Článek
V pondělí 6. května proběhl před synagogou a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci 11. ročník veřejného čtení obětí holocaustu u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství, který vzpomíná na památku šesti milionů zavražděných Židů. „Na celém světě nyní probíhá čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označení a nespravedlivě pronásledovaní jako rasové méněcenní a jejich životy byly zmařeny ponejvíce v komorách vyhlazovacích táborů. Tím, že jejich jména vyslovujeme nahlas a veřejně, vracíme zapomenuté, nevinné oběti lidské nenávisti, násilí a bezpráví do našeho povědomí a společné historie,“ uvedla Lea Květ, tajemnice Židovské obce Liberec.
Děje se tak v době, kdy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října loňského roku propukla celosvětově nejhorší vlna antisemitismu od druhé světové války. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé v budoucnu mít v západním světe zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, uvádí se ve výroční zprávě o antisemitismu univerzity v Tel Avivu a americké Ligy proti hanobení.
Antisemitismus podle ní poslední roky neustále narůstá a válka v Gaze tento již tak rozšířený trend ještě více rozdmýchala. V USA bylo od ledna do září 2023 napočítáno 3500 antisemitských incidentů. Od října do prosince jich bylo téměř 4 000. Jen uplynulou sobotu čtyři synagogy na Manhattanu obdržely hrozby bombou. Podobné je to v Německu. Nárůst se možná dá částečně vysvětlit (nikoliv omluvit) reakcí na válku v Gaze. Ale ne úplně. Některé z nejodpornějších antisemitských výroků totiž zazněly v prvních dnech po 7. říjnu, kdy Izrael ještě nezahájil vojenské akce.
Radikální studenti z prestižních amerických univerzit se projevují jako fanatici z SA
Podobné jevy jsou zvláště patrné na amerických elitních univerzitách, odkud vyhánějí Židy takovým způsobem, že to tam vypadá jako v Německu po roce 1933. Na Kolumbijské univerzitě obklíčili demonstranti židovské studenty, aby je dostali z kampusu. Jinde dostal student tyčí do oka a skončil v nemocnici. Nechybí vyhrožování. Už loni koncem října ředitel FBI sdělil, že počet útoků na Židy vyskočil na historickou úroveň.
Velká část z nich se odehrává na univerzitách, které se staly filiálkou Hamásu. „Radikálně pokrokářské prostředí kampusů a kateder, jež posedne amok při domnělém náznaku rasismu nebo sexuálního násilí, klidně skanduje, že Izrael má přestat existovat a považuje to za prudce avangardní myšlenku,“ popsal redaktor Milan Vodička v MF Dnes a pokračoval: „Je absurdní, že jsou současně proti rasismu, ale pokud jde o Židy, které si ztotožňují s Izraelem, i kdyby od narození nevytáhli paty z Nebrasky, projevují se jako fanatici z SA.“
Kroutím nad tím hlavou jako mnozí další Češi. Nikdy jsem si nemyslel, že se něco podobného může odehrávat u nás. Také se samozřejmě neodehrává. Ale první drobné vlaštovky se už objevují. Nejnověji mě pobouřil útok na Irenu Kalhousovou, odbornici na Blízký východ z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jakési anonymní uskupení Akademici proti apartheidu požaduje, aby se vyřešilo její působení na univerzitě. Slovo vyřešilo zní zlověstně. Chtějí jen, aby Kalhousovou z univerzity vyhodili, nebo to chtějí řešit ještě jinak? Podle těchto podivných akademiků prý Kalhousová papouškuje sionistickou rétoriku. Věřím, že jde v našich končinách o ojedinělý exces. Univerzita se pochopitelně akademičky zastala.
O odbornosti a fundovanosti doktorky Kalhousové jsem měl možnost se přesvědčit na její vynikající přednášce 6. prosince 2023. Symboličtější místo si ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Univerzitě Karlově ani nemohla ve své přednášce o současné válečné situaci v Izraeli vybrat. Konala se v liberecké knihovně postavené na místě o Křišťálové noci vypálené synagogy.
