Článek
Dokončením okupace Čech, Moravy a Slezska v březnu 1939 získal Hitler velmi vítaný dárek. Jednak v podobě již hotových zbraní, (zejména čs. tank LT vz. 38 byl patrně nejlepší lehký tank své doby) ale zejména vysoce rozvinutého zbrojního průmyslu. Naše republika byla v té době uznávanou zbrojní velmocí. Dominantní postavení měly plzeňská Škodovka a koncern ČKD. Pro představu - v Plzni se během války vyrobilo asi 17 tisíc děl a do operace Barbarossa (útok na SSSR 1941) vyjelo přibližně 800 „českých“ tanků, což byla téměř pětina německých obrněnců na východní frontě. Velmi účinnou zbraní (až do konce války) se ukázal stíhač tanků Hetzer, právě na podvozku LT-38. Ve spolupráci s plzeňskou Škodou se jich vyrobily téměř tři tisíce. Zanedbatelné nebyly ani subdodávky a opravy pro letecký průmysl (firma Arado, atd.). Významná byla též produkce ručních zbraní, např. pušky a kulomety v Brně, pistole ve Strakonicích, pěchotní munice ve Vlašimi…
Zvláštní kapitolou je využití výzbroje z československých pohraničních pevností. Němci se od roku 1942 až do vylodění spojenců v Normandii 1944 snažili vybudovat tzv. Atlantický val, což měl být systém opevnění - od Norska po Španělsko. Vzhledem k obrovské délce pobřeží, použili Němci vše, co v dobyté Evropě pobrali. Z našich pevností odvezli některé pancéřové prvky (střílny, kupole), ale také skvělé protitankové kanóny vz. 36 ze Škody Plzeň. Tyto čs. pevnostní kanóny měly ráži 47 mm a prostřelily na vzdálenost 1 km skloněný pancíř silný 50 mm. Wehrmacht je pod označením 4,7 cm PaK K 36(t) použil v Atlantickém valu do téměř pěti stovek objektů.
Dále musím určitě zmínit těžkou baterii Crisbecq u obce Saint - Marcouf, ta používala kanóny z Plzně ráže 21 cm (celkem tři kusy), které zvládly vypálit granát o váze 135 kg na vzdálenost 33 km. V Den D přispěla k potopení amerického torpédoborce USS Corry. Také je velmi známá baterie Longues - sur - Mer, ta měla čtyři plzeňská děla (původně lodní), ráže 150 mm, střílející 45kilogramové projektily téměř 20 km daleko. Tato baterie se dostala do přestřelky s britskými křižníky Ajax a Argonaut, během 6. června 1944 vypálila asi 170 ran.
Český ježek u srubu Březinka.
Němci si z okupovaného Československa mimo jiné odvezli stovky protitankových překážek, známých jako rozsocháč, neboli „český ježek“. Jde o úspěšný vynález majora Františka Kašíka, rozsocháče se používají dodnes.Wehrmacht je rozmístil přímo na vyloďovacích plážích (úvodní scéna z Vojína Ryana).
A teď konečně slibované spojení ježka s nosorožcem. Když měli (hlavně američtí) tankisté po vylodění v Normandii velké problémy s prorážením starobylých živých plotů - v krajině „bocage“ (kameny a keři vyztužené vysoké meze), vymyslel, patrně seržant Culin z 2.obrněné divize, tzv. řezač na živé ploty. Tanku s řezačem se říkalo „nosorožec“. Celé to vypadalo jako obří vidle připevněné na předek tanku, zařízení ale skutečně fungovalo. Spojenci řezače plotů „nosorožce“ vyráběli (zpočátku) zejména z ocelových „českých ježků“ a používali s velkým úspěchem během svého tažení Normandií.
Pestrý osud kusů oceli - z předválečného Československa na vzdálené pobřeží Atlantiku, pak zpátky na východ na korbě spojeneckých tanků…
Prameny:
www.airborne-museum.org, https://techmania.cz/cs/
Informační tabule na místě: Batterie de Longues-sur-Mer
Batterie de Crisbecq
