Krvavý konec války na Vysočině

Fryšava pod Žákovou horou je malebná obec na Vysočině, v okrese Žďár nad Sázavou. Ve Fryšavě žije něco přes 320 stálých obyvatel, obec leží ve výšce 708 m. nad mořem, protéká jí říčka Fryšávka. První zmínka o obci je z poloviny šestnáctého století v souvislosti s místní sklárnou, která v roce 1718 vyhořela. O sto let později se zde začala těžit železná ruda pro železárnu v Kadově, 12 litinových křížů z této huti najdete vedle klasicistního kostela svatého Matouše. V současnosti je asi nejznámější přírodní zajímavost v okolí tzv. Fryšavský ledovec, kde se drží sníh dlouho do jara (první a poslední běžkování na Vysočině).

Oblast Českomoravské vysočiny je značně zalesněná, zejména severní část tvoří hornatý terén a vesnice jsou odlehlé. Ideální místo pro vedení partyzánské války. V listopadu 1944 navštívila Fryšavu skupina partyzánů z brigády Mistr Jan Hus, která se snažila získat spolupracovníky a zásoby. A drsně ukončila příběh, který začal 22.srpna 1942, kdy místní hajný Josef Brdíčko zadržel ruského vojáka Leonida Lenského na útěku z německého zajetí. Zběha však objevil v přítomnosti lesních dělníků, takže ho udal úřadům. Bylo to dva měsíce po Lidicích, rozhlas vysílal nařízení o tom, že kdo neoznámí podezřelé osoby na útěku, bude zastřelen s celou rodinou… Smutný příběh končí 25.listopadu 1944, kdy čtyři partyzáni pod vedením nadporučíka Nikolaje Chimiče hajného popravili střelou do hlavy. Jeho manželka a dvě dcery mrtvé tělo objevili až ráno, kdy se dostaly ze sklepa, kde byly zamčené. Dle části místních nebyl hajný Brdíčko kolaborant, jen byl ve špatnou dobu na špatném místě… V polovině prosince se přišla do Fryšavy zásobit proviantem skupina NKVD Zarevo (Záře), obsadili, v té době prázdnou četnickou stanici, kde sebrali uniformy a boty. V reakci na toto byl vyslán do obce oddíl německých četníků, kteří dorazili 11.ledna a stanici opevnili. Když se 5.května 1945 rozšířila zpráva, že v Praze vypuklo povstání, němečtí četníci spěšně odjeli do Nového Města na Moravě. Po jejich odjezdu byly vybudovány záseky na silnici na obou stranách Fryšavy a postaveny hlídky. 8. května se partyzáni dozvěděli o kapitulaci Německa a jali se ihned slavit vítězství v sále hostince U Prokopů. Pekla se polovina prasete, pila se směs vody a lihu z lihovaru ve Žďáru nad Sázavou, který byl partyzány 8.dubna vypuštěn. Avšak oslavy byly velice, velice předčasné.

9. května ráno se situace dramaticky změnila. Do napjaté nálady, kdy se po cestách pohybovaly spousty nervózních německých vojáků, civilistů a uprchlíků z totálního nasazení, navíc nalétávala ruská letadla a ostřelovala kolony. V tento den bylo bombardováno např. Nové Město na Moravě, Ždírec nad Doubravou, Krucemburk a další obce. Přes Fryšavu chtěla asi v 9:30 projít jednotka Waffen-SS, přibližně 120 plně ozbrojených mužů, patrně z 3. divize SS Totenkopf. Němci narazili na zátarasy kryté hlídkou, která po nich začala střílet. Zkušení frontoví vojáci ihned převzali iniciativu a přes Fryšavu se probojovali. Ztratili pouze jednoho esesmana, kterého ještě stačili pohřbít u zdi kostela. Pro partyzány byl průběh přestřelky katastrofální, na místním hřbitově je pohřbeno šest Rusů ze skupiny Zarevo a šest českých partyzánů, několik odbojářů bylo velmi těžce zraněno a zemřelo později.

Když boj skončil a partyzáni se vzpamatovali z otřesu, začali odchytávat a odzbrojovat další prchající německé jednotlivce i skupinky. Většina z nich sice měla potvrzení revolučních národních výborů o dobrovolném odevzdání zbraní, ale to jim vůbec nepomohlo. Němci byli shromažďováni na okraji Fryšavy a odpoledne byli v lese popravováni. Oficiální hlášení fryšavské četnické stanice hovoří o 150 obětech. Štábní strážmistr Jež uvádí asi 140 zabitých Němců.

Při exhumačních pracích v roce 1994 bylo nalezeno 51 těl, podle identifikačních známek např. ze 715. pěší divize Wehrmachtu a Říšské celní správy města Paříže. Věk jedné skupiny kolem osmnácti let, druhá skupina padesátníci. Oběti měly týlní a spánkové průstřely, četné fraktury, byly ve spodním prádle. Jedna ženská kostra, pravděpodobně zdravotní sestra. Na hrobových jámách zcela nahoře ležely zbytky prázdných peněženek a sázecí rýče…

V noci na 11. května se ve Fryšavě objevila Rudá armáda a zanedlouho rumunští vojáci. Konečně skončila druhá světová válka. Ač letos uplyne již 80 let od těchto událostí, téma je stále živé. Nezbývá než doufat, že všichni, jichž se týká, dojdou klidu a smíření.

Prameny: Miroslav Kružík, Kapitoly z historie Fryšavy, Obec Fryšava 2010

Ondřej Červený: Osvobození Žďárska, Sypták 2014

časopis Detektor revue 4/2010