Hlavní obsah

Když se z roztomilé kočičky stane nelítostná šelma a vy skončíte u doktora

Foto: Olga Černá/Gemini AI

Ilustrační foto: Gemini AI

Když si domů přitáhnete nalezence, nejdřív doufáte, že z něj bude spořádaný bytový tvor. Jenže tahle šelma měla jiné plány.

Článek

Původně jsem chtěla tuhle kočičí holčičku držet v teple a bezpečí domova. Koupila jsem velké škrabadlo, závěsný pelíšek a všechny možné hračky. Jenže po pár týdnech vzájemného psychického teroru a otestování pevných nervů jsme obě dospěly k jednoznačnému závěru: takhle to teda fakt nepůjde. Její touha po svobodě byla silnější než moje snaha udržet byt bez zvířecích stop. A tak začala chodit ven.

​S tím se ovšem pojí i malý vedlejší produkt – pravidelné dárky z dovozu. Mně osobně myši nijak nevadí, ale problém je v tom, že ona je nosí zásadně živé. Zase na druhou stranu, vypustit je v koupelně je ještě docela milosrdné, protože tam aspoň nejsou koberce, pod které by se ty hlodavčí potvory mohly schovat.

​Následuje naše oblíbená disciplína: společný odchyt. Jelikož já nezabiju ani mouchu, tak myš rozhodně nelikviduju. Kočka má z téhle naší aktivity první Vánoce, protože v jejích očích konečně děláme něco smysluplného jako sehraný pár – ona loví a já u toho tiše šílím. Moje role je přitom čistě charitativní, protože se snažím tu chuděru chytit a velkoryse jí darovat svobodu zpátky na poli, které máme hned za domem.

​Naposledy mě ale ta malá zachraňovaná myš pěkně podrazila. Když jsem ji šetrně brala do ruky, aby neskončila v kočičí tlamě, odvděčila se mi za mou nebeskou laskavost hlubokým kousnutím. Chápete to? Já nasazuju zdraví, abych zachránila krk hlodavci, a ona mě vděčně žere za živa.

​Když mi z rány začala kapat krev, došlo mi, že desinfekce na tohle asi stačit nebude a že výlet pro tetanovku bude povinná jízda. Musím uznat, že když jsem paní doktorce s naprostou vážností hlásila, že mě v koupelně pokousala divoká myš, ten její pohled měl v sobě hluboké ticho. V té vteřině jsem měla pocit, že jsem jí právě úspěšně posunula veškeré hranice toho, co může praktický lékař v civilizované zemi zažít.

Takže závěrečná bilance? Jedna zachráněná myš, prokousnutý prst, pár minut vysvětlování u doktorky a neodbytný pocit, že karma je zdánlivě spravedlivá, ale v praxi prostě jen krutá. A stejně vím, že to celé příště udělám znovu, jen si možná vezmu rukavice.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz