Článek
Člověk si myslí, že puberta je to nejhorší, co ho může v soužití s dospívajícím potomkem potkat. Že maximální krize nastane ve chvíli, kdy v jeho pokoji objevíte hromadu loňského nádobí nebo když zjistíte, že jeho slovní zásoba se smrskla na citoslovce „hm“ a „ne asi“. Jenže pak zazvoní telefon a vy zjistíte, že existují i levely, kde vám krev v žilách ztuhne na konzistenci polárního sněhu.
Zavolal mi z internátu, že prý špatně vidí - jen půlku zorného pole.
V tu chvíli ve mně bouchly všechny rodičovské pojistky. Sedám do auta s jasným plánem, že ho naložím, odvezu do nemocnice a po cestě vymyslím, jak zachránit svět. Než ale stihnu vyjet na hlavní, situace graduje s rychlostí béčkového thrilleru. Kluk nemůže najít správná slova a necítí pravou půlku těla. To že měl i spadlý koutek úst jsem se naštěstí dozvěděla od vychovatelky, až když už bylo po všem.
Všechny příznaky křičely jediné: Mrtvice. V patnácti letech.
Mozek vám v takové chvíli jede na plné obrátky a srdce buší někde v krku, zatímco točíte volantem směr nemocnice. Samozřejmě ho odvezla záchranka a kolotoč vyšetření se rozjel na plné pecky. Magnetická rezonance, tu znám jen z filmu, a došlo dokonce i na testy na drogy, protože v dnešní době se prý podezřívavě kouká na každého teenagera, který se netváří jako z reklamy na jogurt.
A výsledek?
Žádná mrtvice. Žádný dramatický kolaps organismu z drog. Byla to migréna. S aurou.
Slovo „aura“ si asi většina z nás představuje jako něco, co obklopuje ezoterické babičky někde na veletrzích nebo co vyzařuje z podivných vonných tyčinek. Že to ale může vypadat jako kompletní neurologický výpadek systému, kdy vašemu dítěti na hodinu vypnou proud v polovině těla i mozku, o tom mi dosud nikdo neřekl ani slovo.
Když se pak dozvíte, že tahle věc existuje a že se u dospívajících může projevit s takovou razancí, že byste raději okamžitě podepsali převod majetku na charitu, řeknete si jediné: Proč nám tohle sakra nikdo neřekne dřív, než uvidíme vlastní dítě s příznaky hodnými hollywoodského dramatu o mozkových příhodách?
Takže tady to máte, drazí spolurodiče. Pokud vám puberťák zahlásí, že mu vypadlo zorné pole, nepanikařte hned (i když to samozřejmě uděláte), ale vězte, že někdy dokáže obyčejná migréna vystřihnout takovou show, že by za ni scenáristé trhali ruce. Jen by teda příště mohli dodávat k manuálu na dítě i nějaký spolehlivý uklidňující sedativní balíček pro matku.
