Článek
Jestli se v našich životních postojích za poslední čtyři roky něco dramaticky změnilo, je to po mém soudu fakt, že počty mrtvých civilistů z válek po světě, které jsou nám denně tlačeny do hlav, nás již nešokují, ba dokonce ani nepřekvapují; prostě jsme si k nim vytvořili informační toleranci a přijímáme je jako fakt, který neovlivníme. Snad bychom se už i trochu divili, kdyby zprávy o mrtvých přestaly přicházet? Pokud jsem před čtyřmi lety zastával názor, že bych nikdy nechtěl střílet do lidí a chtěl bych odcházet na věčnost s čistým štítem člověka, který nezabil ani neublížil, ty čtyři roky zpráv na mně zanechaly výrazný šrám, protože nyní už bych normálně vzal kvér, který by mi byl nějakou zelenou gumou direktivně přidělen, a kropil bych to (dávno zapomněv na Švejkovu zemitou moudrost) hlava nehlava, než by mě poměrně rychle poslal na věčnost dron, který by mě z nebe probral jako záblesk náhlého osvícení. Je to dobře? Je to špatně? Je to vůbec nějak? Mám na to několik protichůdných etických závěrů, ale těmi vás nyní trápit nebudu. Chci upozornit na válečná zvěrstva, která svět přehlíží, protože jsem milovníkem Afriky a stále ještě preferuji život před kulkou v hlavě nebo dronem s náloží místo hlavy.
Autor článku (v bílé dželábii) na súdánském tržišti
V dubnu 2023 vypukla v Súdánu válka mezi súdánskou armádou (SAF) vedenou generálem Abd al-Fattáhem al-Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými Muhammadem Hamdanem Dágalem, známým jako Hemedti. Z původního mocenského střetu dvou ozbrojených struktur se během tří let stala válka, která zcela rozvrátila jednu z největších zemí Afriky. Když jsem přes Súdán před lety cestoval z Etiopie do Egypta, byl jsem velmi mile překvapen neuvěřitelnou pohostinností a pomocí na cestě ze strany Súdánců. O to více mě dnešní situace trápí.
Súdánské servírování kávy
Armáda dnes drží především sever, východ a část centrálního Súdánu, zatímco RSF má dominantní postavení v rozsáhlých částech Dárfúru a boje se soustřeďují také na Kordofán. Konflikt se přitom stále více mění ve válku dronů a útoků na infrastrukturu. A největší cenu – jako obvykle – platí civilisté.
Súdán
Podle aktuálních odhadů (které se ale u různých zdrojů výrazně liší) zemřelo od začátku konfliktu nejméně 100 000 Súdánců. Humanitární organizace ale upozorňují, že skutečný počet je podstatně vyšší. Hovoří o 150 000 až 250 000 obětech. A existují ještě výrazně vyšší odhady. Vzhledem k situaci, která tam panuje, a obecným podmínkám v Dárfúru a dalších oblastech jihozápadního Súdánu, je velmi těžké cokoli ověřit. Musíme tedy vycházet z odhadů, ale brát je s rezervou.
Súdán
Výzkumníci z London School of Hygiene & Tropical Medicine například zjistili, že jen v chartúmské oblasti mohlo během prvních čtrnácti měsíců války zemřít přibližně 61 000 lidí – z toho více než 26 000 násilně, ostatní kvůli absenci léků, vody, jídla nebo z dalších sekundárních příčin. To je přitom pouze jeden vnitřní stát a pouze první část války.
Súdán
V celé zemi zůstává podle WHO nejméně 37 % zdravotnických zařízení mimo provoz. Lidé proto také umírají kvůli absenci základní zdravotnické péče. WHO v únoru 2026 odhadovala, že bylo v důsledku války vysídleno 11,4 milionu lidí – přibližně 7,2 milionu se přesunulo uvnitř Súdánu, více než 4,2 milionu lidí uprchlo do sousedních zemí. Nejnovější odhady pracují s přibližně 13 miliony vysídlených lidí. Súdán se tak stal místem jedné z největších migračních krizí na světě. Další z temných součástí súdánské války je nedostatek potravin. Podle WHO potřebuje aktuálně humanitární pomoc přibližně 33,7 milionů Súdánců. Více než 21 milionů lidí čelí akutní potravinové nejistotě a více než 4 miliony lidí trpí akutní podvýživou.
Řeka Nil v Súdánu
Tvrzení, že svět pro Súdán vůbec nic nedělá, by nebylo zcela spravedlivé. OSN, WHO, UNICEF, WFP, Lékaři bez hranic a další organizace v Súdánu stále pracují a podle svých možností pomáhají. Rozsah mezinárodní reakce ale absolutně neodpovídá rozsahu katastrofy. Důvodů je více. Súdán nemá stejnou mediální viditelnost jako Ukrajina, Gaza nebo Írán. Válka probíhá v prostředí, do kterého je pro zahraniční novináře mimořádně obtížné se dostat, a nemálo jich už v Súdánu zaplatilo vlastním životem. Válka v Súdánu také nemá okamžitý přímý vliv na cenu našich paliv nebo klíčových surovin. Také u nás nemáme statisíce súdánských uprchlíků jako v případě Ukrajiny. Zároveň je válka daleko a nemá ambice se šířit směrem k nám. K tomu je žel nutné připočíst i několik mínusových bodů na rasové a náboženské škále hodnocení lidské důstojnosti části – pro tu část raději znovu opakuji části (!) – naší společnosti.
Súdán
Dalším faktorem je složitost konfliktu, protože jde vlastně o více propojených konfliktů dohromady a situace nemá jednoznačného hrdinu a jednoznačného padoucha, takže moc není komu fandit, a posílat rakety se jmény významných osobností (které už jsou třeba i na pravdě Boží a nemohou se signaturou nesouhlasit). No a nakonec je zde aspekt, který nás vrací do úvodu článku – za ty čtyři roky jsme vzhledem k válkám, počtům obětí, vzrůstající brutalitě a flagrantní geopolitické nespravedlnosti otupěli. Ono nám také nic jiného nezbylo, jinak bychom totiž přeplnili blázince.
Súdán byl před válkou pro cestovatele mimořádně příjemnou zemí plnou pohostinných lidí
Zdroje:
