Článek
Současná vláda se přílišné popularitě aktuálně netěší, ovšem i v této situaci je nutno vidět rozdíly mezi jednotlivými ministry, kdy někteří z nich zvládají svou práci minimálně obstojně a jiní naopak selhávají na plné čáře, a částečně tak nesou díl odpovědnosti za neúspěchy celé vlády. Panuje totiž celková shoda na tom, že jedním z hlavních problémů této vlády je určitá neschopnost komunikovat - a je jedno, jestli je to vinou toho, že daní ministři jsou až přílišně arogantní, nebo naopak nedostatečně kompetentní, aby své kroky přesvědčivě vysvětlili. Z mého pohledu má každá strana své komunikačně silné a slabé ministry, výjimku pak tvoří jenom TOP 09 - ta totiž má v gesci pouze dvě ministerstva a obě vedou komunikačně až podivuhodně neschopní jedinci.
Válek se topí ve vlastní aroganci a bohorovnosti
Už na úvod je nutné říct, že ačkoliv bylo již řečeno, že oba ministry za TOP 09 pojí naprostá neschopnost komunikace, u obou se tato nekompetence projevuje něčím naprosto jiným. U ministra Vlastimila Válka rozhodně není problémem, že by nebyl dostatečně viditelný - naopak bych řekl, že je někdy až na škodu své vlastní straně a sobě samému viditelný až moc. Koneckonců nelze zpochybňovat ani jeho erudici v otázce zdravotnictví, protože v tomto ohledu, přes všechny své výhrady k němu, považuji Válka za respektovaného odborníka. Jak už ale historie několikrát ukázala, rozumět danému oboru samo o sobě rozhodně nestačí k tomu, aby byl daný člověk kvalitním ministrem - naopak, často byli kvalitními ministry lidé, kteří danému oboru nerozuměli takřka vůbec, ale byli dobrými manažery, uměli komunikovat a zároveň se dokázali obklopit lidmi, kteří jejich odborné mezery doplňovali.
Stačí se podívat do období vlády Andreje Babiše, kdy právě post ministra zdravotnictví i vinou pandemie koronaviru zrovna jistým místem nebyl - během čtyř let se na této pozici protočilo pět ministrů (z toho tedy jeden dvakrát). Experti na zdravotnictví a erudovaní odborníci v osobách Romana Prymuly, Jana Blatného a Petra Arenbergera selhali na plné čáře právě proto, že vůbec neuměli komunikovat a nedokázali své kroky vysvětlit. Paradoxně to byl tak Adam Vojtěch, jenž byl ve funkci hned dvakrát, který by se dal označit coby nejúspěšnější ministr zdravotnictví z této doby - a i to samo o sobě svědčí o tom, že není nutné vzdělání v daném oboru, naopak komunikace a určitá míra sociální inteligence jsou vlastnostmi naprosto nezbytnými.
A to právě je problémem Vlastimila Válka - jak už jsem psal výše, vůbec si nedovoluji zpochybňovat jeho znalosti v oblasti zdravotnictví a profesní kompetence. To jsou ovšem předpoklady, které by z něj udělaly dobrého náměstka, ale ne ministra. Na opačné misce vah pak leží především Válkova až tragikomická komunikace a také fakt, že zatím ukazuje velice slabé politické schopnosti. Současný ministr zdravotnictví neumí věci vysvětlovat a pokud už se do nějakého vysvětlování pustí, působí neskutečně arogantně - ostatně standardně s novináři i veřejností jedná jako by očekával, že lidé v publiku jsou stejnými odborníky na oblast zdravotnictví jako on. Zároveň postrádá jakoukoliv sociální inteligenci. Neuvědomuje si, že případný nedostatek léků bude vždy citlivé téma, protože mnoho věcí není emočnějších než riziko toho, že lidé nebudou moci koupit antibiotika pro své děti - a i v této situaci Válek situaci zlehčuje a všechny dotazy se snaží odpálkovat bohorovným stylem. Ano, možná má pravdu a situace možná není tak vážná. Každopádně mu ale tento způsob jednání žádné body popularity nepřidá a skoro každé jeho vyjádření jenom dokládá, jak moc je odtržený od reality všedního života.