Izrael byl na několik hodin slepý
V té době to nebylo tak dlouho od 7. října, takže mluvila i o tom, co se ten den v Izraeli stalo. Něco jsem si z této přednášky zapsal. Myslím, že je dobré si to připomenout. „Byl to poslední den svátků, kdy spousta Izraelců je doma s rodinou. Tento den brzy ráno došlo v Izraeli k něčemu, co je v jeho historii naprosto bezprecedentní. Odhadem asi tři tisíce ozbrojenců z Gazy - členové Hamásu, Palestinského islámského džihádu i dalších palestinských organizací - pronikly přes hranici do Izraele a zaútočily na místa, která měla relativně větší koncentraci izraelských ozbrojených složek. Velmi rychle se jim podařilo zneškodnit vojenské kapacity, které na jihu země Izrael měl,“ vysvětlila.
Ještě před tím, než pronikli fyzicky na území Izraele, se jim podařilo na jedné z nejlépe hlídaných hranic pomocí dronů zničit různá čidla, kamery, na dálku ovládané zbraně a tím způsobili, že Izrael byl na několik hodin de facto slepý. „Monitorovací zařízení byla zničena a vojáci, kteří by mohli do Tel Avivu podat zprávu o tom, co se děje, byli mrtví, nebo je odváděli do Gazy,“ uvedla. Po několik hodin tak Izrael neměl informace o jak velký útok se jedná, což přispělo k tomu, že počáteční reakce Izraele byla naprosto chaotická. „Takže teroristé měli šest, osm, dvanáct a někde i víc hodin k tomu, co v těch místech páchali. Je to bezpečnostní fiasko na mnoha úrovních,“ konstatovala.
Poté se analytička věnovala důvodům, proč se Hamás k této krvavé akci, kdy často brutálním způsobem zavraždil zhruba dvanáct stovek lidí, odhodlal. Podle ní jde o tři roviny. Začala vnitropalestinskou politikou, která je rozdělená na dva tábory. Palestinská území zahrnují Západní břeh a Gazu, což jsou dvě území, jež nejsou fyzicky propojená a mají odlišnou politickou realitu. „Západní břeh je kontrolovaný hnutím Fatah, což je nacionalistická palestinská politická strana, která je dominantní politickou frakcí mezi Palestinci už od šedesátých let. Známým představitelem Fatahu byl Jásir Arafat,“ objasnila ředitelka Herzlova centra izraelských studií. „Hnutí Fatah se vzdalo násilí a od devadesátých let chce svých cílů dosáhnout mírovým způsobem,“ doplnila.
Konkurenčním hnutím je Hamás, což je islamistická organizace, která vznikla ve druhé polovině osmdesátých let. „Od Fatahu se liší tím, že oni akcentují náboženskou otázku a nikdy se nezřekli ozbrojeného boje,“ vysvětlila s tím, že tyto dvě organizace jsou spolu ve velkém napětí. Obrovsky se prohloubilo v roce 2006. Do té doby jak Gazu, tak Západní břeh kontroloval Fatah prostřednictvím palestinské samosprávy. V roce 2005 se Izrael stáhl z Pásma Gazy a o rok později byly na palestinských územích vyhlášeny volby. Vyhrál je Hamás. Jak v Gaze, tak na Západním břehu.
„Byl to šok. Volby neuznal Izrael, ani mezinárodní společenství. Ale neuznal je ani Fatah. Výsledkem bylo, že po těch volbách proběhla v Pásmu Gazy, kde má Hamás silnější postavení, taková miniobčanská válka, kterou Fatah prohrál. Od té doby se Gaza a Západní břeh oddělují. Zatímco na Západním břehu dominuje Fatah, v Gaze to je Hamás. Máme tak de facto dvě Palestiny. Zatímco Západní břeh je uznán mezinárodním společenstvím a jde tam humanitární pomoc, tak Gaza kvůli tomu, že tam vládne Hamás, je mnohem chudší a život tam je mnohem komplikovanější,“ objasnila. Touto akcí si Hamás posílil pozici mezi Palestinci. Také tím, že docílil výměnu rukojmí za palestinské vězně. „Kdokoliv docílí propuštění palestinských vězňů, tak získává obrovskou popularitu,“ uvedla Kalhousová.
V Izraeli byla velmi napjatá situace kvůli extremistům ve vládě
Dalším faktorem, proč dle ní k útoku došlo, je vnitropolitická situace v Izraeli. Ta byla v posledním období několika měsíců velmi napjatá. „Způsobeno to bylo tím, že minulý rok v prosinci dal Benjamin Netanjahu dohromady velmi extremistickou vládu. Z důvodu toho, že jeho koaliční potenciál se do jisté míry vyčerpal, protože mnoho lidí se ze strany Likud rozhodlo odejít kvůli Netanjahuovo autoritářskému stylu či korupčním skandálům a založili si svoje vlastní strany. Ty jsou programově velmi podobné jako Likud. Jediný důvod, proč Izrael nemá stabilní středopravicovou vládu je, že spousta politiků zprava odmítá jít do koalice s Netanjahuem,“ sdělila.
