Článek
Celým společenským prostorem rezonuje událost v českém prostředí zcela nevídaná, tedy hromadná stávka učitelů a protesty odborů - například v takové Francii by nad podobnými událostmi možná jen mávli rukou, v naší zemi jde ovšem o milník, který se opět nebude minimálně několik let opakovat. Obecně totiž platí, že Češi sahají k takto radikálnímu řešení problémových otázek jen velice zřídka, a navíc to ukazuje, že komfort života naší společnosti se v posledních letech rapidně zvedal a tak, ačkoliv si to neradi přiznáváme, zase tolik důvodů ke stížnostem vlastně ani nebylo.
Primární důvod stávky je legitimní, nabalená náplava už nikoliv
Problémy ve školství jsou poměrně komplexní a už dlouhodobě je jasné, že úroveň českého vzdělávacího systému je velice špatná. Vyučovací metody jsou notně zastaralé, systém neprodukuje studenty připravené na reálný život a není důvod si lhát, finanční ohodnocení kvalitní učitele moc nemotivuje k tomu, aby za almužnu šli celkovou situaci zlepšovat. Jedním dechem je ale nutno dodat, že tyto problémy jsou systémové a především dlouhodobé - žádný příčetný člověk je nemůže přičítat aktuální vládě, ba dokonce ani vládě Andreje Babiše. Právě Andrej Babiš se provinil snad jen tím, že tuto záležitost poměrně nepřekvapivě (jako ostatně i mnoho dalších věcí) nechal velice úspěšně „vyhnít“, ani on ale nebyl tím, kdo tyto problémy způsobil.
Obecně je velice složité najít nějakého konkrétního viníka celé situace - vinu nesou snad všechny vlády v posledních desítkách let, které sice musely vidět, že situace se zhoršuje, ale odmítaly ji řešit, protože by to nutně přineslo nepopulární kroky, které nikdo dělat nechce. Problém se tak odkládal, logicky bez jakéhokoliv koncepčního řešení jenom bobtnal a teď zkrátka přišel čas, kdy sopka vybuchla. Ostatně to samé nás čeká jednoho dne s důchody, pokud se nějaký vizionářský politik nechytí za nos a nezačne celou situaci odvážně a koncepčně řešit. Ale to předbíháme…
Učitelé jsou zcela jistě v právu, celá stávka ale bohužel vyzněla spíše rozpačitě.
Už jenom proto, že problémy ve školství jsou viditelné na míle daleko, tento článek rozhodně nekritizuje pedagogické (ani nepedagogické) pracovníky za jejich rozhodnutí na problémy upozornit formou stávky. Mají na to demokratické právo, a navíc jejich důvody jsou zcela logické a těžko zpochybnitelné. Na co je ale potřeba také upozornit je to, v co se stávka nakonec zvrátila - protože v den D se nakonec nemluvilo nejvíce právě o učitelích, kuchařkách a uklízečkách, o kterých se mělo mluvit především. Nejvíce se mluvilo o prospěcháři Středulovi a jeho odborových kumpánech, kteří celé akce zneužili, přivlastnili si ji a trochu si zahojili zraněná ega po neúspěšné prezidentské kandidatuře.
Středula svou nekompetencí poškozuje všechny odboráře
Josef Středula je poměrně komickou postavou, která již nějakou dobu prokazuje, že na takto vysokém místě českého společenského prostoru nemá vůbec co dělat. Nemá politické ani organizační schopnosti, nemá charisma potřebné ke stržení davů, nemá za sebou žádné hmatatelné úspěchy, a především opakovaně prokazuje, že má velice pochybnou morální integritu. Ostatně ukázkou toho všeho bylo i to, jak pro něj dopadla prezidentská volba - do té vstoupil jako jeden ze spolufavoritů, aby nakonec se staženým ocasem raději odstoupil, když viděl, že jeho podpora se pohybuje na úrovni dalšího naprosto směšného kandidáta a figurky SPD Jaroslava Bašty.
Ostatně i ve své funkci odborového předáka byl a je Středula poměrně často a ostře kritizován. Odbory jsou pod jeho vedením slabé, špatně organizované a dlouhodobě nedokázaly prosadit skoro nic z toho, co považovaly za své priority. Je tak logické, že jejich lídr si chtěl zlepšit reputaci a chopil se prvního tématu, u kterého lidé sami od sebe vykazovali určitou jednotu - učitelé se dokázali zorganizovat i bez Středuly, ten ovšem zneužil situace a na pozadí celé již připravené akce si udělal vlastní PR, které navíc svým provedením tak či tak působilo spíše směšně a trapně.