Jako bonus k tomu všemu není Vlastimil Válek ani dobrým politikem. Ukázala to například i nedávná krize ohledně plánované stávky doktorů - každopádně můžeme vybrat libovolnou krizi a zjistíme, že Válkovým oblíbeným řešením je nechat věc vyšumět do ztracena a modlit se, aby se zatáčka nějak vybrala. U nedostatku léků se tak skutečně stalo a vždycky se situace víceméně sama vyřešila, u stávky lékařů pak na poslední chvíli Válka z bahna vytáhl premiér Fiala, každopádně je vidět, že ministr zdravotnictví nejenže neumí komunikovat s veřejností, on dokonce neumí komunikovat ani vně politické garnitury. Jediné, co ho stále drží nad vodou, je fakt, že coby místopředseda TOP 09 je de facto hlavním zástupcem této strany ve vládě, protože Markéta Pekarová Adamová řídí sněmovnu - to Válkovi poskytuje určitou imunitu, protože jeho odvolání by reálně mohlo vyvolat vládní krizi. A stojí odvolání jednoho arogantního poplety za pád celé vlády?
Kdo je Langšádlová? A co vlastně dělá? Nikdo neví
O Heleně Langšádlové je daleko těžší cokoliv napsat než o Vlastimilu Válkovi. Mohl bych tady jednou větou konstatovat, že za dva roky ve vládě neudělala nic užitečného a tím část o ní skončit - a vlastně by bylo řečeno všechno důležité. Současná ministryně pro vědu, výzkum a inovace se zatím skutečně moc inovativně neprojevuje a slyšet o ní v podstatě není, rozhodně se tedy nedá říci, že by českou vědu a výzkum za dva roky v úřadě kamkoliv posunula. A i kdyby posunula, k čemu to je dobré, když o tom nikdo neví? Jak TOP 09 pomůžou podobní politici, kteří jsou od začátku do konce volebního období zcela neviditelní? Ačkoliv Langšádlová nezastává prominentní ministerský post, rozhodně by mohla mít mediálního prostoru více - i takového ministra pro legislativu Michala Šalomouna je v médiích vidět daleko častěji a rozhodně bych neřekl, že legislativa je společensky zajímavějším tématem než věda a výzkum.
Dále se dostáváme k politické síle, kterou Langšádlová také vůbec neukázala (možná je to tím, že takřka žádnou nemá). Když docházelo ke škrtání výdajů v rozpočtu, bylo tak poměrně logické, že Zbyněk Stanjura bez ostychů škrtne peníze právě v jejím rezortu - obecně se totiž lépe berou peníze slabším ministrům, kteří nemají jak celou situaci zvrátit. Čím bude totiž Langšádlová vyhrožovat? Že si postěžuje do médií, když většina veřejnosti ani neví, co ve vládě přesně dělá? Nebo že rezignuje, čehož by si skoro nikdo nevšiml? I podobná politická slabost tak komplikuje situaci českým vědcům a akademikům, protože zkrátka nemají silnou osobnost, která by se za jejich zájmy postavila.
Většina ministrů za sebou chce zanechat nějaký odkaz, Langšádlová zatím nezanechala nic.
