Článek
Superdávka měla zjednodušit sociální systém. Podle prvních dat však tisícům domácností snížila podporu a některé přivedla do ještě složitější situace. Téměř třem pětinám současných příjemců sociálních dávek se po přepočtu na superdávku snížuje výše podpory. Přibližně pětině domácností navíc po zaplacení nákladů na bydlení nezůstane ani částka odpovídající životnímu minimu. Vyplývá to z analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí, o které informovala ČTK. Analýza vychází z údajů více než 155 tisíc domácností. Zdá se, že tahle „super promyšlená“ cesta je opravdu slepá.
Dávka státní sociální pomoci, označovaná také jako superdávka, od října 2025 nahradila čtyři dosavadní sociální dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Cílem změny bylo zjednodušit systém státní podpory a omezit administrativní zátěž pro žadatele i úřady. Namísto několika samostatných žádostí nyní domácnosti podávají žádost jedinou. Nárok na superdávku se posuzuje podle příjmů domácnosti, majetkových poměrů, počtu a věku členů domácnosti, nákladů na bydlení a také podle pracovní aktivity jejích dospělých členů. Domácnost může získat všechny složky dávky, nebo pouze některé z nich podle své konkrétní situace.
Superdávka klade větší důraz na pracovní aktivitu a majetkové testování, což může část domácností ze systému podpory vytlačit, řekla před časem Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální advokacii Charity Česká republika v rozhovoru pro portál svetneziskovek.cz.
Samotné sloučení dávek nezajistilo jednodušší přístup k nim. Dávkový systém má fungovat jako záchranná síť a v ideálním případě jako „trampolína“, která člověku pomůže stabilizovat situaci a vrátit se k běžnému životu. U „superdávky“ se ale v praxi ukazuje, že pro část domácností může znamenat výrazný propad.
Zkušenosti charitních služeb ukazují, že problém není jen ve výši dávky, ale také v dostupnosti systému. Setkávají se s lidmi, kteří nemají digitální identitu, chytrý telefon, bankovní účet nebo dostatečné dovednosti pro komunikaci přes aplikaci Jenda. Navíc pro ty, kteří mají exekuci není vhodné vyplácet dávky na účet, který není chráněný. Tzv. chráněný účet má chránit nezabavitelnou část příjmu, v praxi ale ne vždy funguje spolehlivě: „Při zastavení jedné exekuce může být chráněný účet zrušen a při nové exekuci se člověk znovu ocitá bez bezpečného přístupu k penězům na základní potřeby. Někteří jsou také odkázáni na opakované dokládání dokumentů, nejasné výzvy, osobní doprovody na Úřad práce a pomoc sociálních pracovníků. U nejzranitelnějších lidí tak hrozí, že se k pomoci dostanou pozdě, nebo vůbec,“ vysvětluje Charita ČR ve skvěle propracovaném článku bohatém na zkušenosti klientů.
Nejvíce ohrožené jsou zejména domácnosti, které mají vysoké náklady na bydlení a zároveň jen omezenou možnost navýšit příjem. Jde především o osamělé seniory a seniorky, jednočlenné domácnosti, nízkopříjmové pracující například v komerčním nájmu, osoby se zdravotním omezením, lidé v předdůchodovém věku, lidé v exekuci nebo insolvenci, rodiny s dětmi v dlouhodobě náročném sociálním prostředí, samoživitelé a samoživitelky. A jednou z nich je i paní Eva.
Staník a Charolott. Další děti, kterým kvůli SUPERdávce hrozí ztráta střechy nad hlavou.
Mámě dvou malých dětí akutně hrozí ztráta střechy nad hlavou
„Jmenuji se Eva a jsem maminka samoživitelka dvou malých dětí – Staníka a Charlottky. Naši rodinu bohužel v současné době zasáhla těžká finanční tíseň. Kvůli špatně vypočítané superdávce státní sociální pomoci jsme se ocitli bez dostatečných finančních prostředků. Proti tomuto rozhodnutí úřadů jsme už podali řádné odvolání. Než ale dojde k jeho vyřízení a pravomocnému přepočtu ze strany Úřadu práce ČR, nemáme z čeho hradit základní životní náklady a bydlení. Náš aktuální měsíční příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek 15 000 Kč a náhradní výživné 2 000 Kč. Tyto peníze bohužel nestačí ani na zaplacení samotné střechy nad hlavou.
