Karpatsko - dukelská operace, co lze vidět na bojišti 81 let po bitvě.

8. září uběhlo již 81 let od chvíle, kdy začala Karpatsko - dukelská operace, jejíž původní plán byl prolomit německou obranu v oblasti Krosno, postupovat na město Dukla, Dukelský průsmyk a dále na Prešov. Vzdálenost asi 100 km měla být překonána za 5 dní. Německé velmi silné obraně velel generál Gotthard Heinrici, specialista na defenzívu. V hlavním směru - Dukla - útočila sovětská 38. armáda generála K. S. Moskalenka, vrchní velení měl maršál Ivan Stěpanovič Koněv, od roku 1955 hlavní velitel Varšavské smlouvy. Československému armádnímu sboru velel zpočátku generál Jan Kratochvíl, ten byl však po těžkých ztrátách z 9.září nahrazen generálem Ludvíkem Svobodou. Karpatsko - dukelská operace, plánovaná jako rychlý průnik na Slovensko, se rychle proměnila v řetěz vyčerpávajících bojů o každou kótu. Protáhla se až do konce října. Památník 1. čs. armádního sboru z roku 1949 najdete přímo pod Dukelským průsmykem, nelze přehlédnout, tvoří ho 28 metrů vysoký pylon na okraji vojenského pohřebiště, kde je pochováno 565 čs. vojáků. Místo má velice silnou atmosféru.

Pokud se vydáte z hraničního přechodu v průsmyku na východ po hranici, za dvacet minut dojdete na místo, kde 6.října 1944 čs. průzkumná hlídka pod vedením četaře Nebiljaka (padl ještě ten samý den) poprvé pronikla na území republiky. Nyní je tam pamětní deska a socha Míľnik. Po dalších deseti minutách chůze stojíte před vyhlídkovou věží vysokou 52 metrů. Věž stojí na místě bývalé pozorovatelny generála Svobody, v budově rozhledny se skrývá zajímavé muzeum nejenom bojů v průsmyku. Když půjdete z přechodu Dukla směrem do vnitrozemí Slovenska, všimněte si repliky československého hraničního sloupu (originál je v muzeu ve Svidníku, jediný dochovaný kus na Slovensku). Dále budete míjet po pravé straně od silnice pomník ženistům - ruce držící německou protitankovou minu. Na tomto místě byl původní hřbitov čs. vojáků.

Ještě dále do vnitozemí, asi 150 metrů od hranice, dojdete k pomníku generála Vedrala - Sázavského, velitele 1. brigády 1. čs. armádního sboru. Jde o jediného československého generála, který zahynul při osvobozování čs. území. Jeho vůz najel na tomto místě 6.10.1944 na protitankovou minu. Když budete pokračovat po stopách bojů na jih, je dobré jít zpočátku po červené turistické značce, cestou uvidíte hodně bojové techniky v různých stupních poškození. V poslední době některé exponáty vystavené pod širým nebem získaly nový nátěr a byly opraveny. Slovenští muzejníci tady vedou těžký boj s místními sběrači kovů. V obci Hunkovce, po pravé straně od silnice, si všimněte německého vojenského hřbitova. Ke konci roku 2023 zde bylo uloženo 3150 německých vojáků. Po hřbitově ve Važci jde o druhý největší německý vojenský hřbitov na Slovensku.

Cestou na Svidník brzy dojedete do obce Ladomirová. Tam je, kromě krásného dřevěného kostela sv. Michala, také (široko - daleko jediné) informační centrum, doporučuji navštívit. Nyní se už blížíte ke křižovatce hlavního tahu hranice - Svidník a odbočky k obci Kapišová. Nemůžete určitě vynechat fotogenický symbol celé bitvy - pomník tankistům „Taran“ z roku 1959. Jde o tank T-34/85 najíždějící na německý PzKpfw IV., v roce 2018 panzer obdržel novou kamufláž. Pokud budete pokračovat směrem na Kapišovou, přijdete do legendárního „Údolí smrti“, místa, kde proběhly nejtěžší tankové boje. Najdete tam rozhlednu ve tvaru náboje a spoustu T-34 přímo v terénu.

V samotném Svidníku zaujme venkovní expozice vojenské techniky, kolem zajímavého muzea bojů o Dukelský průsmyk. Nedaleko od muzea se nachází pohřebiště vojáků sovětské armády. Hlavní pylon památníku měří 37 metrů, odhalen byl v roce 1954. Leží zde asi 9000 sovětských vojáků. Město Svidník bylo za bojů v roce 1944 téměř srovnáno se zemí, pozoruhodný je dřevěný kostel z roku 1766 v místním skanzenu.

Karpatsko - dukelská operace představuje jedno z největších bojových nasazení čs. vojáků v rámci protihitlerovské koalice za druhé světové války. Neměli bychom zapomenout na mimořádně tvrdé boje a oběti našich vojáků. Vojáci z východní fronty nebyli ani zdaleka všichni nositeli komunistické ideologie. Někteří z nich si prošli po roce 1948 podobnými útrapami jako vojáci ze západní fronty. Dukla se stala jistým symbolem. Přestože byla její památka zneužita, některé události zamlčovány a jména mnohých odsouzena k zapomnění, ani dnes neztratila nic ze svého významu.

Závěrem tři poznatky. Spolehlivě (a levně) tady funguje síť místní autobusové dopravy. Neberte si s sebou detektor kovů, slovenští policisté hledače nemají v oblibě, navíc je zde velké riziko nálezu nevybuchlé munice. A - v okolí Svidníku lze stále ještě koupit plechovku plzeňského pod jedno euro.

Prameny:

Informační tabule na místě

Jozef Rodák: Karpatsko-duklianská operácia, pre Združenie pre zachovanie vojenskej histórie v Karpatoch, ADIN, s.r.o. 2019

Vilém Sacher: Na počátku stála smrt, Naše vojsko 1970