Langšádlová dokonce ani nemá to, čím se může pyšnit Vlastimil Válek - tedy jistou erudici v oboru, kde je ministryní. Jediné nepolitické pracovní zkušenosti současné ministryně totiž jsou práce stavební techničky a majitelky penzionu. Poté už to byly jenom politické funkce. Řekněte mi tedy, jaké předpoklady má člověk s takovým profesním pozadím pro to, aby hájil zájmy inteligenční elity našeho národa a lidí, kteří svůj život tráví studiem a vylepšováním české vzdělanosti? Opravdu má současná ministryně kompetence pro to, aby chápala jejich priority a problémy a zároveň si vybudovala dostatečný respekt vědecké obce? Současná situace se totiž má tak, že Langšádlová kvůli absentující komunikaci nemá podporu veřejnosti, kvůli politické slabosti nemá respekt v rámci vlády a kvůli profesním nedostatkům nemá respekt ani té skupiny lidí, kterou by měla zastupovat.
Než takové ministry, to už je lepší nemít ve vládě nikoho
Nabízí se tak naprosto vážně míněná otázka, jestli vůbec tito dva ministři mají pro TOP 09 nějaký přínos? V současné situaci stranu táhne Markéta Pekarová Adamová, která je sice trnem v oku většině opozičních a konzervativních voličů, ovšem z pohledu idejí, které zastává TOP 09, dělá svou práci velice dobře. Ovšem Válek a Langšádlová? Tady už by se dalo polemizovat. Válkovým zásadním problémem je, že se do mediálního prostoru dostává především v negativních konotacích - lidé tedy vědí, o koho jde, ovšem mediální narativ napomáhá spíše tomu, aby byl považovaný za neschopného zmatkaře než za cokoliv jiného. Válek je do jisté míry samozřejmě pouze obětním beránkem práce celé koalice, může si za to ovšem sám svou povahou a tím, jak se projevuje. Pokud budeme uvažovat způsobem, že negativní reklama je také reklama, tak je Válek jistě přínosem, protože výraznou tváří vlády určitě je. Je ovšem otázkou, jestli „Topka“ nějakou negativní reklamu skutečně potřebuje…
U Heleny Langšádlové a jejího přínosu pak nemůžeme ani zažívat určitou schizofrenii pocitů - ona své straně sice nijak neškodí, ale ani jí absolutně nic nepřináší. Je ministryní, na kterou si za pět let nikdo nevzpomene a která skončí v propadlišti dějin, aniž by do českého společenského prostoru přinesla cokoliv přínosného. Tato ministryně nevyvolává emoce - ani pozitivní, ani negativní. Když se v průzkumu zeptáte veřejnosti na názor na její práci, většina lidí pravděpodobně odpoví něco ve smyslu: „A kdo to vlastně je?“ Může tedy tuto političku TOP 09 využít v předvolební komunikaci jako tahák pro voliče? Asi ne. Řeknou si nějací voliči, že budou volit TOP 09, protože má na kandidátce Helenu Langšádlovou? Možná tak její rodina. Pro stranu jsou to tak absolutně vyhozené roky na ministerstvu, kde místo toho mohl sedět člověk, který by alespoň trochu vylepšil skomírající image strany.
Piráti mají ministra zahraničí Jana Lipavského, ODS ministra dopravy Martina Kupku, STAN ministra vnitra Víta Rakušana a KDÚ-ČSL ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Tedy všechny strany mají ve vládě někoho, kdo má pod palcem prominentní ministerstvo a zároveň za sebou zanechává, alespoň v určitých mezích, dobře odvedenou práci. TOP 09 v tomto ohledu silně zaostává a jí přidělená ministerská křesla vůbec nepřetavila v nic, co by mohla před příštími volbami komunikovat. Lipavský cestuje po světě a jedná s elitními zahraničními politiky, Kupka dotahuje mnoho staveb a (úspěšně) jedná o emisních normách na poli EU a Rakušan s Jurečkou sice oba s jistými kontroverzemi, ale přeci jen svá ministerstva transformují tak, že tu po nich zůstane nějaký odkaz. Válek za sebou nechává pouze chaos a aroganci, Langšádlová potom naprosté vakuum. No porovnejte si to sami - skutečně mají tito dva pro svou stranu nějaký politický přínos?
