Článek
Myslím si, že je více než jasné, že toto jsou poslední volby, do kterých jde koalice Spolu coby jeden subjekt - a je jedno, jestli volby skončí úspěchem, nebo neúspěchem. Pro ODS totiž v určité fázi přestane dávat smysl dotovat strany, které se pohybují na hranici zapomnění a ještě za to sklízet nevděk, minimálně tedy od jedné z nich. TOP 09 je po avizovaném konci Pekarové Adamové tak vykostěná, že lze očekávat buď její postupný zánik nebo rozpuštění v rámci ODS, ovšem KDU-ČSL se stále snaží tvářit jako nějaký autonomní subjekt, přestože i tato strana během posledních let pozbyla posledních zbytků relevance. Místo toho, aby lidovci cítili vůči ODS vděk za to, že jim poslouží coby výtah do sněmovních lavic, můžeme v aktuální situaci okolo bitcoinové kauzy sledovat určité pnutí, kdy jistá lidovecká frakce dokonce pateticky vyhrožuje tím, že koalici opustí. Proč mě to ale zrovna u této strany vůbec nepřekvapuje?
KDU-ČSL umí převlékat kabáty jako nikdo jiný
Vůči mnoha stranám na české politické scéně můžeme mít výhrady, ale u většiny z nich alespoň tak nějak tušíme, na jaké straně barikády stojí. SPD je pro mě opovrženíhodnou stranou, ale přesto moc dobře vím, že by se nikdy nespojila s kteroukoliv stranou současné vládní koalice. Komunistické Stačilo to samé. Pak tu jsou ale lidovci, u kterých jeden nikdy neví, primárně z toho důvodu, že v posledních dvou dekádách bylo KDU-ČSL součástí všemožných vlád - v Sobotkově levicové vládě spolupracovali s Babišem, aby v současné pravicové vládě budovali volební preference právě na vymezování se vůči němu. Kdo tedy může říct, že za pár let nebo i měsíců se vítr neotočí a lidovci nebudou svou kampaň stavět na kritice svých současných partnerů? Vzhledem k tomu, že lidovecká politika je postavena z velké části na až rigidně konzervativních názorech z minulého milénia, ke štěstí jim stačí vládnou s někým, kdo se nazývá konzervativcem - do této role se stylizuje současný Andrej Babiš, ale i větší část ODS, což staví lidovce do komfortní situace.
Do tohoto kontextu tedy naprosto zapadá že určitá část lidovců okolo Pavla Bělobrádka se v současné chvíli staví do role kříšťálově čistých politiků, kteří jsou jednáním Pavla Blažka a jeho aférou naprosto pohoršení a ačkoliv vážně nechtějí, může je to donutit k opuštění koalice. Pro nedočkavé mohu nabídnout malý spoiler - lidovci Spolu vážně neopustí, protože by to pro ně znamenalo politickou klinickou smrt v podobě opuštění Sněmovny. Na to mají lidovci moc rádi svá teplá místa jak ve Sněmovně, tak v různých výborech, takže se nedá očekávat, že by v nějaké své pokřivené formě svaté války zašli tak daleko, aby ohrozili vlastní kariéry. Dle mého názoru si spíše připravují půdu pro to, aby v případě očekáváného volebního neúspěchu mohli ihned po volbách jako krysy opustit potápějící se loď coby ti první a případně ihned přesedlat, klidně zpátky k Babišovi.
Co se vám vlastně spojí s lidovci? Kromě až klerikálně konzervativní politiky, kterou budu rozebírat níže, jde z ekonomického pohledu o prosociálně orientovanou stranu. I v této většinově pravicově se tvářící vládě tak platili právě oni za ten levicový prvek, tedy ty, kteří podporovali vyšší dávky především pro rodiny a moc se u toho nestarali o nějakou rozpočtovou odpovědnost. I díky nim působila současná vláda jako jakýsi nepovedený chameleon, který se na jednu stranu snaží tvářit jako zodpovědná pravicová vláda, na stranu druhou ale až po schillerovsku rozhazuje nesystematicky peníze plnými hrstmi pod argumentem, že těm potřebným přeci přidat musíme. Právě lidovci, v jejichž gesci je ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou hlavním původcem těchto přídavků, které nepůsobí moc pravicově a například voličům ODS jsou spíše trnem v oku - a takových trnů je v poslední době více než dost, což moc nepomáhá.
Obrana křesťanských hodnot v ateistické zemi
Důležitým faktem je, že žijeme v zemi, kde podle posledního sčítání lidu více než 68 % občanů deklaruje, že jsou ateisté. To nejsou úplně přiznivé podmínky pro stranu, která má v návzu explicitně obsaženo slovo „křesťanská“ - ano, spíše než o víru jde o jakousi obranu křesťanských hodnot, ale i to je ve 21. století obrana tak nepotřebná, že to mnoho voličů nezaujme. Navíc obranou jakýchsi křesťanských hodnot se honosí i takový Tomio Okamura a celá pseudonárodovecká scéna, takže lovit v tomto rybníku voličů je značně problematické. Je ovšem otázkou, jestli v sekulární zemi jakou je Česká republika a v moderní evropské společnosti vůbec obranu hodnot z minulého tisíciletí někdo potřebuje - protože pojďme si říct upřímně, co vlastně ty křesťanské hodnoty, jak je interpretují lidovci, jsou? Dostaneme se totiž k tomu, že jde o snůšku bigotních a zpátečnických názorů, jejichž prosazení by nás mentálně vrátilo do dob inkvizice.

Co má společného Tomio Okamura a lidovci? Oba brání takzvané „křesťanské hodnoty“.
