Článek
Česká politika má dlouhou paměť. Veřejná debata často ne.
Na podzim roku 2021 se Česká republika ocitla v mimořádné ústavní situaci. Prezident Miloš Zeman byl hospitalizován a Senát začal veřejně připravovat možnost aktivace článku 66 Ústavy. Ten umožňuje dočasně převést část prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele, pokud prezident není schopen vykonávat svůj úřad. (iROZHLAS)
Tehdy zaznívala ostrá slova o tom, že stát nesmí být paralyzován a že Ústava nabízí řešení.
Dnes se politické poměry obrátily.
Vládu vede Andrej Babiš, prezidentem je Petr Pavel a mezi oběma institucemi dochází k čím dál častějším sporům o rozsah prezidentských pravomocí.
Vyvstává proto legitimní otázka:
Kdyby současná vláda tvrdila, že prezident překračuje své ústavní pravomoci nebo fakticky posiluje prezidentský systém, měla by stejné možnosti, o kterých se mluvilo před čtyřmi lety?
Ústava nerozlišuje, kdo sedí na Hradě
Ústava České republiky neobsahuje zvláštní pravidla pro Miloše Zemana ani pro Petra Pavla.
Pravidla jsou stejná bez ohledu na to, kdo je prezidentem.
Vláda sama prezidenta odvolat nemůže.
Existují pouze tři relevantní ústavní mechanismy:
- kompetenční spory před Ústavním soudem,
- ústavní žaloba podle článku 65,
- nebo článek 66, pokud prezident skutečně není schopen vykonávat svůj úřad.
Jinou cestu český ústavní pořádek nezná.
Článek 66 není odvolání prezidenta
Ve veřejné debatě bývá článek 66 často nepřesně popisován jako možnost „sesadit prezidenta“.
Ve skutečnosti jde pouze o dočasný převod některých pravomocí.
A ani ten nemůže provést vláda.
Musí se na něm usnést:
- Poslanecká sněmovna,
- Senát.
Teprve poté se část pravomocí přesouvá na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny.
V roce 2021 se o článku 66 nemluvilo jen teoreticky
Po hospitalizaci prezidenta Zemana se z článku 66 stalo jedno z hlavních politických témat.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil veřejně připouštěl jeho aktivaci jako reálnou možnost, pokud se potvrdí prezidentova neschopnost vykonávat úřad. Senát si proto vyžádal stanovisko Ústřední vojenské nemocnice. (iROZHLAS)
Tehdy šlo o mimořádnou situaci založenou na zdravotním stavu prezidenta.
Přesto se současně vedla i širší debata o tom, zda prezident dlouhodobě nepřekračuje své pravomoci.
Petr Kolář: tehdy tvrdší tón než dnes?
Zajímavé je připomenout i výroky současného poradce prezidenta Petra Pavla, diplomata Petra Koláře.
Po parlamentních volbách v roce 2021 veřejně hovořil o tom, že Česká republika není prezidentským systémem a že nastupující vláda by měla prezidentovi jasně vymezit hranice jeho pravomocí. Ve veřejném prostoru zaznívaly také jeho výroky připomínající možnost využití článku 66, pokud by prezident nerespektoval ústavní rámec. Tyto výroky jsou dnes často připomínány právě proto, že Petr Kolář nyní hájí silnější postavení prezidenta Petra Pavla. (parlamentnilisty.cz)
To samo o sobě není důkazem nekonzistence.
Je to však legitimní otázka pro veřejnou debatu:
Platí stejné ústavní principy bez ohledu na to, kdo právě sedí na Pražském hradě?
Mohla by vláda Andreje Babiše udělat totéž?
Pokud by vláda dospěla k názoru, že prezident systematicky překračuje své pravomoci, mohla by:
- obracet se na Ústavní soud,
- vést kompetenční spory,
- případně hledat podporu pro ústavní žalobu.
Samotný politický nesouhlas ale nestačí.
Ani vláda, ani premiér nemohou prezidenta odvolat pouhým rozhodnutím kabinetu.
Stejně tak článek 66 nelze použít jako nástroj politického boje.
Pokud by se o něco podobného někdo pokusil bez existence objektivních důvodů, pravděpodobně by šlo o jednu z největších ústavních krizí od vzniku samostatné České republiky.
A co rozpočet Hradu?
Občas zaznívá i otázka, zda by vláda mohla prezidenta „potrestat“ rozpočtem.
Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky skutečně navrhuje vláda.
Schvaluje jej ale Poslanecká sněmovna.
Úplné odebrání financování by velmi pravděpodobně narazilo na ústavní princip kontinuity fungování státu.
Prezident musí mít reálnou možnost svůj úřad vykonávat.
Největší otázka není právní. Je politická.
Celá debata ukazuje něco jiného.
Nejde pouze o článek 66.
Nejde ani o Petra Pavla nebo Miloše Zemana.
Jde o otázku, zda česká politika používá stejné měřítko bez ohledu na to, kdo právě zastává nejvyšší ústavní funkce.
Když se v roce 2021 debatovalo o omezení pravomocí Miloše Zemana, řada politiků tvrdila, že jde pouze o ochranu Ústavy.
Pokud by dnes vláda Andreje Babiše použila stejnou argumentaci vůči Petru Pavlovi, lze očekávat, že by stejný krok část politické scény označila za útok na demokracii.
Právě tato možná rozdílná interpretace obdobných situací je dnes jedním z nejzajímavějších témat české ústavní politiky.
Zdroje, odkazy a citace
- Ústava České republiky – články 54 až 66.
- Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – úplné znění Ústavy.
- Senát Parlamentu ČR – materiály k článku 66.
- iROZHLAS: Šéf Senátu: Článek 66 je reálná možnost (15. 10. 2021). (iROZHLAS)
- iROZHLAS: Jak se Hrad snažil odvrátit aktivaci článku 66 (8. 12. 2021). (iROZHLAS)
- CNN Prima NEWS: Přehled událostí kolem hospitalizace prezidenta Miloše Zemana. (CNN Prima NEWS)
- Pro srovnání veřejných výroků Petra Koláře z roku 2021 a jejich dnešní interpretace viz přehledy a komentáře citující jeho tehdejší rozhovory. (parlamentnilisty.cz)
