Článek
Výsledky aktuálních volebních průzkumů by měly v řadách koaličních poslanců vzbuzovat poměrně oprávněný pocit, že ne vše jde podle plánu, ale rozhodně by nebylo namístě propadat panice. V tomto článku si totiž ukážeme, že přesně v polovině volebního období je zcela běžným jevem, že preference stran vůbec neodpovídají tomu, jak volby reálně dopadnou. Voličské nálady jsou totiž velice vrtkavé a stavět podle nich svou volební strategii by bylo poměrně krátkozraké.
Nepředvídatelné výsledky jsou na denním pořádku
Abychom doložili, proč lze brát průzkumy pouze orientačně, pojďme si ukázat, jak velkou (ne)spolehlivost prokázaly vždy dva roky před volbami v posledních čtyřech případech. V roce 2008 průzkumy predikovaly drtivé vítězství Paroubkovy ČSSD s 31 % procenty, tehdy ještě Topolánkova vládní ODS pak měla ztrácet propastných 12 %, na třetím místě navíc průzkum viděl komunisty. Jaká byla realita? Do voleb Topolánkova vláda padla, ODS se restrukturalizovala pod Petrem Nečasem a nakonec získala i přes všechny tyto peripetie pouze o necelá 2 % méně než ČSSD, raketový nástup pak zaznamenala TOP 09, která vznikla až rok před volbami. Z ničeho nic se vynořily i Věci veřejné, které se také dostaly nad 10 %. Průzkum z roku 2008 by tak nečekal, že ODS bude znovu sestavovat vládu - přesto se tak pod Nečasovým vedením stalo.
Petr Nečas ODS nejdříve dokázal pozvednout, potom ji ale potopil ještě hlouběji.
A takto můžeme pokračovat. I druhá vláda ODS skončila pádem kabinetu, tentokrát po památném zásahu na Úřadu vlády dokonce byly předčasné volby v roce 2013 - průzkum už před tímto fiaskem predikoval pád ODS, který se tentokrát potvrdil. Co ale průzkum nezachytil, byl drtivý nástup hnutí ANO a posílení pozic Úsvitu s naším známým Tomiem Okamurou. Andrej Babiš tak ve spolupráci s ČSSD usedl do křesla ministra financí. Za čtyři roky už hnutí ANO vyhrálo drtivěji než vůbec průzkumy čekaly - ty navíc dva roky před volbami vůbec nezachytily postupný pád ČSSD, které predikovaly 21 %, aby z toho nakonec bylo pouhých necelých 8 %. Průzkum navíc mimo Poslaneckou sněmovnu poslal Piráty a SPD, tedy strany, které se nakonec dostaly nad 10 %.
Příběh z posledních voleb už známe, kdy až do poslední chvíle všichni čekali, že i přes spojení do koalice SPOLU nemá nikdo šanci Andreje Babiše ani ohrozit. Určitě k tomu pomohl i pád Pirátů, ovšem takový přeliv voličů nikdo realisticky očekávat nemohl. Před volbami v roce 2025 je situace podobná, protože se neřeší ani tak to, jestli hnutí ANO vyhraje, ale spíše pouze o kolik vyhraje. A to je velice nebezpečná hra, protože do finiše je daleko a stát se ještě může hodně věcí.
Tentokrát šokující nový hráč do boje spíše nevstoupí
Pokud jste četli pečlivě, mohli jste si všimnout, že takřka vždy se ve dvou letech před volbami objevila relativně nová strana, která dokázala zamíchat politickými kartami a poměrně zásadně promluvit do výsledků voleb - a je jedno, jestli šlo o Věci veřejné, TOP 09, SPD nebo Piráty. Tentokrát ale nic podobného nečekejme. Tyto strany těžily především z toho, že přišly v době, kdy politická scéna nebyla stabilizovaná. Pro řadu voličů neexistovaly alternativy, chyběly lehce protisystémové a antikorupční strany, které by šly proti tradiční robustní politice v podání ČSSD a ODS, jenž navíc tehdy byly reprezentovány velice polarizujícími figurami v podobě Paroubka a Topolánka. Pro nové strany tak bylo lehčí získat voličskou základnu, jelikož bylo daleko větší množství lidí, kteří zkrátka tápali a tu vhodnou stranu ještě nenašli.
