Článek
Kritické výhrady nezaznívají pouze z politického prostředí, ale také od uznávaných ústavních právníků, spoluautora české Ústavy i přímo od dvou soudců Ústavního soudu, kteří s rozhodnutím nesouhlasili.
Cyril Svoboda: Nebyla zachována rovnost stran
Bývalý ministr spravedlnosti a spoluautor české Ústavy Cyril Svoboda kritizuje především procesní postup soudu. Podle něj vláda nedostala možnost se před vydáním předběžného opatření vyjádřit, přestože právě princip slyšení obou stran patří mezi základní zásady právního státu.
Svoboda připouští, že zákon umožňuje rozhodnout i bez vyjádření odpůrce, avšak pouze ve výjimečných případech. V této věci měl podle něj Ústavní soud vládě poskytnout alespoň krátkou lhůtu k vyjádření.
Jeho závěr je jednoznačný: nedání prostoru druhé straně považuje za porušení principu rovnosti účastníků řízení.
Aleš Gerloch: Ústavní soud nemá určovat složení delegace
Ústavní právník Aleš Gerloch upozorňuje, že Ústavní soud podle jeho názoru nemá rozhodovat o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO. Kompetenční spor má soud samozřejmě vyřešit, avšak až konečným rozhodnutím, nikoliv prostřednictvím předběžného opatření, které fakticky mění aktuální stav.
Petr Baudyš: Nebyly splněny podmínky předběžného opatření
Podobně kritický je ústavní právník Petr Baudyš, podle něhož nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření. Připomíná, že jde o mimořádný institut, který má být využíván pouze ve výjimečných situacích a velmi zdrženlivě, zvláště pokud jde o spor mezi nejvyššími ústavními institucemi.
Dva soudci Ústavního soudu hlasovali proti
Významnou váhu má také nesouhlasné stanovisko dvou členů Ústavního soudu – Jana Wintra a Dity Řepkové.
Ve svém disentním stanovisku uvádějí, že podle jejich názoru nebyly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření. Zdůrazňují, že Ústavní soud měl být mimořádně zdrženlivý, protože zasáhl do probíhajícího politického procesu ještě před tím, než vůbec rozhodl, jaké jsou skutečné ústavní kompetence prezidenta v této věci.
Podle nich tak soud předběžným opatřením významně ovlivnil situaci ještě před vydáním konečného nálezu.
Odborná debata pokračuje
Na druhé straně zaznívají i opačné názory. Například bývalý veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský rozhodnutí hájí s tím, že bez okamžitého zásahu by mohlo dojít k nevratnému následku v podobě zmařené účasti prezidenta na summitu.
Případ tak ukazuje, že nejde pouze o politický spor mezi prezidentem a vládou. Samotný postup Ústavního soudu se stal předmětem významné odborné diskuse. Kritické hlasy přitom přicházejí nejen od ústavních právníků a spoluautora Ústavy, ale i od dvou ústavních soudců, kteří přímo při rozhodování hlasovali proti přijetí předběžného opatření.
Zdroje
- Seznam Zprávy: Přehlasovali je. Dva ústavní soudci vysvětlují, proč s verdiktem nesouhlasí. (obsahuje disentní stanovisko soudců Jana Wintra a Dity Řepkové)
- Echo24: Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo pojede na summit NATO, říká ústavní právník Aleš Gerloch. (obsahuje také stanoviska Petra Baudyše a Pavla Varvařovského)
- ParlamentníListy.cz: Zděšený Cyril Svoboda řekl, co ve skutečnosti provedl Ústavní soud. (rozhovor se spoluautorem Ústavy Cyrilem Svobodou)
