Článek
Zvláštní proto, že zatímco Nový zákon Abadona představuje jako osobní postavu – anděla, židovský Tanach stejným slovem označuje nikoli postavu, ale místo smrti a zkázy – propast. Hebrejské slovo אֲבַדּוֹן lze přeložit jako záhubu, zničení, zkázu, případně i osud. V židovském chápání je abadon bezednou jámou zkázy, uváděnou často v souvislosti s šeólem (místem temnoty, smrti). Hebrejský termín אֲבַדּוֹן se v Tanachu objevuje šestkrát, z toho tři výskyty najdeme v knize Jób: „Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy (abadon) nepřikryta.“ (Job 26,6)
„Říše zkázy (abadon) a smrt říkají: Pouze jsme zaslechly pověst o ní.“ (Job 28,22 – kontextem verše je otázka: kde se nalézá moudrost?)
„…byl by to oheň, jenž sžírá v říši zkázy (abadon), který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.“ (Job 31,12).
Po knize Jób najdeme termín také v žalmech a knize Přísloví: „Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy (abadon)?“ (Ž 88,12)
„I podsvětí, říše zkázy (abadon), je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.“ (Př 15,11) „Podsvětí, říše zkázy (abadon), se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.“ (Př 27,20)
Mezi další židovské spisy, kde se objevuje אֲבַדּוֹן jsou svitky z Kumránu nebo Židovské starožitnosti. Novozákonní text Zjevení je prvním místem, kde je Abadon představen jako osobní entita – anděl smrti, zkázy, záhuby – anděl jménem Abadon: „Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon – to znamená Hubitel.“ (Zj 9,11) Jedná se o jediné místo v celku Bible, kde je Abadon explicitně představen jako andělská osoba. Text je ovšem nutné vnímat v kontextu; je zasazen do kapitoly uvedené jako Hrůzy šesti polnic. Nechme zaznít několik veršů, v nichž je představení Abadona zasazeno:
„Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší. Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni. Dostaly rozkaz neškodit trávě na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteří nejsou označeni Boží pečetí na čele. Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pět měsíců trýznily; byla to trýzeň, jako když škorpión bodne člověka. V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si přát zemřít, ale smrt se jim vyhne. Ty kobylky vypadaly jako vyzbrojená válečná jízda; na hlavách měly něco jako zlaté věnce, tvář měly jako lidé, hřívu jako vlasy žen, ale zuby měly jako lvi. Měly jakoby železné pancíře a jejich křídla hřmotila, jako když množství spřežení se řítí do boje. A měly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pět měsíců. Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon – to znamená Hubitel.“ (Zj 9,1–11)
Některé novozákonní výkladové linie vnímají Abadona jako anděla smrti, jiné jako Antikrista a další jej dokonce identifikují se Satanem. Jiné výklady tvrdí, že Abadon není anděl Satanův (z družiny padlých andělů), ale anděl Boží, který vykonává dílo zkázy na Boží příkaz, což by se podobalo představení Satana v židovském Tanachu. Že jsou výklady velmi pestré až protichůdné dosvědčuje i další výklad, podle něhož je Abadon ve Zjevení jiné označení pro Krista po vzkříšení, který má klíč propasti. V křesťanské gnózi je Abadon chápán jako démon nebo přímo Satan.
V této sérii jsme společně nahlédli na další tři zajímavé postavy temné strany svatých Písem. Tato rovina Písem je pestrá a často šokuje tam, kde by to čtenář nečekal, například u Mojžíše nařizujícího vraždit bratry (Ex 32,27). Baalzebub, livjátan i Abadon jsou součástí prastarých textů nedozírných významových hlubin. Jsou součástí textů, které jsou podle věřících Bohem inspirované, což těmto postavám dává značnou velikost i přes celkově skromný výskyt.
Zdroj:
Bible
HAVELKA, Ondřej. Temné postavy svatých Písem 2/2: livjátan a Abadon. Náboženský infoservis – Dingir, 16. 4. 2022.
Celé audio epizody na Cestovatel Ondrej Havelka Audio - YouTube
