Policie Turkovu vinu neprokázala. Pravomocné je pouze odložení kauzy

Kauza starých příspěvků připisovaných poslanci Filipu Turkovi skončila pravomocným odložením. Část médií a veřejnosti tento výsledek vykládá tak, že policie pravost příspěvků a Turkovu vinu dokázala, pouze jej kvůli promlčení nemohla obvinit.

Takový závěr ale neodpovídá přesnému znění oficiálního vyjádření státního zastupitelství.

Pravomocné je totiž usnesení o odložení prověřování. Pravomocným se nestalo rozhodnutí soudu o Turkově vině, protože žádné soudní řízení neproběhlo.

Filip Turek nebyl obviněn, nebyla podána obžaloba a soud neprováděl dokazování. Nebylo proto pravomocně rozhodnuto, že Turek napsal všechny sporné příspěvky, že jsou všechny autentické ani že svým jednáním spáchal trestný čin.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 vysvětlilo, že prověřovaný obsah byl rozdělen do dvou skupin.

Část příspěvků byla vyhodnocena jako obsah, který nebyl způsobilý naplnit skutkovou podstatu žádného trestného činu, přestože mohl působit necitlivě nebo pobuřujícím dojmem.

Zbývající část byla označena jako obsah:

„potenciálně naplňující skutkovou podstatu několika trestných činů z okruhu takzvaných trestných činů z nenávisti“.

Slovo potenciálně je v tomto případě zásadní.

Státní zastupitelství neuvedlo, že byl trestný čin pravomocně prokázán. Popsalo pouze předběžné právní hodnocení policie a dozorujícího státního zástupce ve fázi prověřování.

Příspěvky, které mohly být podle policie potenciálně trestné, však byly zveřejněny před více než pěti lety. Případná trestní odpovědnost proto zanikla promlčením a trestní stíhání nemohlo být zahájeno.

Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Jan Vychyta výslovně upozornil, že možnost zahájit trestní stíhání ještě neznamená Turkovu vinu.

Podle jeho vyjádření:

„Fakt, že by policie na základě některých příspěvků mohla v případě, kdy by věc nebyla promlčená, trestní stíhání zahájit, ještě neznamená, že je Turek vinen.“

O vině by podle státního zástupce rozhodoval až soud, pokud by trestní stíhání mohlo být zahájeno, vyšetřování skončilo podáním obžaloby a věc dospěla k hlavnímu líčení.

Soud by rozhodoval na základě komplexního dokazování.

K ničemu takovému ale nedošlo.

Policie tedy nepředložila své důkazy nezávislému soudu. Filip Turek nedostal možnost zpochybňovat jejich věrohodnost v hlavním líčení a soud nemohl posoudit jeho obhajobu, okolnosti zveřejnění, autorství jednotlivých výroků ani trestněprávní úmysl.

Oficiální tiskové sdělení obsahuje také větu, kterou nelze ignorovat:

„Orgány činné v přípravném řízení nicméně považovaly autenticitu příspěvků přinejmenším pro účely zahájení trestního stíhání za prokázanou.“

Tato formulace neznamená, že pravost všech zveřejněných příspěvků byla definitivně dokázána.

Znamená, že policie a státní zástupce považovali dostupné podklady za dostatečné pro dosažení nižšího procesního stupně – pro případné zahájení trestního stíhání.

Samotné státní zastupitelství však současně připustilo, že v následném řízení by bylo nutné detailně prověřit Turkovu obhajobu spočívající v popření autorství vybraných příspěvků.

To je podstatné.

Pokud by bylo nutné autorství některých příspěvků teprve detailně prověřovat, nelze tvrdit, že bylo již definitivně a nezpochybnitelně prokázáno.

Přesné tvrzení proto zní:

Policie považovala autenticitu příspěvků za dostatečně podloženou pro možné zahájení trestního stíhání. Kvůli promlčení ale stíhání nezačalo a komplexní dokazování autorství neproběhlo.

Mezi zahájením trestního stíhání a pravomocným odsouzením existuje zásadní rozdíl.

Pro zahájení trestního stíhání stačí, aby zjištěné a odůvodněné skutečnosti dostatečně nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala určitá osoba.

Jde stále o podezření, byť již kvalifikované a podložené.

Po zahájení stíhání následuje další vyšetřování. Obviněný může předkládat důkazy, napadat znalecké závěry, zpochybňovat autenticitu materiálů a navrhovat výslechy svědků.

