Článek
Májky se obvykle stavějí 30. dubna, a to za často slavnostního a komunitního doprovodu. Co ale na první pohled vypadá jako čistě oslavný akt, může skrývat i jiný rozměr – totiž možnost krádeže májky. V tradičním pojetí není „krádež“ májky skutečným trestným činem, ale spíše jakýmsi symbolickým folklórním soubojem mezi vesnicemi či partami mladých mužů. Cílem je přenést májku z cizí obce do své nebo ji prostě „shodit“ či uříznout bez povšimnutí místních, kteří ji hlídají.
V posledních letech, kdy se tradice znovuobjevují a zároveň narážejí na moderní vnímání pořádku a vlastnictví, se začíná čím dál častěji diskutovat o tom, kde končí folklór a začíná bezohlednost. Zvlášť když nepanuje shoda ani mezi těmi, podle kterých hlídání a kácení či krádeže májek patří k tradici. To si ukážeme na několika aktuálních případech.
Jablonné v Podještědí: souboj tradice a dekorace
Po dvaceti letech letos postavilo májku na náměstí Jablonné v Podještědí. Lákalo na ni příspěvkem na Facebooku, ve kterém zmiňovalo i zvyk hlídání májky. Můžeme se jen domnívat, co bylo psáno v komentářích u tohoto příspěvku, neboť z Facebooku byl odstraněn.
V dalším příspěvku z 30.dubna město naopak prosilo, aby májka letos zůstala na místě. Marně. V noci byla májka pokácena, a to zřejmě podle tradice – tedy ne vandalismem, ale jako součást „zábavy“. Objevily se informace, že parta, která ji pokácela, následně přišla za zástupci města žádat o „výkupné“, což bývá v některých regionech běžný prvek tradice. Starosta Jablonného s celou záležitostí totiž následně šel do médií, kde obvinil obyvatele Petrovic: „tradice nemůže být výmluva pro nerespektování práce druhých“. A na oficiálním profilu města zakázal komentování příspěvků týkajících se májky. To rozdmýchalo nejen emoce, ale i vzpomínky.
Na Facebooku se pod příspěvky o májce objevily komentáře, které se různily podle pohledu na věc. Někteří uživatelé tvrdili, že strom si podřezali „místní“, protože Petrovice jsou administrativní částí Jablonného. Jiní připomínali, že právě krádeže májek mezi Jablonným, Petrovicemi, Kněžicemi a Heřmanicemi byly dlouholetou tradicí, kterou dnes nelze vnímat jako „útok“, ale spíše jako součást kulturní paměti kraje.
„Můj muž říkal, že jako mladý jezdil krást májku do Petrovic a je z Jablonného,“ uvedla například uživatelka Katka Hejduková. A další místní dodávají, že to bývala férová zábava pro všechny, kterou dnešní generace možná nechápe, ale jejíž „zákaz“ vyvolává spíše posměch. Jeden z komentářů trefně shrnuje situaci: „Udělali z toho takovou frašku, že se nám směje celý Liberecký kraj.“
Mníšek pod Brdy: recese, napětí, i výkupné v nejlepší formě
Zatímco v Jablonném padaly těžší výrazy, Mníšek pod Brdy pojal krádež májky s odzbrojující dávkou nadsázky. Na oficiálním facebookovém profilu města se objevilo vyjádření, které připomíná spíš scénář k recesistickému divadlu než úřední prohlášení. Sedm „neznámých přespolních útočníků“ vybavených motorovou pilou údajně v brzkých ranních hodinách pod rouškou tmy podřízlo májku a jako „cennou trofej“ si odneslo naparáděný věnec.
„Hlídač se pokusil téměř o nemožné, ale v nerovném boji podlehl sedminásobné přesile,“ píše se ve statusu. Text pokračuje ujištěním, že hlídač naštěstí přežil v dobrém fyzickém i psychickém stavu. Sebekritické poznámky o podcenění ostrahy střídá odhodlání – město májku postaví znovu a věnec by rádo zpět. „O výši výkupného jsme připraveni vyjednávat,“ dodává s humorem autor. Na závěr přijde varování pro všechny budoucí zloděje: příště je čeká překvapení.
Vtipný a zároveň stylový způsob, jakým město reagovalo, vyvolal mezi obyvateli vlnu sympatií. Ukazuje se tak, že humor a ochota hrát fér jsou klíčem k tomu, aby stará tradice nezanikla, ale zároveň nebyla vnímána jako akt vandalismu nebo zlomyslnosti. Zástupci obce ještě ten večer jeli do Prostřední Lhoty vykoupit věnec štěnětem plzeňského.
Holčovice: zábava, nebo trestný čin?
Zatímco některé obce reagují na zmizení májek s humorem, v Holčovicích se situace proměnila ve vášnivou debatu o pravidlech, úctě k tradicím, i hranici mezi recesí a vandalstvím. Místní májka byla pokácena, aniž by se k činu kdokoli přihlásil – a to rozděluje obec.
