Článek
Na první pohled to zní jako naprosto logická a racionální úvaha, protože nikdo přirozeně nechce kupovat nemovitost ve špatnou chvíli a zbytečně ji přeplatit.
Zásadní problém tohoto vyčkávacího přístupu ovšem spočívá v tom, že nikdo na světě nedokáže s naprostou jistotou předpovědět, kdy a zda vůbec tato bájná „lepší chvíle“ skutečně nastane. Trh se totiž neřídí našimi přáními, ale komplexními ekonomickými pravidly, která umí velmi rychle překvapit.
Pokud se detailněji podíváme na vývoj cen nemovitostí v České republice za posledních třicet let, jasně se nám rýsuje jeden naprosto nezpochybnitelný trend. Je pravda, že v krátkodobém horizontu mohou ceny mírně kolísat, občas na chvíli stagnují a v určitých specifických fázích mohou dokonce i lokálně klesnout.
Z dlouhodobého hlediska však hodnota nemovitostí neustále roste, což mimochodem vůbec není jen nějaké české specifikum, ale jasný trend, který je zcela zřetelně patrný ve většině vyspělých zemí po celém světě. Důvody tohoto nepřetržitého růstu jsou poměrně prosté a logické.
Populace ve větších městech se neustále zvětšuje, nová developerská výstavba na tuto obrovskou poptávku reaguje kvůli byrokracii příliš pomalu a všudypřítomná inflace zkrátka postupně zvedá ceny všeho, z čehož nemovitosti pochopitelně nejsou žádnou výjimkou.
Ve veřejném prostoru se navíc obvykle debatuje pouze o samotných kupních cenách bytů a úrokových sazbách hypoték, ale už mnohem méně se mluví o vývoji nájmů. Ty přitom v posledních letech kopírují velmi podobnou, a často i strmější růstovou křivku.
Nájemné se totiž plynule zvyšuje nejen v závislosti na všeobecné inflaci, ale roste také ruku v ruce se samotnými cenami nemovitostí a stále sílící poptávkou po jakémkoliv dostupném bydlení.
V praxi to znamená poměrně tvrdou realitu pro všechny ty, kteří pasivně vyčkávají na příznivější podmínky k nákupu. Paradoxně totiž během tohoto nekonečného čekání na vysněný propad cen platí svému panu domácímu každý měsíc stále vyšší nájem.
Pojďme si celou tuto situaci ukázat na jednoduchém a zcela reálném modelovém příkladu z dnešního trhu. Představme si průměrný byt v hodnotě zhruba pět milionů korun, na který si vezmete hypotéku s třicetiletou splatností a úrokovou sazbou pohybující se kolem pěti procent.
Měsíční splátka v takovém případě vychází zhruba na 25 až 27 tisíc korun, což může zejména pro mladší ročníky na první pohled působit jako docela vysoká a svazující částka.
Když si ale uvědomíme, že tržní nájem obdobně velkého a vybaveného bytu se dnes v mnoha větších městech zcela běžně pohybuje mezi 20 a 25 tisíci korunami, velmi rychle zjistíme, že měsíční finanční rozdíl mezi oběma variantami vlastně vůbec není tak dramatický.
Ten skutečný a naprosto zásadní rozdíl totiž leží někde úplně jinde. Zatímco u nájmu po třiceti letech poctivého placení nevlastníte vůbec nic a musíte platit dál, v případě hypotéky vám nakonec zůstane cenný majetek v podobě vlastního bytu, který můžete prodat, pronajímat nebo předat dětem.
Během své praxe velmi často narážím na jednu fatální chybu, která se neustále opakuje. Spousta zájemců začíná naplno řešit financování a obcházet banky až ve chvíli, kdy už mají na realitních serverech vyhlédnutý konkrétní vysněný byt a v horším případě už i zaplacenou rezervační zálohu.
Správný a mnohem bezpečnější postup by však měl být ve skutečnosti přesně opačný. Úplně na začátku celého procesu je totiž nezbytné detailně a v klidu zjistit, jaká je vaše reálná úvěrová kapacita, jaké konkrétní možnosti financování vám banky aktuálně mohou nabídnout a jaký typ nemovitosti dává pro váš domácí rozpočet vůbec dlouhodobý smysl.
Teprve po ujasnění těchto naprosto základních finančních parametrů by mělo následovat samotné hledání vhodné nemovitosti. Tento zodpovědný a logický přístup totiž dokáže v konečném důsledku ušetřit obrovské množství stresu a výrazně snižuje riziko unáhlených, nebo dokonce vysloveně špatných a drahých rozhodnutí.
Když se ohlédnu za stovkami proběhlých konzultací s mými klienty, jasně vidím jeden opakující se vzorec u těch lidí, kteří své bydlení nakonec opravdu úspěšně vyřeší. Většinou totiž dříve či později udělají tři naprosto základní věci.
Jako první krok si zjistí tvrdá a nezkreslená fakta o své finanční situaci, přestanou pracovat s pouhými dojmy či mýty z internetových diskusí a získají tak pevnou oporu v konkrétních číslech.
Následně o svých plánech otevřeně a bez okolků mluví s širší rodinou. Právě díky tomuto kroku se překvapivě často objeví nejrůznější varianty pomoci, ručení nebo dočasného zajištění rodinnou nemovitostí, o kterých do té doby mladý pár vůbec neuvažoval.
A nakonec najdou odvahu udělat onen klíčový první krok ke koupi, i když vybraná nemovitost není od samého začátku naprosto dokonalá. První byt sice málokdy bývá tím ideálním vysněným sídlem do konce života, ale spolehlivě vám otevře dveře k dalšímu budování majetku a posunu dál.
Je samozřejmě naprosto nezpochybnitelným faktem, že dostupnost bydlení je v dnešní divoké době mnohem složitějším a náročnějším tématem, než tomu bylo třeba před třiceti lety na začátku devadesátých let.
Na druhou stranu ale rozhodně nesmíme zapomínat na to, že dnes máme k dispozici nesrovnatelně více relevantních informací, mnohem širší paletu flexibilních finančních nástrojů a zástupy odborníků, kteří se touto problematikou denně zabývají a umí pomoci.
Možná bychom se tedy zkrátka neměli neustále dokola ptát, zda je bydlení v dnešní době vůbec dostupné, ale spíše bychom se měli zamyslet nad tím, zda se na celou situaci od začátku díváme ze správného úhlu.
Praxe mi totiž den co den ukazuje jednu nesmírně povzbudivou věc. Obrovská část lidí, kteří dnes propadají skepsi a myslí si, že na vlastní nemovitost nikdy nedosáhnou, by byla velmi příjemně překvapena, jak blízko k ní ve skutečnosti celou dobu jsou. Stačí jen opustit zónu strachu a začít aktivně hledat tu správnou cestu.
