Summit NATO ukáže, že Evropa plní to, za co dříve kritizovala Trumpa

Za několik dní se v turecké Ankaře uskuteční jeden z nejdůležitějších summitů NATO za poslední roky. Aliance má potvrdit nový závazek kolektivní obrany, další vojenskou pomoc Ukrajině i pokračující růst obranných výdajů evropských států. (Reuters)

A právě tady se nabízí otázka, kterou si v České republice pokládá jen málokdo.

Není dnešní Evropa ve skutečnosti nucena dělat přesně to, co jí Donald Trump vyčítal už během svého prvního prezidentského období?

Když Donald Trump před lety tvrdil, že Evropa příliš spoléhá na americké daňové poplatníky a sama do své obrany investuje málo, byl evropskými politiky často označován za člověka, který rozbíjí NATO.

Dnes je situace jiná.

Prakticky všechny evropské země výrazně navyšují vojenské rozpočty. NATO připravuje dlouhodobý závazek směřující až k pěti procentům HDP na obranu a související bezpečnostní opatření. Ještě před několika lety by něco podobného většina evropských vlád odmítla jako nereálné. (Reuters)

Ano, hlavním důvodem je ruská agrese proti Ukrajině.

Stejně pravda ale je, že bez dlouhodobého amerického tlaku – a zejména tlaku Donalda Trumpa – by se Evropa k tak razantní změně pravděpodobně odhodlávala mnohem pomaleji.

Právě proto působí poněkud paradoxně výroky prezidenta Petra Pavla.

Ten v posledních měsících veřejně kritizoval Donalda Trumpa a prohlásil, že jeho vystupování poškodilo důvěryhodnost NATO. Jeho výroky dokonce vedly k veřejnému distancování českého ministerstva zahraničí, které zdůraznilo, že nejde o oficiální stanovisko české vlády. (iROZHLAS)

Současně však právě summit v Ankaře potvrzuje mnoho z toho, co Trump dlouhodobě požadoval.

Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní obranu.

Evropa zvyšuje vojenské výdaje.

Evropa uznává, že bez silnějších armád nebude NATO důvěryhodné.

Jinými slovy – politika Aliance se posouvá směrem, který Trump prosazoval již řadu let.

Celou situaci navíc komplikuje domácí spor o českou účast na summitu.

Česká republika místo jednotného vystupování řeší, kdo vlastně naši zemi povede na jednání NATO. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš vedou spor, který už musel řešit i Ústavní soud a který vzbuzuje pozornost zahraničních médií. (Reuters)

V době, kdy budou ostatní státy jednat o bezpečnosti Evropy na příští desetiletí, působí česká přestřelka spíše jako zbytečné oslabování vlastní pozice.

To samozřejmě neznamená, že měl Donald Trump pravdu ve všem.

Jeho styl politiky zůstává kontroverzní a řada jeho výroků vůči spojencům byla zbytečně ostrá.

Stejně tak ale nelze přehlédnout jednu skutečnost.

Evropa dnes investuje do obrany způsobem, který ještě před několika lety odmítala. NATO otevřeně požaduje vyšší evropskou odpovědnost. A právě to byly požadavky, za které byl Trump často kritizován.

Možná tedy největší ironií letošního summitu nebude samotná Ankara.

Ale skutečnost, že aliance bude schvalovat kroky, které ještě nedávno mnozí označovali za nepřijatelné – a dnes se z nich stává nová norma.

A právě proto by česká debata neměla stát na otázce, kdo má Donalda Trumpa rád nebo nerad. Měla by stát na jediné věci: zda jsou dnešní rozhodnutí správná pro bezpečnost České republiky. Protože právě ta bude jejich důsledky nést nejvíce.