Článek
Boj proti komunistickému režimu po únoru 1948 neměl jednotné velení ani jasnou frontovou linii. Odehrával se na hranicích, v lesích, ale i v kancelářích nebo při tajných schůzkách v bytech. Třetí odboj můžeme rozdělit do tří základních proudů, které se často prolínaly.
Tři tváře odporu: Od zbraní po nezlomnou víru
Se zbraní v ruce: To je ta nejviditelnější a dodnes nejvíce diskutovaná část. Ozbrojený odpor, jehož nejznámějším symbolem je odbojová skupina bratří Mašínů, pramenil z přesvědčení, že proti brutálnímu režimu, který neváhá vraždit a věznit své vlastní občany, nelze bojovat mírovou cestou. Ti, kteří sáhli po zbrani, chápali situaci jako regulérní, byť nevyhlášenou válku.
Krvavé stezky agentů chodců: Skuteční „neviditelní“ hrdinové. Kurýři jako Štěpán Gavenda nebo František Nehasil pravidelně s nasazením života překračovali přísně střežené hranice. Přinášeli instrukce, zpravodajské vybavení a převáděli politicky pronásledované osoby na Západ. Jejich mise vyžadovaly obrovskou fyzickou i psychickou odolnost a mnozí z nich za to zaplatili životem na popravištích.
Morální a duchovní síla: Odpor nemusel vždy znamenat přestřelky na hranicích. Milada Horáková se stala jasným symbolem morálního odporu. Její boj spočíval v politické neústupnosti, v odmítnutí ohnout hřbet a v obhajobě demokratických hodnot tváří v tvář vykonstruovaným procesům. Ukázala, že obrovskou hrozbou pro totalitu není jen zbraň, ale člověk, kterého nelze zlomit.
Kdo byli tito lidé?
Komunistická propaganda se je léta snažila vykreslit jako zrádce a vyvrhele. Opak byl ale pravdou. Třetí odboj tvořili ti nejschopnější a nejčestnější lidé, které tehdejší Československo mělo.
Hrdinové 2. odboje a vojáci z 2. světové války
Lidé, kteří bojovali za svobodu proti nacismu – ať už v domácím odboji, nebo v uniformách na Západě i na Východě – najednou zjistili, že svoboda opět skončila. Režim v nich oprávněně viděl největší hrozbu. Uměli organizovat konspiraci, zacházet se zbraněmi a měli obrovský morální kredit. Právě na ně dopadla tvrdá pěst vyšetřovatelů 5. oddělení Hlavního štábu (které vešlo do temné historie spíše pod zažitým označením OBZ). Mnozí z nich pak poznali hrůzy mučíren, jako byl hradčanský „Domeček“.
Sokolové a Skauti
Organizace bytostně spjaté s hodnotami první republiky. Čest, bratrství, pravdomluvnost a láska k vlasti. To všechno bylo pro komunisty naprosto nestravitelné. Když se tyto spolky odmítly nechat poslušně srovnat do jedné socialistické řady, tisíce jejich členů přirozeně přešly do ilegality a odboje.
15305
Lidé spjatí s půdou
Na venkově to byli sedláci, kterým stát násilně kradl jejich celoživotní dílo a dědictví po předcích. Právě tito hospodáři často tvořili nezbytné zázemí. Poskytovali lidem v ilegalitě úkryt na svých statcích, zajišťovali jídlo a spojení, za což později platili dlouholetými žaláři, vystěhováním a nucenými pracemi.
Legionáři z první světové války
Stará garda. Muži, kteří za T. G. Masaryka a svobodný stát prolévali krev už o desítky let dříve, nesli v sobě étos zakladatelů republiky. Ani na stará kolena nehodlali nečinně přihlížet, jak je těžce vybojovaná demokracie pošlapávána.
Třetí odboj nebyl jednolitou armádou. Byla to mozaika tisíců osobních tragédií a hrdinských činů, které spojoval jediný cíl: touha po svobodě. Je naší povinností si tyto konkrétní tváře a jejich činy připomínat. Ne proto, abychom glorifikovali každou ránu, ale abychom nezapomněli, jak obrovskou cenu má svoboda a jak snadno o ni lze přijít.
Iniciativa Zapomenutý 3.odboj
