Článek
Nový zákon nemůžeme brát za hodnověrný, neboť Evangelia jsou psána z doslechu. Dokud nebylo písmo, tak se vše předávalo ústně. A víme jak to chodí, je to jako dětská hra na tichou poštu. Na začátku je něco a na konci je něco úplně jiného. To se týká i Starého zákona. Proto to Jeremiáš řekl.
Víte, existuje jedno evangelium, které lze, říkám lze označit za hodnověrné. Je to Nikodémovo evangelium. Popisuje Jezišův soud, ukřižování a Zmrtvýchvstání. Co je důležité, vystupují v něm historicky doložitelné osoby: člen velerady farizejů Nikodém, Josef Arimatijský, člen nejvyšší rady sandherinu, apoštol Jidáš a soudce Pilát. A pokud si ho přečtete, tak si položíte otázku: Proč nebylo dáno toto evangelium do Bible. Ježíš konal během svého působení zázraky. Ovšem pouze v tomto Evangeliu se hovoří o zázracích při Ježíšově soudu. Tak proč to není v Bibli. Biblická Evangelia hovoří sice o Ježíšem konaných zázracích, ale samotný soud je toho zbavený. A Ježíšovo zatčení také provázely zázraky. Takže u soudu by se nic nestalo? To pochybuji.
Šíření víry. Jednoznačně říkám, že lidstvo prošlo násilnou katolizací mečem a ohněm. Ano, na samotném počátku byla víra čistá. I když již tehdy byli lidé zmanipulováni šiřiteli víry. Již tehdy se církev odklonila od Ježíšovi skutečnosti. Ježíšovým úkolem bylo lidstvo učit. Učit o skutečném Bohu, o Boží lásce k lidem a úkolem člověka je se této lásce přiblížit, abychom došli království nebeského Otce. A tuto lásku konat zemi svým vlastním chováním k sobě, k bližnímu i inepřátelům. Člověk má lásku egosteickou. Miluji tě proto, že. Pokud mne miluješ, uděláš to. To je na hony vzdáleno Boží lásce. Již při v počátcích křesťanství položen důraz na Ježíšovo ukřižování a Zmrtvých vstání. Lidé byli uvedeni v omyl, že trpíme věčným hříchem a Ježíš nás z něj vysvobodil. Již tady sešla církev z pravé cesty. Na druhou stranu se to mocipánům hodilo. První věřící dobrovolně trpěli s vírou posmrtného života v nebi, zatím co jejich tryznitelé skončí v pekle. Proto dobrovolně a rádi trpěli. Důležitý je také zákaz sebevraždy a vymýcení v systému znovuzrozování. Cožpak by se nechali dobrovolně trýznit s vidinou zrození v novém těle? Řekli by si, že se zase narodí chudí a budou od svých pánů trpět. Tak by se dobrovolně zabili. Proč trpět. Zabiji se a uvidím v příštím životě.
Násilná katolizace, katolizace mečem a ohněm započala po prohlášení křesťanství za státní náboženství císařem Konstantinem. Z víry se stala instituce a pro šíření víry byly použity násilné prostředky. Staň se křesťanem, nebo zemřeš. Tohle nemůže nikdo popřít. Vždyť i Velká Morava u vidiny velkého křesťanského souseda se raději dobrovolně podvolila a prošla katolizací Cyrilem a Metodějem. Tomu snad říkáte dobrovolnost? A co původní obyvatelé ameriky? To jsou skutečné události.
Ano, nyní říkáme, že jsme křesťané a máme křesťanské tradice. Ale jak toho bylo dosáhnuto v prvopočátku? Ano, v dalším průběhu se katolizace stala i projevem po ovládnutí světa Papeži. Touhou po světské moci. Touhou po stále větším a větším majetku. Touho skrze náboženství ovládat mocipány a státy. Ovládat dění ve světě.
Jenže dnes je doba jiná. Moc současných náboženství bude upadat. Rodí se nový typ člověka. S ekonomickou globalizací, s možností žít kdekoliv na světě se rodí globální člověk. A současná náboženství ho omezují. A navíc současná naboženství žijí v minulosti a myslí si, že to tak bude navždy. Navíc nejsou schopna žít vedle sebe v míru. Nenávist mezi nimi je nepřekonatelná. Ale nový typ člověka jepřesvědčí o opaku. Je to jen otázka času a nových generací. Změna je nevyhnutelná.
A pak jednou přijde nový Prorok. Prorok s novým přístupem k náboženství. A bude tady nové náboženství. Lidé nikdy neopustí víru. Jen potřebují v novém světě nový typ víry a náboženství.
Co na závěr? Je jedno jestli budete neustále chtít dokazovat existenci Ježíše. Pravdivost Bible.
Bible je o Víře. Dám ti naději a je na tobě, zda uvěříš. O tom je každé náboženství. Člověk chce žít ve společenství a církve mu ho nabízejí. To se nikdy nezmění. Když selhávají světské organizace, je tady víra a náboženství.
Vzhůru tedy na cestu k novému typu Víry.