TOP 09 v roce 2010 zamíchala politickými kartami, podobná revoluce se ale aktuálně čekat nedá.
Dnes tomu tak již není. Národovecká, až nacisticky laděná, strana spektra je až přeplněná a na monopolu SPD se tu bude něco měnit jen velice těžko, protože Tomio Okamura je na to až moc zkušeným politickým hráčem. Liberálně smýšlející voliče dokázaly pohltit strany vládní koalice, především pak TOP 09 a Piráti a pro určité protisystémové strany tu již není prostor. Robert Šlachta na to ostatně přišel již v minulých volbách, kdy se nedostal do Poslanecké sněmovny právě proto, že se snažil marně přetáhnout již nadobro rozebrané voliče. Česká politika je přesaturovaná a dostává se do fáze, kdy nabídka převyšuje poptávku, což nenahrává do karet malým stranám.
Jaké jsou tedy signály pro vládní strany?
Napsat, že signály vlastně nejsou žádné, by bylo až příliš lehkomyslné. Současné průzkumy určitě dopad mít budou, ovšem spíše pro jednotlivé strany než pro vládnoucí koalici jako celek. Například KDU-ČSL jasně vidí, že být doslova pátým kolem u vozu vlády není úplně dobrá taktika a může se tak velice jednoduše stát, že lidovci změní taktiku - současný průzkum jim přisoudil ostudná 2 % a dle mého názoru je to právě proto, že zcela rezignovali na svá témata. Samozřejmě, v jedné koalici s liberálními Piráty a TOP 09 je poměrně složité prosazovat vlastní extrémně konzervativní agendu, ovšem o lidovcích zkrátka vůbec není slyšet. A když už je, tak ne v dobrém slova smyslu - například účinkování ministra Nekuly a boj za odpuštění daně z tichého vína moc na popularitě nepřidají.
Hrozí tedy, že lidovci začnou působit více nekoncepčně a budou tvrději tlačit na to, aby se řešila i jejich agenda. Dá se očekávat svatá válka proti manželství pro všechny a podobným kulturním tématům. Ovšem pro ostatní strany průzkumy vlastně tak nelichotivé nejsou. ODS je stále druhou nejsilnější stranou, ačkoliv jejich poslanci jsou tváří takřka všech nepopulárních kroků, Piráti utěšeně rostou a TOP 09 i STAN se úspěšně drží nad hranicí vstupu do Poslanecké sněmovny. Celkový součet volebních preferencí stran koalice SPOLU, pokud by se znovu rozhodly kandidovat v tomto uskupení, je aktuálně 21 %, což činí ztrátu takřka 15 % na hnutí ANO. V roce 2019 měly strany koalice SPOLU predikovány dohromady 20,5 % a na hnutí ANO ztrácely přes 12 %.
Situace je zkrátka velice podobná, alespoň řečí čísel. Okolnosti jsou samozřejmě jiné, vše ale bude záležet na tom, jak si vláda i komunikačně poradí se současnými tématy a jestli zvládne získat zpět některé z voličů, které ztratila. Samozřejmě, může přijít ještě větší krize a možná vládní strany ještě více hlasů poztrácí. Nebo se může stát pravý opak. Není to čekání na náhodu, protože minulá volební období ukázala, že nějaká taková „náhoda“ se stane skoro vždy.
Ano, Andrej Babiš to má v současnosti skvěle rozjeté a kdybych si musel vsadit, volby vyhraje s velkým náskokem. Ale vládní strany nejsou ztraceny. Vlastně jsou na tom ještě poměrně dobře vzhledem k tomu, že musejí čelit krizím na několika frontách. A Petr Fiala coby politilog jistě ví, že průzkumy se velice pravidelně pletou a věřit se jim skutečně nedá.
