Článek
Spor o summit NATO rozdělil ústavní právníky. Kritici varují před posílením prezidentských pravomocí
Rozhodnutí Ústavního soudu vydat předběžné opatření a nařídit vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře vyvolalo mimořádně ostrou debatu mezi ústavními právníky i politiky. Přestože soud zdůrazňuje, že předběžným opatřením nepředjímá konečný výsledek kompetenčního sporu, řada odborníků upozorňuje, že jeho praktické dopady mohou být téměř totožné s konečným rozhodnutím.
Gerloch: Ústavní soud nemá rozhodovat, kdo kam pojede
Ústavní právník Aleš Gerloch označil postup Ústavního soudu za nestandardní. Podle něj není úlohou soudu rozhodovat o tom, kdo povede státní delegaci na mezinárodním summitu. Varuje také, že pokud by stejnou argumentaci soud potvrdil i v konečném nálezu, mohlo by dojít k významnému posunu dosavadní rovnováhy mezi prezidentem a vládou.
Podle Gerlocha by totiž vznikl precedent, který by mohl rozšířit praktický rozsah prezidentských pravomocí, aniž by došlo ke změně textu Ústavy.
Martin Škop: Předběžné opatření má být výjimečné
Podobně kriticky se vyjádřil i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Martin Škop. Podle něj je použití předběžného opatření v kompetenčním sporu mimořádné a jeho odůvodnění vyvolává otázky. Především proto, že předběžné opatření má sloužit pouze k dočasné úpravě poměrů a nemá předjímat konečné rozhodnutí.
Kritici upozorňují, že summit NATO proběhne ještě před vydáním konečného nálezu. Praktický efekt proto bude nevratný – pro daný summit bude spor vyřešen právě předběžným opatřením.
Cyril Svoboda: Soud zasáhl do kompetencí vlády
Bývalý ministr zahraničí a jeden z autorů Ústavy Cyril Svoboda označil postup Ústavního soudu za problematický. Podle něj soud zasáhl do oblasti, která náleží vládě odpovědné za výkon zahraniční politiky. Kritizoval zejména skutečnost, že předběžné opatření podle něj fakticky určuje výsledek sporu pro konkrétní summit, přestože meritorní rozhodnutí teprve přijde.
O co se vlastně vede spor
Ústava České republiky stanoví, že prezident zastupuje stát navenek. Zároveň však vláda odpovídá Poslanecké sněmovně za výkon zahraniční politiky.
Právě zde vzniká spor: znamená právo prezidenta zastupovat stát navenek automaticky také právo být vedoucím české delegace na summitu NATO? Nebo o složení a vedení delegace rozhoduje vláda, která za zahraniční politiku nese ústavní odpovědnost?
Na tuto otázku text Ústavy výslovně neodpovídá a dosud k ní neexistuje závazný nález Ústavního soudu.
Kritici varují před novým ústavním precedentem
Největší obavy kritiků nesměřují pouze k samotné účasti prezidenta na summitu, ale k možným důsledkům budoucího nálezu.
Pokud by Ústavní soud přijal argumentaci prezidenta, mohl by podle nich vzniknout precedent, který by významně posílil postavení prezidenta vůči vládě, aniž by byla změněna Ústava. Praktický rozsah prezidentských pravomocí by se rozšířil soudním výkladem, nikoli rozhodnutím ústavodárce.
Dalším předmětem kritiky je samotné předběžné opatření. Odpůrci upozorňují, že proti němu není opravný prostředek a summit proběhne dříve, než soud rozhodne ve věci samé. Podle nich tak procesní institut fakticky rozhodl spor pro konkrétní případ ještě před vydáním konečného nálezu.
Zastánci rozhodnutí naopak argumentují, že soud pouze zachoval dosavadní praxi a zabránil vzniku nenapravitelného zásahu do postavení prezidenta, přičemž konečný výklad Ústavy teprve přijde.
Seznam pramenů
- Reuters – Czech Constitutional Court orders government to let president attend NATO summit.
- Česká televize – ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO.
- Echo24 – Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo kam pojede, reaguje ústavní právník Aleš Gerloch.
- Český rozhlas Radiožurnál – Spor o summit NATO: Jaký dopad bude mít předběžné opatření Ústavního soudu?
- Česká televize – Hosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO.