Ani podání obžaloby ještě neznamená vinu.

O vině může rozhodnout až nezávislý soud na základě důkazů provedených před soudem. Pokud zůstanou důvodné pochybnosti, musí být vyloženy ve prospěch obžalovaného.

V Turkově případě se řízení nedostalo ani do fáze obvinění.

Usnesení policie o odložení věci nabylo právní moci. To znamená, že prověřování bylo definitivně ukončeno tímto procesním způsobem.

Neznamená to ale, že se pravomocným stal policejní rozsudek o vině. Policie totiž rozsudky nevydává.

Pravomocně nebylo rozhodnuto:

Pravomocné je pouze rozhodnutí, že věc byla odložena a trestní stíhání nebude zahájeno.

Ani zde nelze používat kategorická tvrzení.

Státní zastupitelství označilo část příspěvků za nezpůsobilou naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Jinou část označilo jako potenciálně trestnou.

Jde o významný právní názor orgánů činných v trestním řízení. Není tedy pravda, že by policie všechny příspěvky označila za neproblematické nebo zcela beztrestné.

Současně ale nejde o pravomocný soudní výrok, že konkrétní trestný čin skutečně spáchal Filip Turek.

V případném trestním řízení by bylo nutné posoudit nejen text příspěvků, ale také jejich autenticitu, autorství, kontext, dobu a způsob zveřejnění, úmysl autora a další rozhodné okolnosti.

Komplexní dokazování ale podle samotného státního zástupce neproběhlo.

Policie pravomocně odložila také prověřování vydavatelství a autorů článků Deníku N.

Podle státního zastupitelství nemohlo zveřejněním článků dojít ke spáchání trestného činu ani přestupku.

To znamená, že policie neshledala důvod pro trestní nebo přestupkové postihování novinářů.

Neznamená to ale automaticky, že:

Policie rozhodovala o možné trestní odpovědnosti. Nerozhodovala občanskoprávní spor o ochranu osobnosti, zásah do pověsti ani případnou povinnost zveřejnit omluvu.

Trestný čin pomluvy má jiné podmínky než odpovědnost média podle občanského práva. Skutečnost, že jednání novinářů nebylo trestným činem, proto sama o sobě nenahrazuje rozsudek civilního soudu o pravdivosti každého jednotlivého tvrzení.

Zjednodušené tvrzení, že „policie prokázala pravost Turkových příspěvků“, vynechává zásadní část oficiálního sdělení.

Státní zastupitelství uvedlo, že autenticita byla považována za prokázanou:

„přinejmenším pro účely zahájení trestního stíhání“.

Současně uvedlo, že:

Vytáhnout z tohoto vyjádření pouze slovo „prokázanou“ a vynechat jeho omezení vytváří zkreslený dojem, že proběhl soudní proces a autorství bylo definitivně potvrzeno.

Nic takového se nestalo.

Odložení kvůli promlčení neznamená, že policie příspěvky označila za falešné nebo že Filipa Turka očistila.

Policie podle státního zastupitelství disponovala podklady, které považovala za dostatečné pro případné zahájení trestního stíhání.

Není proto přesné tvrdit, že policie potvrdila Turkovu nevinu nebo že se žádné podezření nepotvrdilo.

Stejně nepřesné je ale tvrzení, že policie Turkovu vinu definitivně dokázala.

Správný závěr je podstatně střízlivější:

Policie a státní zástupce považovali část příspěvků za potenciálně trestnou a jejich autenticitu za dostatečně podloženou pro případné zahájení trestního stíhání. Kvůli promlčení však stíhání nemohlo být zahájeno. Neproběhlo komplexní dokazování, nebyla detailně prověřena obhajoba založená na popření autorství a o Turkově vině nerozhodoval soud.

Presumpce neviny neznamená, že veřejnost nesmí politika kritizovat nebo že média nesmějí zveřejňovat závažná zjištění.

Znamená ale, že člověka nelze vydávat za vinného, dokud jeho vina nebyla zákonným způsobem prokázána.

Filip Turek nebyl v této věci obviněn, obžalován ani odsouzen. Případ skončil ještě před zahájením trestního stíhání kvůli promlčení.

Policie jej tím neočistila.

Současně ale ani neexistuje rozsudek, který by pravomocně potvrzoval jeho vinu, autorství všech příspěvků nebo trestnost jednotlivých výroků.

Pravomocné je pouze odložení kauzy.