Článek
Pády do studny v Česku určitě nejsou každodenní záležitostí, přesto k nim dochází až příliš často. Hasičský záchranný sbor sice pro tento specifický typ nehody nevede samostatnou veřejnou statistickou kolonku (spadá pod obecné „záchrany osob z výšek a hloubek“), z dlouhodobých zpráv záchranářů a médií lze však vysledovat, že jde o problém, na který je třeba upozorňovat.
Nejohroženější skupiny
Sem patří hlavně starší lidé, který provádějí často sami náročné činnosti na zahradě a při kontrole studně. Stačí malá neopatrnost nebo nevolnost a může dojít k neštěstí.
Druhou početnou skupinou jsou malé děti. Tam k pádům dochází často kvůli zvědavosti, při hrách a zejména pro nezodpovědnost dospělých, kteří stojí za špatným zabezpečením, shnilými nebo jen lehce přikrytými poklopy.
Jako třetí vás určitě hned napadnou domácí zvířata. A je tomu skutečně tak. Hasiči velmi často vyjíždějí zejména k záchraně psů a koček, kteří do studně spadnou při hře na pozemku, v jejich statistikách se ale objeví i jiná hospodářská zvířata.
Seniorku, která spadla do studně zachránili všímaví sousedé
„Děkujeme všímavým sousedům, kteří nepřeslechli slabé volání o pomoc a okamžitě zareagovali. V Dubňanech na Hodonínsku je dovedlo k osm metrů hluboké studni. Uvnitř se z posledních sil držela hadice více než osmdesátiletá seniorka, která tam spadla. Sousedé přivolali pomoc a společně s přivolanými policistkami ženu povzbuzovali, aby vydržela. Přítomní se jí pokusili pomoci žebříkem, ten byl ale příliš krátký a poškozený. Museli proto vyčkat na hasiče, kteří seniorku pomocí lanové techniky vytáhli a předali zdravotníkům. Všímavost a ochota pomoci byly pro její záchranu zásadní. Děkujeme také všem zasahujícím,“ píší policisté na své sociální síti.
Minulé pondělí spadla do studny také seniorka v Moravských Knínicích na Brněnsku. Na místo vyrazili profesionální hasiči z Tišnova, lezecká skupina z brněnské Lidické, dobrovolní hasiči z Kuřimi a policejní vrtulník s leteckými záchranáři. Ženu se podařilo ze studny vyprostit a zraněnou ji následně převzali zdravotničtí záchranáři.
Kromě samotného rizika zranění při pádu z mnoha metrové výšky čelí člověk ve studni dalším dvěma neviditelným hrozbám
Když pád člověk (popřípadě zvíře) přežije nebo se následně neutopí, pořád není vyhráno. Voda ve studních je velmi studená a k vážnému podchlazení i udržených osob dochází v řádu desítek minut.
Velké riziko se skrývá i v podobě jedovatých plynů. U starých nebo hlubokých studní se u dna často drží oxid uhličitý (který vzniká tlením listí, dřeva nebo uhynulých živočichů) a v méně častých případech jedovatý korozivní sirovodík (H₂S) nebo výbušný metan (CH₄). Protože jsou tyto plyny (zejména CO₂) těžší než vzduch, klesají ke dnu, kde vytlačují kyslík. Člověk se může velmi rychle udusit nebo upadnout do bezvědomí ještě předtím, než dorazí pomoc.
Zásahy tohoto typu patří k technicky nejnáročnějším. Na místo standardně vyjíždějí hasičští lezci se speciální lanovou technikou a trojnožkami. Pokud je ve studni podezření na výskyt plynů, musí hasiči do podzemí slaňovat v dýchací technice nebo prostor nuceně odvětrávat stlačeným vzduchem.
Ilustrační obrázek
Zakrýt a zamknout!
Pokud máte na pozemku starší studnu, nejlepší prevencí je osadit ji pevným betonovým nebo uzamykatelným kovovým poklopem, který unese váhu dospělého člověka, a pravidelně kontrolovat stav dřevěných či tlejících krytů. Lepší se stokrát namáhat s odjištěním, než stokrát litovat.
