Článek
Ubylo obhájců nově vzniklé čtyřkoalice (bez Pirátů). Proti sobě vystupují především voliči ODS a Pirátské strany. Obojí je už nuda. Zajímavé byly názory v prvních dvou dnech poté, kdy krize vyhazovem Ivana Bartoše nastala. To se projevilo, kdo za kým stojí.
Po pár dnech začali poštěkávat ti, co čekali, jak se situace vyvine, aby si vybrali stranu. Jedni vytahovali kauzy ODS, kterou nazývají stranou kmotrů, jiní dokola omílají jedno a totéž ohledně zákona o digitalizaci stavebního řízení. O tom, v jakém je opravdu stavu, se snad jednou pravdu dozvíme stejně jako to, zda šlo vyhazovem Bartoše opravdu o jeho manažerskou neschopnost, nebo o touhu vrátit IT firmám, kterých se Bartoš chtěl zbavit, jejich moc nad miliony korun s digitalizací související. Také mě zajímá, zda měl Bartoš takovou kompetenci a spustil nefungující zákon, na což, jak říká, stále upozorňoval, anebo o tom rozhodla vláda.
Na tom všem je zajímavé jen to, že se začala objevovat spousta výtek na téma nehotová nebo skoro žádná digitalizace na jiných ministerstvech. Padají otázky, jak to, že premiér nevyhodil i ministry zdravotnictví, spravedlnosti a práce a sociálních věcí. Stěžují si rodiče, jak dlouho se čeká na rodičovský příspěvek. Ozývají se advokáti i soudci - viděla jsem i fotku, jak se přivážejí do soudní síně haldy spisů v ručním vozíku. Lékaři připomínají, jak poslali před rokem (bez odezvy) premiérovi petici s tisíci podpisů kritizujících absenci digitalizace ve zdravotnictví, třeba nemožnost vypsat digitálně žádanku na odborné vyšetření. Nestačím si všechny ty stížnosti stahovat a ukládat do nové složky, abych měla to, co píšu, podložené.
Žasnu, co všechno komu vadí, a jak to, že se prádlo tak dlouho nepralo? To musel být puch! A na sociálních sítí zcela zmizela zábava. Číst jen o tom, jak je všechno špatně, ač jsme si ještě nedávno pochvalovali „nejlepší“ vládu všech dob, je otravné.
Člověk tak nějak chápe ublížené Piráty, ale i oni by měli vědět, že lepší než fňukat, je na chvíli zmizet ze scény najít si skvělé poradce, kteří jim vysvětlí, že většina společnosti se nikdy nepřidá na stranu slabších, a že to, co prožívali před volbami do sněmovny v roce 2021, kdy se zdálo, že by snad mohli vyhrát, se už opakovat nebude. Bylo toho, co je v očích veřejnosti popravilo, až moc. Babiš vypustil džina z láhve a všechny ostatní strany (kromě Starostů) ho s radostí odkopávaly dál. Nikdo už neměl šanci uvést věci na pravou míru. Povrchní společnost je malověrná. Dá na to, co se říká, a její voliči zmizí, jakmile tuší, že se na výsluní úspěchu vyhřívat nebudou. Ti skalní to nezachrání.
Po senátních volbách se ovšem rozpoutala slovní řež i v samotné ODS. Jihočeský hejtman Martin Kuba se ze svého vítězství tak radoval, až se začal distancovat od své strany, za kterou stále kandiduje – ODS. Co si mohl myslet jejich volič, když Kuba hlásal, že ODS na jeho úspěchu nemá žádný podíl?
Do toho se začal Jan Skopeček (vedl za ODS kandidátku SPOLU do Středočeského kraje, umístila se na třetím místě), pokukovat po hejtmanském postu, jež mu nabídlo vítězné ANO. Nemá totiž dost hlasů na vládnutí. Hejtmanku Petru Peckovou si ovšem chtějí udržet i druzí Starostové. Pochopitelně i díky její dosavadní práci, transparentnosti, žádné korupční kauzy jak za Jermanové z ANO a také díky preferenčním hlasům pro Peckovou. A pochopitelně chtějí Starostové v kraji utvořit koalici, jaká je ve vládě. To by se tak nějak očekávalo.
Premiér Petr Fiala se ovšem vyhazovem Piráta postaral aspoň o to, že se nedrbalo o nesouladu v ODS. Pozornost se obrátila na Piráty, ale i v ODS mají po dlouhé době čerstvě vypráno a pověšeno a nyní čekají, zda prádlo uschne zcela dočista.
Piráti ve druhém kole senátních voleb nezískali ani ten jeden hlas, o nějž bojovali prostřednictvím Marka Hilšera, a momentálně jsou jakoby úplně mimo dění.
No, nejsou, míří zatím do opozice. Po jejich sjezdu uvidíme, koho si zvolí za předsedu nebo předsedkyni, a kudy je nový lídr nebo lídryně povedou. Nikdo nemá věštecký kámen, aby do něj udeřil a dostal odpověď. Je třeba čekat.
Totéž platí o nesouladné ODS. Uvidíme, jak se v této straně srovnají ti, kteří chtějí vládnout za každou cenu - jedno s kým, a ti, kteří se snaží o udržení demokracie. Jádrem celého tohoto sporu je totiž jedna zásadní otázka, která rovněž na sítích padla. Je to prý hodnotový boj o to, zda se voliči nechají raději okrádat o peníze - viz stálé podezírání ODS z klientelismu, anebo o svobodu - viz strany, z jejichž rétoriky je patrné, že jim jde spíš o to, aby tu pomalu ale jistě nastolily totalitu, která voliče o svobodu okradne.
Jednak si troufnu nesměle podotknout, že bez svobody jsou nám vesměs peníze nanic, hlavně je ani nevyděláme. Jsem pamětnice režimu: „Všem podle jeho zásluh, ale těm schopným nedovolíme vyčnívat.“
No a pak jsou tu Piráti, které už nikdo nechce, zatímco oni chtějí zachovat svobodu a být transparentní ohledně jejich případné korupce. Naposledy to prokázali 26. září, kdy nehlasovali spolu s opozičním hnutím ANO a SPD a přítomnými poslanci ODS, STAN a KDU-ČSL na schůzi hospodářského výboru proti návrhu, který by měl konečně vyřešit vládní slib vládní pětikoalice spočívající ve zpřísnění podmínek pro prevenci střetu zájmů členů vlády při zadávání veřejných zakázek.
zdroj: https://www.transparency.cz/cast-vladnich-poslancu-aktivne-hlasuje-proti-tomu-aby-se-resil-stret-zajmu-ve-verejnych-zakazkach/
