Článek
Současné námořní válčení prochází nejhlubší proměnou od konce studené války. Stimuluje ji nejen globální rivalita mezi Spojenými státy a Čínou, ale i tvrdé zkušenosti z Černého a Červeného moře. Americké námořní myšlení se posouvá od klasické projekce síly k doktrínám Sea Control a Sea Denial – tedy k schopnosti ovládnout nebo naopak systematicky popírat soupeři klíčové mořské prostory. Důvod je zřejmý: rostoucí kapacity čínského námořnictva (PLAN) v Tichomoří už nelze ignorovat.
Odpovědí na kapacitní i rozpočtové limity je systematické začleňování bezposádkových hladinových a podmořských plavidel (USV a UUV) do struktury flotil. Koncept High-Low Mix kombinuje drahá pilotovaná plavidla s levnějšími a masově nasaditelnými autonomními systémy. Že nejde o teoretickou spekulaci, dokázaly ukrajinské útoky v Černém moři. Systémy MAGURA a Sea Baby nejen poškodily ruské lodě, ale donutily západní plánovače k revizi taktiky. Intenzivně se proto zkoumají rojové operace (swarm tactics), které dokážou zahltit senzory a obranné systémy protivníka současně z více směrů.
Zkušenosti z Černého moře odhalily další slabinu – logistiku protivzdušné obrany. Rychlé vyčerpání zásobníků vertikálních vypouštěcích zařízení (VLS) při obraně proti jemenitským dronům a raketám ukázalo, že současný model není udržitelný v delším konfliktu. Řešením má být taktické doplňování munice přímo v předsunutých oblastech. Situaci dále komplikuje nástup protilodních balistických raket (ASBM). Proti nim se vedle osvědčených systémů Aegis a raket SM-3/SM-6 intenzivně vyvíjejí energetické zbraně – laserové a mikrovlnné systémy (DEW). Jejich hlavní výhoda spočívá v dramaticky nižších nákladech na sestřel oproti klasickým řízeným střelám.
Západní námořní průmysl současně naráží na úzká hrdla tradičních velkých loděnic. Odpovědí je koncepce Distributed Shipbuilding. Cílem je zvýšit podíl modulární výroby v menších a specializovaných loděnicích z dnešních zhruba 10 % až na 50 % a posílit spolupráci se spojenci, zejména s Jižní Koreou a Japonskem. Mezitím Čína pokračuje v masivní výstavbě těžkých plavidel – včetně nových letadlových lodí a torpédoborců Typu 055 – a zároveň zdokonaluje operace v šedé zóně prostřednictvím námořní milice. Tento přístup jí umožňuje vyvíjet tlak pod prahem otevřeného konfliktu.
V podmořském prostoru dominuje alianční program AUKUS. Jeho jádrem je vývoj jaderných útočných ponorek třídy SSN-AUKUS a budování rozsáhlých podmořských senzorických sítí. Na hladině se naopak ukazuje vysoká zranitelnost velkých výsadkových lodí. To vede k reorganizaci obojživelných sil směrem k menším a agilnějším plavidlům (LSM, modernizované LHA a LPD), která lépe vyhovují rozptýleným operacím na ostrovech v Indo-Pacifiku.
Zastřešujícím prvkem všech těchto změn je architektura C4ISTAR. Úspěch už nerozhoduje pouze palebná síla jednotlivých platforem, ale schopnost integrovat data ze satelitů, dronů, ponorek i hladinových lodí do jednotného, téměř reálného obrazu bojiště. Kdo dokáže rychleji spojit informace a převést je do rozhodnutí, získá rozhodující výhodu.