Jedni uznávají pravidla hry: „Chápeme starou tradici – kdo neuhlídá, o májku přijde,“ píše dobrovolný hasič Josef Gašparik. Zároveň ale apeluje na férovost: „Slušnost velí přinést špičku, přihlásit se a pozvat na pivo. Když už děláte noční výpravy, tak ať to má úroveň.“
Druzí mluví o zneuctění zvyklostí. Podle nich bylo načasování celé akce mimo: říkají, že ke krádežím májek podle tradice má docházet až těsně před plánovaným kácením, což teď rozhodně nebylo. „Toto se dělá až před kácením, takže žádní machři, ale blbečci,“ komentuje Zlatuše Strakošová. A přidává se i další obyvatelka: „Ten někdo evidentně neví, že se tohle dělá těsně před kácením máje, tak by si měl trochu prostudovat, jak ty tradice opravdu jsou.“
Nejtvrdší tón ale zvolil Jiří Jurosz, který už volá po zásahu policie: „Poškozování cizí věci. To je trestný čin. Hovada.“ Na jeho výrok reagoval i místní zastupitel za KSČM Pavel Gašparik, který slíbil prozkoumání kamerového záznamu: „Vyhodnotíme kamerový záznam a uvidíme.“
Těžko si pak představit, že vítězové noční bojovky se v souladu s tradicí přihlásí o své výkupné, když by jim místní namísto výkupného raději dopřáli pobyt ve vězení.
Liptaň: všichni věří tradici, ale každý jiné
Na facebookové stránce obce Liptaň zveřejnili výzvu s lehce výhružným podtónem: „Děkujeme lidem, kteří neznají tradice a pořežou májku, která už stojí 3 dny… nebojte se, máme vás na kamerách.“
Zajímavé je, že ani zde se zastánci tradice neshodnou, kdy se vlastně májka krade. Někdo říká, že „jen tu noc po postavení“. Veronika Lycková ve svém komentáři oponuje, že podle tradic české lidové, „po tři dny se musí hlídat“, tedy až do pravého poledne třetího květnového dne. Toho se drží například v Židovicích, kde májku hlídali až do dneška. A odcizena byla v noci z prvního na druhého třeba i májka v Postupicích, nebo ve Džbánově (kde zmizel i kmen, což na některých místech k tradici patří).
Spokojeni s datumem uříznutí nejsou ani v Žiželicích na žatecku, kde ovšem májka padla hned první noc. Jak u fotky poražné májky uvádí Simona Mangová, „krade se od pátku večer (od šera) do rána než začne svítat. A poslední šance je v neděli do svítání. A takto celý měsíc vždy jen víkend. Během týdne fakt ne.“
Tak ano, nebo ne? A kdy?
Výsledkem diskusí na sociálních sítích je paradox: všichni tvrdí, že znají pravidla, ale každý trochu jiná. Ve většině komentářů převažuje názor, že májka může být podřezána pouze těmi, kdož sami mají ve své obci májku, a to pouze během noci z 30. dubna na 1. květen, do šesté hodiny ranní. V šest let starém článku o krádeži májky z Martínkovic (kde ji, mimochodem, neuhlídali ani letos) tehdejší starosta Jaromír Jirka upřesňuje, že „je taky dohoda, že se kradou až po půlnoci“.
Případ z Martínkovic roku 2019 je vůbec zvláštní. Došlo zde totiž k dvojnásobné krádeži. Nejprve někdo májku zkácel, a odnesl ozdobený vršek s věncem, za který se pak v případě úspěšné krádeže obvykle žádá výkupné ve formě basy piva či jiného alkoholu. Pokáceného kmene si pak všimli projíždějící mládežníci z Božanova, kteří jej zahákli za auto, a odváželi pryč. Při cestě je ovšem potkala policejní hlídka, která pasažerům vozu rozdala pokuty za úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží.
Ač nám udělení takové pokuty může přijít absurdní, zvlášť když tento čin rozhodně neměl majetkový charakter, pokusů o trestání najdeme v nedávné historii více. Ovšem už ne ze strany policie, která zastává stanovisko, podle kterého „je takový specifický případ krádeže přinejmenším právně nejednoznačný“. Trestní oznámení pro poškození cizí věci podala za zkácení májky například v roce 2016 radnice Lomu na mostecku. Starostka obce tehdy dokonce argumentovala tím, že by čin chápala jako tradici jen v tom případě, kdy by májka byla uříznuta níže a kmen nezůstal ležet na místě.
Jako poškození cizí věci chtěli naříznutí májky řešit i bílinští strážníci v roce 2012. A letos předali podobný podnět policii i dobrovolní hasiči z Chlumčan na plzeňsku, kteří chtějí aby byli pachatelé souzeni za veřejné ohrožení, za které hrozí až osm let za mřížemi. Na komentáře o špatných hlídačích reagují slovy: „Tady nejde ani tak o to hlídání, ale o to co by tím rozbili.“
Otázkou ovšem je, zda by si v případě dopadení pachatele nenaběhl soudnímu sporu právě Sbor dobrovolných hasičů jako pořadatel akce. Z pohledu zákona by se totiž soud mohl na „akci májka“, při níž je dle tradice postaven vysoký stožár, který může být dle tradice v noci nečekaně pokácen, dívat jako na kulturní či společenskou událost. A za vhodné umístění a zabezpečení dočasných staveb v rámci takové akce, stejně jako za bezpečnost veřejnosti, vždy zodpovídá organizátor.