Po čtvrtých předčasných volbách se tak Netanjahu rozhodl jít do koalice i s extrémními pravicovými stranami. „Do vlády se tak dostali lidé a politické strany, které jsou otevřeně rasistické, antiarabské, homofobní. Mají v programu věci, které se dají označit jako židovský fašismus,“ řekla analytička. Nejznámějším jejich představitelem je Itamar Ben Gvir. „Je to člověk, který nebyl přijat do armády kvůli radikalismu. V Izraeli nebýt přijat do armády je umění, jemu se to podařilo. Stal se ministrem pro národní bezpečnost a spadá pod něj policie. Tedy muž, na nějž má policie velmi tlusté svazky, protože byl mnohokrát obviněn z extremismu,“ upozornila.
Politici tohoto stylu dělali kroky, které neuvěřitelným způsobem rozdělily izraelskou společnost a také provokovali Palestince. Izraelce rozdělil především návrh této koalice na justiční reformu. Což byl pokus oslabit Nejvyšší soud. Je to v Izraeli jediná instituce, která může brzdit rozhodnutí parlamentní většiny, protože Izrael nemá ústavu a nemá dvoukomorový parlament. „Izraelská společnost se proti tomuto záměru většinově postavila. Začaly masové demonstrace, které podle mě v demokratickém světě nemají obdoby. Po dobu devíti měsíců byly každý týden stotisícové demonstrace. K protestům se přidali i představitelé armády. Což bylo poprvé v historii, že se bezpečnostní složky částečně postavily proti vládě,“ konstatovala.
Politická, potažmo společenská krize se nepochybně promítla do bezpečnostních složek. „Krize tam byla obrovská a nepřátelé to samozřejmě vědí. Hamás, Hizballáh, Írán a tak dále. Do toho Ben Gvir a jemu podobní dělali kroky zvláště na Západním břehu, které neuvěřitelným způsobem vyprovokovávali Palestince k nějaké odvetě. Mimojiné také proto v době, kdy k útoku došlo, velká část izraelské armády, včetně jednotek sloužících normálně na jihu, byla koncentrovaná na Západním břehu. Tam byla obava, že dojde k velkým nepokojům,“ řekla analytička. Tím se stalo, že když do Izraele na jihu vpadly tři tisícovky ozbrojenců, nenarazily na velký odpor, protože tam ty jednotky chyběly.
Pro Izrael je 7. říjen obrovským traumatem. Něco jako 11. září pro Američany
Pro Izrael je 7. říjen obrovským traumatem. Něco jako 11. září pro Američany. „Tam jsme to sledovali v televizi. Tady to Izraelci mnohdy se všemi detaily viděli v mobilu. Vezměte si, že vám někdo ráno zavolá a když to vezmete, vidíte, jak někdo vaši dceru znásilňuje a potom zabije. To vše před očima její rodiny. Toto část Izraelců zažilo. Je to nepopsatelně zraňující. Nikdy v žádné válce nezahynulo tolik civilistů jako 7. října. Bylo tedy jasné, že reakce na to bude jiná než v předešlých konfliktech. A opravdu je. To, co vidíme, je obrovská vojenská akce a má opravdu devastující dopady,“ konstatovala Kalhousová 6. prosince. Myslím, že mluvila naprosto fundovaně a objektivně.
Od té doby se počet obětí v Pásmu Gazy ještě výrazně navýšil. Včetně, a hlavně těch civilních. Dá se tedy chápat, že mnozí lidé proti brutalitě vojenského zásahu protestují. Neomlouvá to však antisemitismus, který neblaze připomíná nejhorší období novodobé evropské historie, zvláště tedy té německé.
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-papouskuje-rasistickou-retoriku-kritizovane-akademicky-se-zastal-dekan-251257
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-hamas-univerzita-student-antisemitismus-izrael.A240424_173725_zahranicni_vals
https://liberecky.denik.cz/ctenar-reporter/vzpominka-na-sest-milionu-zidu-liberec-hosti-jom-ha-soa-20240424.html
https://www.kvkli.cz/akce/id:70780/izrael-a-hamas
