Článek
Dědické řízení v Česku se často protahuje na měsíce až roky kvůli zdlouhavému obíhání úřadů a bank, hledání neznámých dědiců, složitému oceňování majetku a sporům mezi pozůstalými. Notář (jako soudní komisař) musí obeslat banky, katastry, pojišťovny a úřady. Ty mají na odpověď ze zákona často měsíční lhůty. Pokud zemřelý neměl sepsanou závěť nebo žije některý příbuzný v zahraničí, jejich dohledání trvá velmi dlouho. Zjistit přesný stav účtů ke dni úmrtí, vyúčtování energií nebo skryté dluhy vyžaduje čas. Když se dědicové neshodnou na tom, kdo si jakou věc nebo nemovitost ponechá, jednání se mění v nekonečné přetahovaní a vyčerpávající běh na dlouhou trať. Cenné věci, firmy nebo nemovitosti, jejichž cenu nelze snadno určit, musí ohodnotit soudní znalec. To vše přináší finanční náklady, zablokování majetku, mnohdy i zhoršení rodinných vztahů a nutnost platit za nečinný majetek.
S penězi na účtech zemřelého ani s byty či domy nelze po celou dobu řízení volně disponovat - tedy ani vybrat peníze na pohřeb nebo prodat dům. Vdova ale musí dál platit poplatky za energie, pojištění a správu nemovitostí, i když je ještě nevlastní. Dlouhé čekání a spory o majetek navíc často vedou k trvalým neshodám a hádkám mezi blízkými. Čím déle řízení trvá a čím více je nutných úkonů, posudků či odvolání, tím vyšší jsou celkové náklady a odměna pro notáře.
Bezproblémové dědické řízení může trvat „pouhé“ 2 až 3 měsíce - pokud jsou všichni dědicové zajedno a úřady dodají podklady včas. Dědická daň ani daň z příjmů se z dědictví neplatí. Platí se však odměna notáři, který funguje jako soudní komisař, a jeho hotové výdaje, tedy poštovné nebo cestovné. Odměna notáře se počítá z čisté hodnoty majetku. Nejméně však pozůstalí zaplatí základní paušál 2 000 Kč. Z částky od 500 001 do 1 000 000 Kč pak 0,9 %, z částky od 1 000 001 do 3 000 000 Kč odchází k notáři 0,5 % , u částky od 3 000 001 do 30 000 000 Kč mluvíme o 0,1 procentu.
Problém se samozřejmě týká i mužů, ačkoli v české populaci dlouhodobě žije několikanásobně více vdov než vdovců. Každoročně se v Česku stane vdovcem přibližně 8 500 až 10 000 mužů. Podle demografických dat je tento počet zhruba dva až třikrát nižší než počet žen, které ovdoví. Ženy v Česku v průměru žijí o pět let déle. Muži ovdoví v průměru ve vyšším věku (kolem 75 let) než ženy (kolem 71–72 let). Ovdovělí muži výrazně častěji a rychleji uzavírají nové manželství než ovdovělé ženy.
Jeden příklad z tisíců dalších
„Jako sociální pracovnice obce spolupracuji s paní Jiřinou, která se po úmrtí manžela ocitla ve velmi těžké životní situaci. Dokud žil její muž, tvořili stabilní pár a dlouhodobě poskytovali obrovskou oporu své vnučce. Paní Jiřina tu vždy byla pro ostatní, nyní ale sama potřebuje podat pomocnou ruku,“ popisuje příběh paní Jiřiny sociální pracovnice Eva Novotná. Po smrti manžela vydala paní Jiřina veškeré své úspory na úhradu pohřbu a dalších nezbytných nákladů spojených s jeho odchodem. Teď ji čeká dědické řízení, se kterým jsou spojeny další finanční výdaje. Její úspory jsou bohužel prakticky vyčerpány a na zaplacení poplatků jí už nezbývají žádné prostředky. Jen dlouhé čekání a starosti.
Přes svůj věk a skutečnost, že je ve starobním důchodu, nespoléhá jen na systém dávek, ale aktivně si hledá zaměstnání, aby svou situaci zlepšila. Nejde o dlouhodobý nezájem o řešení vlastní situace, ale o důsledek náhlé a tragické změny životních podmínek.
Pokud paní Jiřina nedokáže tyto výdaje uhradit včas, hrozí jí vznik dluhů a další prohloubení její už tak nepříznivé finanční situace, což by mohlo vést k naprosté destabilizaci jejího života.
„Výtěžek ze sbírky bude použit na úhradu notářských poplatků spojených s dědickým řízením po zesnulém manželovi. Tímto krokem paní Jiřině společně pomůžeme odvrátit hrozbu vzniku dluhů, exekucí a umožníme jí alespoň trochu klidnější stáří bez existenčních obav,“ vzkazuje s vděčností sociální pracovnice Eva Novotná, která se rozhodla paní Jiřině založením sbírky pomoci z náročné životní situace.
Život vdov v Česku je náročný. Ženy po ztrátě manžela často řeší nejen velké peněžní potíže, ale i samotu a náhlou péči o rodinu nebo dům bez pomoci druhého partnera. Statistiky ukazují, že v Česku je ovdovělá téměř polovina žen starších 65 let. Stát jim vyplácí vdovský důchod standardně po dobu jednoho roku (nebo pěti let za určitých podmínek, jako je péče o děti). Pak nárok končí, pokud žena nesplní další pravidla. Ženy často zůstávají na vše samy. Výpadek jednoho příjmu v rodině vede k ohrožení chudobou, hlavně u žen s malými dětmi. A to nemluvíme o bolesti ze ztráty blízkého člověka, která sama o sobě přináší obrovskou psychickou zátěž. V Česku pomáhají organizace jako Cesta domů nebo specializované weby Vdovy vdovám.