V lidoveckém podání se křesťanské hodnoty rovnají především obraně tradiční rodiny - tedy muže, ženy a dětí. Že žijeme v době, kdy stejnopohlavní páry v mnoha případech dokázaly, že jsou schopny vychovávan děti lépe než mnoho dysfuknční heterosexuální páry, je lidovcům a jim podobným evidentně jedno, protože Bůh to tak přeci nechtěl, alespoň tedy podle jejich pokřiveného uvažování. Na kulturních otázkách sice žádná vláda nestojí ani nepadá, ovšem při diskusích ohledně schvalovaného manželství pro všechny mnoho lidovců prokázalo, o jaká prehistorická stvoření vlastně jde - jedna věc je sice z nějakého principiálního hlediska s tímto posunem vpřed nesouhlasit, což sice stále nechápu, ale dobře, každý na to má právo. Ovšem věc druhá je u toho stejnopohlavní páry urážet, dehonestovat a dělat z nich něco méně, než čím jsou ty již zmíněné tradiční rodiny. Když už jsou v tom, nechtěli by lidovci náhodou zakázat rozvody, aby se jim ty tradiční rodiny přestaly rozpadat?
Nejsmutnější na tom všem je, že toto je vlastně jediný lidovecký program - tato podivná mantra rodiny coby základu státu, což působí jako nějaký citát, co by se za komunistů objevil na nástěnce při prvomájových oslavách hned vedle sovětské vlaječky. Všechno, co lidovci dělají, souvisí s tímto postavením tradiční rodiny na piedestal, což je ospravedlněno právě křesťanstvím - všechny sociální balíčky a reformy, zvyšování dávek a rozpočtově neodpovědná a nekoncepční podpora rodin, to všechno vlastně vychází z té počáteční ideologie. Nějaká ekonomika, obrana nebo zahraniční politika, to jsou aspekty, které jsou lidovcům úplně jedno a neřeší je - i z toho důvodu by jim Babiš jako případný další koaliční partner vlastně nemusel vadit, protože jeho rozhazovačná a neodpovědná politika by otevřela stavidla pro všemožné sociální dávky a podpory, navíc by Babišův aktuální konzervativní přístup ke kulturním hodnotám mohl pomoci prosadit i nějaké další reformy, třeba jako okleštění práv stejnopohlavních párů.
Lidovci se do sněmovny dostanou, bude to ale naposledy
Právě díky koalici Spolu se lidovci do sněmovny dostanou, díky preferenčím hlasům možná dokonce v nezanedbatelném množství, ovšem jsem si skoro jistý tím, že ve volbách v roce 2029 už žádný úspěch slavit nebudou. Jak jsem již psal výše, je skoro jisté, že koalice Spolu zažívá svou derniéru a toto budou poslední volby, do kterých toto uskupení půjde společně - a lidovci se svým rigidním programem i přístupem zkrátka na vlastní pěst nebudou schopni dále fungovat dostatečně dobře na to, aby samostatně dosáhli na hranici pěti procent. Budou další tradiční stranou, kterou čeká podobný osud jako Socdem neboli bývalou ČSSD - tedy zasloužený úpadek do zapomnění především pod vlivem toho, že čelní představitelé zaspali dobu. Problémem totiž není to, že by levicový populismus již nebyl v módě. I populismus ale musíte umět dělat a když proti vám stojí marketingový kolos Andreje Babiše, který vám vykrádá témata i voliče a celé to komunikuje daleko efektivněji, nemají tyto strany plné politických dinosaurů šanci.
Lidovci tak z české politické scény sice pravděpodobně velice brzy zmizí, ironicky by se skoro nabízelo napsat, že z ní díkybohu pro nás zmizí. Ovšem neznamená to, že zmizí myšlenky, které prezentují - kulturně konzervativní klika v české politice je silná a je prorostlá do mnoha stran, ostatně i taková ODS by díky své frakci okolo Marka Bendy mohla vyprávět. Voliči, kteří tyto hodnoty vyznávají, si zkrátka našli a najdou někoho, kdo se prezentuje atraktivněji a je schopen své vize efektivněji prosazovat - aktuálně to je například i Andrej Babiš, jenže u tohoto politického chameleona nemáte jistotu, že se za pár let jednoho rána neprobudí coby největší proevropský liberál a na svou konzervativní éru dočista nezapomene. Pokud se vítr otočí a plebs to bude vyžadovat, Andrej Babiš ze sebe bude schopen a ochoten udělat kohokoliv, aby vysál všechny potenciální hlasy.

Andrej Babiš aktuálně vysává konzervativní hlasy, ale kdo ví, jak to bude za pár let?
Největší službou, kterou lidovci české politice prokázali, tak pravděpodobně zůstane to, že v roce 2021 pomohli porazit Andreje Babiše. Tam bychom asi měli skončit, protože jak se říká, o mrtvých jen dobře. Jelikož lidovci ale stále ještě žijí, byť je to spíše určitý vegetativní stav klinické smrti, kdy všechny životní funkce pohasnou po odpojení od koalice Spolu, můžeme ještě pár kritických slov přidat. Z mého pohledu se lidovci stali především symbolem ideového vyprázdnění české politiky. Nemusíte mít kompetence, nemusíte mít dokonce ani funkční marketing, ale díky setrvačnosti se vám stále i tak bude dařit získávat nějaké hlasy - KDU-ČSL totiž už několik let nenabízí vůbec nic a někteří lidé tuto stranu přesto volí. Kdyby tato strana měla obsadit všechna ministerstva sama, nedokázala by to - nemá experty na zahraniční politiku, nemá schopné ekonomy a co hůř, velká část členů této strany na tyto aspekty politiky ani nemá názor. Strana je velkou značkou především díky své historii, v současných reáliích jde ale pouze o prázdnou skořápku naplněnou ozvěnou názorů z minulého tisíciletí.