Deset vteřin na jedné noze vám o vašem zdraví řekne víc, než jste si mysleli

Po čtyřicátém roce se náš smysl pro rovnováhu zhoršuje. Ale být to tak nemusí. Centrální institut pro lidský výkon ve své loňské studii ukazuje, že schopnost udržet rovnováhu při stání na jedné noze vypovídá o tom, jestli dobře stárneme. A vypovídá o tom dokonce více než naše síla nebo chůze. Jednoduchý test rovnováhy dokonce může potvrdit nebo vyloučit některá onemocnění. Ví se, že naše nečinnost může vést ke špatné rovnováze, ale také problémy v mozku k ní můžou vést. A je důležité a možné to rozlišit. Trénink rovnováhy totiž hraje klíčovou roli v našem zdraví bez ohledu na věk. Cvičení zaměřená na stabilitu mohou v průběhu času pomoci chránit jak fyzické, tak kognitivní zdraví. Diabetes, artritida, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova choroba, o tom všem nám naše rovnováha leccos napoví. Některé z těchto nemocí totiž ovlivňují nervy, jiné rozhodování a kognitivní funkce, tedy právě i stabilitu těla.

Sedavý život není jediným startem potíží

Můžeme si to představit tak, že rovnováha je složitá, celotělová symfonie, ve které spolu hrají oči, uši, klouby, svaly a mozek. A protože po čtyřicítce kvůli sedavému životnímu stylu nejeden z nás v tomto směru sklouzává, postupně stabilitu ztrácíme. Což vede k pádům, zlomeninám, ale vlastně i menšímu vyžití, protože se vyhýbáme z obavy některým dobrodružstvím.

Pokud pravidelně naše tělo nezatěžujeme, ztrácíme schopnosti. V článku je uváděný zajímavý příklad - když se někdo snaží vstát ze židle a začne si všímat, že to nedokáže, aniž by u toho použili ruce, pak tento vnitřní model způsobí, že je bude používat i nadále. Stane se to „novým způsobem vstávání ze židle“, což vede k větší slabosti a menší schopnost používat nohy. Takové drobnůstky hrají roli a musíme si jich všímat a pracovat s nimi.

Dobrá zpráva je, že rovnováha není pevně daná vlastnost, ale je možné ji trénovat, obnovit a udržovat v jakémkoli věku

Pokud udržujeme své tělo v pohybu a mozek aktivní, pak ano. Naše tělo je pro balancování „navrženo“. Náš střed těla by měl dominovat jako bod stability ať už stojíme ve frontě, sedáme si na záchod nebo se pro něco natahujeme v kuchyňské lince. Pokud tomu tak není, naše horní záda a prsní svaly začnou pomáhat a rovnováhu si postupně „rozhodíme“.

Při tréninku rovnováhy je důležitá rozmanitost pohybů. Například ušní kanálky jsou orientovány tak, aby pomohly našemu mozku vědět, kde je naše hlava v prostoru. Jestli jsme vzpřímení. Jóga je skvělý pomocník. Pozice hlavou dolů nutí náš mozek se vypořádat s touhle informací a asimilovat… přizpůsobovat se. Velmi užitečné jsou aktivity, které zahrnují nepředvídatelnost. Třeba žonglování nebo házení frisbee. Dokonce i chůze naboso může pomáhat. Nejdůležitější je najít pohyb, který nás baví.

zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/health/article/how-to-improve-balance-as-you-age

https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0310764

https://www.wikiskripta.eu/w/Poruchy_rovnov%C3%A1hy/PGS

Ranní vysílání Český rozhlas Dvojka