Článek
Svatý Rufus žil v první polovině 1. století. Byl to římský konzul, který uvěřil v Krista, stal se biskupem v Kampánii a za vlády císaře Nerona byl sťat. Den sv. Rufa byl ve středověkých českých zemích považován za smolný a bylo třeba se chovat obezřetně. Dvacátý šestý srpen je v naší historii totiž veden jako nešťastný.
V tento den, roku 1278, zahynul v bitvě na Moravském poli král železný a zlatý, Přemysl Otakar II., pátý český král. Narodil se jako syn krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské. Byl opravdu bojovný, válčil prakticky neustále. Od roku 1253, kdy proběhla první česko - uherská válka o Rakousy a Štýrsko, válčil s Uhry téměř pořád. Roku 1260 s nimi vybojoval slavné vítězství u Kressenbrunnu, 1273 vypukla již čtvrtá česko - uherská válka. Mezitím se stihl zúčastnit dvou křížových výprav do Pruska (založení Královce 1255, dnes Kaliningrad) a dvakrát vpadl do Bavor (1257 a 1266). Patrně vyznával myšlenku, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky. Nicméně válka s římským králem Rudolfem Habsburským se mu stala osudnou. Ve známé bitvě na Moravském poli u Suchých Krut 26. 8. 1278 padl. Je pohřben v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, na hrobce je zpodobněn jako rytíř v brnění, což je pro něj velmi symbolické.
Moravské pole - památník na bojišti.
Dalším českým králem - rytířem, který zahynul také 26. srpna, je Jan Lucemburský. V pořadí desátý český král, král cizinec, ozdoba rytířstva, Slepý král Jan. S manželkou Eliškou Přemyslovnou měl slavného syna - krále Karla IV.. Král Jan Lucemburský se během života účastnil mnoha turnajů i bitev, s mečem v ruce byl určitě ve své kůži. „Bez Boha a krále českého, nesvede se boje žádného.“ Češi ho neměli úplně v oblibě, trávil hodně času za hranicemi království, ale přesto vykonal mnoho záslužného. Získal Chebsko, Horní Lužici, Vratislav s částí Slezska, několik severoitalských měst… Roku 1325 nechal v Čechách razit první zlaté mince - florény. V roce 1339 kvůli dědičné vadě oslepl, takže už jako úplně slepý se zúčastnil (na straně Francie) bitvy u Kresčaku 26. 8. 1346. Nechal se přivést až tak blízko k nepříteli, aby mohl zasadit ránu mečem. Angličtí lučištníci zde však francouzské rytíře doslova rozstříleli. Král Jan utrpěl dvě smrtelná zranění. Jedna rána mu pronikla levým okem do lebky, dále měl bodnou ránu skrz lopatku do levé poloviny hrudníku. Byl to už starý muž (50 let), slepý na obě oči. Možná to byla forma sebevraždy, aby odešel do legend jako hrdina.„Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Jeho slavný výrok se naplnil. Král Jan je pohřben v katedrále Notre-Dame v Lucemburku.
Třetím protagonistou dne sv. Rufa je brněnská vila Tugendhat z roku 1930. Postavil ji německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, stála tehdy astronomických 8 milionů československých korun. V den sv. Rufa, 26. 8. 1992, tady tehdejší předseda vlády České republiky Václav Klaus a předseda vlády Slovenské republiky Vladimír Mečiar podepsali dohodu o rozdělení Československa od 1. 1. 1993. Tato událost je dnes vnímána částí obyvatel jako nešťastná, většinou však jako jediné možné řešení.
Vila Tugendhat.
Zdroje: Geoffrey Regan, Rozhodující bitvy, Naše vojsko 1994
Tereza Nickel, Panovníci českých zemí, Extra Publishing 2025
Roman Cílek, Čeští panovníci a prezidenti, Agave 2005