Celkové měsíční náklady na bydlení činí téměř 19 000 Kč, z čehož jen nájem dělá 13 700 Kč, elektřina 2 000 Kč a plyn 3 110 Kč. Vzniklou situaci se snažím aktivně řešit a úzce spolupracuji se sociální službou, abychom se neocitli na ulici,“ vysvětluje současnou situaci rodiny maminka dvou malých dětí. Aktuálně jsou bezprostředně ohroženi neschopností hradit bydlení a reálně nám hrozí vznik dluhů nebo dokonce ztráta našeho domova a právě proto ve spolupráci a s podporou sociálního pracovníka založila sbírku na dárcovské platformě Znesnáze21, která je teď pravděpodobně poslední šancí jak ztrátě domova předejít.
Cílem této sbírky je úhrada nezbytných nákladů na bydlení, tedy nájemného a energií. Vybrané finanční prostředky nám pomohou překlenout toto náročné krizové období, odvrátí riziko ztráty bydlení a mým dětem zajistí bezpečné zázemí, dokud se celá situace s úřady nevyřeší. Z celého srdce moc děkuji všem, kteří nám v této těžké době podají pomocnou ruku.
U samoživitelek a samoživitelů je problém zvlášť citlivý. Původní nastavení zranitelnosti velmi tvrdě dopadalo na rodiče s dětmi staršími než sedm let, přestože i v tomto věku dítěte je často obtížné pracovat na plný úvazek – například kvůli péči, dostupnosti práce nebo absenci druhého rodiče. Pokud se navíc výživné platí nepravidelně nebo vůbec, domácnost má formálně nějaký finanční příjem, ale prakticky z něj nevyžije. Co se týká seniorů a jednočlenných domácností, riziko vidíme zejména v tom, že náklady na bydlení a energie se často nedají rychle snížit a starší lidé nemusí mít reálnou možnost se přestěhovat, najít levnější bydlení nebo si přivydělat. Pokud dávka nepokryje reálný rozdíl mezi příjmem a náklady, výsledkem může být omezování základních potřeb.
U rodin s dětmi je zásadní, aby systém netrestal děti za situaci dospělých. Pokud je bonus na dítě vázán příliš přísně na školní docházku, pracovní aktivitu nebo spolupráci dospělých členů domácnosti s úřady, může to dopadat právě na děti z nejtěžších podmínek – z rodin, kde se vyskytuje domácí násilí, různé závislosti, psychické onemocnění, zadlužení nebo bydlení na ubytovně.
Superdávku v některých regionech ovlivňuje malé množství dat o typických cenách bydlení
Podpora na bydlení v superdávce se má od října nově počítat podle 77 okresů. Podle analýzy ale státu chybí data pro správné nastavení limitů. Jde o klíčový údaj, který se zásadně propisuje do toho, jak vysokou podporu od státu lidé získají. Zatímco dnes se města a obce dělí jen do tří velkých skupin podle počtu obyvatel (zvlášť Praha s Brnem, města nad 70 tisíc lidí a zbytek republiky), nově by se měly limity od října počítat podrobněji. Jak popisuje nedávný článek redaktora Seznam zpráv Petra Švihela, díky poslanecké úpravě se budou určovat detailně pro každý ze 77 okresů. Hrozí však, že u početnějších rodin nebude mít ministerstvo práce a sociálních věcí dost dat. Problém tkví v detailnosti celého systému. Stát totiž stanovuje hned několik různých stropů - zvlášť pro domácnosti s jedním, dvěma, třemi, čtyřmi nebo pěti a více členy. Všechny tyto kategorie se navíc ještě dělí podle toho, zda v bytě žijí běžní žadatelé, nebo zranitelné osoby, jako jsou samoživitelé a senioři.
Zdroje:
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/samozivitelka-eva-s-detmi-bojuje-o-strechu-nad-hlavou-pomozme
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-dalsi-problem-superdavky-analyza-varuje-pred-nedostatkem-dat-310578
https://up.gov.cz/davka-statni-socialni-pomoci-superdavka
https://www.charita.cz/jak-pomahame/advokacni-cinnost/socialni-oblast/prvni-data-odhaluji-slaba-mista-superdavky/
