Článek
Už večer předem jsem to věděla. Nervy na dranc, podrážděnost, depka bez příčiny, a ten vnitřní hlas, co mi našeptává: „Zítra to bude peklo.“ Klasický PMS v plné parádě. A taky že bylo. Ráno jsem se probudila s tím, že mi břicho dělá kotrmelce a hlava třeští, jako by mi v ní někdo bubnoval na plech.
Bylo mi jasné, že z postele se dneska prostě nevystěhuju. Nezbylo než zavolat do práce. Použila jsem tu osvědčenou, diplomatickou šifru: „Je mi fakt mizerně, bolí mě břicho, dneska to nedám.“ Protože říct na rovinu „chlapi, mám své dny a jsem na odpis“? To by sice byla pravda, ale v našem civilizovaném světě je to pořád tabu.
Když jsem se druhý den, kdy se tělo uráčilo vrátit do alespoň trochu provozuschopného stavu, doplazila do kanceláře, čekala mě šoková terapie. Kolega na mě bleskne pohledem entomologa, který právě objevil nový druh hmyzu, a s tichou hrůzou v hlase se ptá: „Hele, šéf se ptal… Jako ona má asi ty dny?“
Zjevně utrpěl těžký profesní šok. V jeho mentálním vesmíru se totiž tahle otravná ženská aplikace po překročení jistého věku automaticky odinstaluje, případně probíhá někde v tajném bunkru pod zemí, ale rozhodně ne u kolegyně, se kterou včera řešil tabulky v Excelu. Výraz jeho tváře, když mu došlo, že ženy mají vlastní tělo, které si dělá, co chce, byl naprosto k nezaplacení. Kdybych mu oznámila, že na střeše budovy přistálo UFO, koukal by o poznání klidněji.
Žijeme v době, kdy se na každém rohu omílá osvěta a všude se o tom píše. Jenže pak přijde ta srážka s realitou v podobě kolegyně po čtyřicítce, která tohle prožívá, a s ní i okamžitý konec veškeré slavné emancipace. Chřipku nebo kocovinu v práci nahlásíte s hrdostí válečného hrdiny. Ale nedej bože vyslovit ten biologický fakt. To v tu ránu všichni zběsile studují strukturu podlahy, v místnosti se zastaví čas a vzduch zhoustne tak, že by se dal krájet rezavou pilkou.
Chudáci chlapáci se totiž v tom jednadvacátém století nesmí vystavit riziku, že by se museli dotknout reality, která voní něčím jiným než sterilním kancelářským papírem. Takže hlavně opatrně s tou pravdou. Ještě by se jim z toho rozpadl jejich křehký svět.