Naprosto pominu fakt, že odboráři na své demonstraci nedokázali zaplnit ani poměrně malé Malostranské náměstí v Praze. Nad složením řečníků na demonstraci se ale už zastavit musím, protože právě tato skvadra snad nejvíce vypovídá o zoufalosti celé akce. Chvílemi, kdyby kolem demonstrace procházel nezúčastněný člověk, který neví, o co jde, tak mohl mít pocit, že se ocitl na dalším rusofilním a až krajně pravicovém protestu na úrovni těch, které pořádá nově korunovaný vrchní nacista české politické scény Jindřich Rajchl. Na pódiu se totiž vyskytovali mimo jiné právě lidé, kteří se vyznačují velice pochybnými názory na válku na Ukrajině - například jistý Daniel Sterzik, který vystupuje na sociálních sítích pod přezdívkou „Vidlák“ a svými názory skutečně nefalšovaným vidlákem i je.
Odborová demonstrace bohužel chvílemi připomínala demonstraci dezolátů na Václavském náměstí.
Právě on vystupoval i na demonstraci pořádané Rajchlovým PRO a od celé odborové demonstrace se i kvůli jeho představení distancovala Učitelská platforma, což je sdružení spojující pedagogy zapojené do stávky napříč republikou. I na tom je vidět, že sami učitelé si uvědomují, jak moc Středula svým počínáním a naprosto populistickým krokem udělat ze stávky protest proti vládě škodí celé iniciativě. Znovu v tomto bodě musím zopakovat, že vláda k této krizi přišla trochu jako slepá k houslím a z drtivé části ji pouze zdědila po předchozích garniturách. Dívat se na problém takto z nadhledu by ovšem nehrálo do karet právě Středulovi a jeho kumpánům, kteří útočí na nejnižší lidské pudy a tím se snaží získat zpět ztracenou relevanci.
I díky Středulovi stávka vyzněla do ztracena a vláda mu může děkovat
Není vůbec nemístné tvrdit, že celkové vyznění stávky je na konci dne poněkud rozpačité a její aktéři asi nebudou úplně spokojeni s tím, jaký odkaz po sobě zanechala. Mnoho bodů, které učitelé vznesli, určitě stojí za diskusi, ovšem celkový patos akce nevyznívá úplně kladně - od samotného jádra stávky a i problému, který byl ryze apolitický, se totiž i díky Středulovi veřejná diskuse opět stočila k současné vládě. Určitě někteří učitelé jsou i kritiky současné vlády, to je logické - ovšem sami nešli do stávky za tím účelem, aby svrhli kabinet Petra Fialy. To určitě ne, pointou stávky bylo diskutovat o systémových změnách, tedy o něčem, co v zatuchlém českém prostoru pořádně hnije již desítky let, a právě teď to přesáhlo únosnou mez.
V médiích se tak aktuálně většinově neřeší to, na jaké konkrétní problémy chtěli učitelé upozornit a jak by se situace mohla zlepšit. Z většiny se média zaměřují na to, jak celou stávku pojal Středula a jak se právě stávkující učitelé vymezují vůči tomuto evidentně populistickému počínání. Celá hlavní nosná zpráva, kterou stávka od začátku do konce měla mít a která se v ideálním případě měla stát i jejím odkazem, tak svým způsobem zanikla v šumu událostí, které vůbec nejsou důležité a které jsou pouze odpadem vyprodukovaným příživníky a pijavicemi celé této události. Problém českého školství si totiž zaslouží být řešen, diskutován a pokud by stávka dopadla tak, jak měla a pokud by její vyznění vyvolalo určité ideové změny, mohla být historickým přelomem.
Je to ostatně smutný obraz naší společnosti - jsou tu důležitá témata, která by si zasloužila mediální prostor a veřejnou diskusi. Bohužel ovšem, kdykoliv se někdo snaží takové téma do veřejného prostoru dostat, nabalí se na něj odpad v podobě populistických hesel a frází, které sledují pouze osobní prospěch. Téma školství, ale i mnoho dalších, je totiž nadčasové - nesouvisí s vládou, s premiérem, prezidentem a dokonce ani s tím, jaké máme my sami volební preference. A právě takové téma by mělo být pojato apoliticky, protože jenom tak se ho podaří vyřešit - jak jinak ostatně chceme udělat koncepční strategickou změnu, pokud na ní nebude i široká politická shoda? Chceme snad, aby současná vláda přijala změny, které za dva roky jiná vláda opět zruší? Čím více tak budeme systémové problémy vázat na jednotlivé vlády, které za dlouhodobé nešvary naší společnosti ani nemohou, tím menší bude reálná šance, že se někam posuneme. To by ale odbory nesměl vést někdo jako Josef Středula…
