
Více o smysluplném nastavování osobních cílů bez stresu (včetně návodu, jak vyhodnotit, jestli je daný cíl skutečně v souladu s vámi a vaší situací) najdete na stránkách projektu OdStresuKPohode.cz.
Zdroje:
DAI, Hengchen; MILKMAN, Katherine L.; RIIS, Jason. The Fresh Start Effect: Temporal Landmarks Motivate Aspirational Behavior. Management Science [online]. 2014, roč. 60, č. 10, s. 2563–2582 [cit. 2026-02-22]. DOI: https://doi.org/10.1287/mnsc.2014.1901 Dostupné z: https://pubsonline.informs.org/doi/10.1287/mnsc.2014.1901
DECI, Edward L.; RYAN, Richard M. The „What“ and „Why“ of Goal Pursuits: Human Needs and the Self-Determination of Behavior. Psychological Inquiry [online]. 2000, roč. 11, č. 4, s. 227–268 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://selfdeterminationtheory.org/SDT/documents/2000_DeciRyan_PIWhatWhy.pdf
DINGFELDER, Sadie F. Solutions to resolution dilution. Monitor on Psychology [online]. 2004, roč. 35, č. 1 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://www.apa.org/monitor/jan04/solutions
GRACIA, Shanay. New Year’s resolutions: Who makes them and why. Pew Research Center [online]. 29. 1. 2024 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/short-reads/2024/01/29/new-years-resolutions-who-makes-them-and-why/
KOESTNER, Richard; LEKES, Natasha; POWERS, Theodore A.; CHICOINE, Emanuel. Attaining Personal Goals: Self-Concordance Plus Implementation Intentions Equals Success. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 2002, roč. 83, č. 1, s. 231–244 [cit. 2026-02-22]. DOI: https://doi.org/10.1037/0022-3514.83.1.231 Dostupné z: https://psycnet.apa.org/doiLanding?doi=10.1037%2F0022-3514.83.1.231
NGUYEN, Hoang. Revealing the biggest New Year’s resolutions in 2024. YouGov [online]. 19. 12. 2023 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://yougov.com/en-us/articles/48202-new-years-resolutions-2024-us
NGUYEN, Hoang. Health and wealth: The top New Year’s resolutions and challenges for Brits in 2024. YouGov [online]. 20. 12. 2023 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://yougov.com/en-gb/articles/48203-new-years-resolutions-2024-uk
NORCROSS, John C.; MRYKALO, Marci S.; BLAGYS, Matthew D.Auld lang syne: success predictors, change processes, and self-reported outcomes of New Year's resolvers and nonresolvers. Journal of Clinical Psychology [online]. 2002, roč. 58, č. 4, s. 397–405 [cit. 2026-02-22]. DOI: https://doi.org/10.1002/jclp.1151 Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jclp.1151
OSCARSSON, Martin; CARLBRING, Per; ANDERSSON, Gerhard; ROZENTAL, Alexander. A large-scale experiment on New Year’s resolutions: Approach-oriented goals are more successful than avoidance-oriented goals. PLoS ONE [online]. 2020, roč. 15, č. 12, e0234097 [cit. 2026-02-22]. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0234097 Dostupné z: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0234097
WAN, Peng; WEN, Ting; ZHANG, Yunfei; GAO, Hong; WANG, Jigan. Goal Self-Concordance Model: What Have We Learned and Where are We Going. International Journal of Mental Health Promotion [online]. 2021, roč. 23, č. 2, s. 201–219 [cit. 2026-02-22]. DOI: https://doi.org/10.32604/IJMHP.2021.015759 Dostupné z: https://www.techscience.com/IJMHP/v23n2/42430
YOUGOV. 63% of Brits are planning to make New Year Resolutions. YouGov [online]. 16. 1. 2015 [cit. 2026-02-22]. Dostupné z: https://yougov.co.uk/politics/articles/11330-63-brits-are-planning-make-new-year-resolutions
