Český inženýrský geolog vyznamenán peruánským státním řádem

Dne 19. září 2019 obdržel český inženýrský geolog Otto Horský Řád „José Gregorio Paz Soldán“, který ocenil jeho velký přínos pro kulturní, vědeckou a ekonomickou spolupráci a propagaci Peru v České republice. Uvedený řád mu předala velvyslankyně Peru J. E. Liliana de Olarte de Torres Muga během recepce pořádané na jeho počest v rezidenci peruánského velvyslanectví v Praze. Této akce se zúčastnili velvyslanci a přátelé některých latinsko-amerických zemí a přátelé a příbuzní Otto Horského.

Toto nejvyšší státní vyznamenání udělené Ministerstvem zahraničních věcí Peru, pojmenované po významném peruánském diplomatovi, bylo uděleno renomovanému českému inženýrskému geologovi, který pracoval na projektech a realizaci vodních, energetických a civilních staveb v Peru. Podílel se na rozšíření energetického potenciálu vodní elektrárny Machu Picchu, měl na starosti geotechnické studie umožňující realizaci vodní elektrárny Mantaro a v roce 2004 se zúčastnil expedice Titicaca, která vyústila v důkladný historicko-geografický popis peruánského altiplana. Velvyslankyně Peru v České republice J.E. Liliana de Olarte de Torres Muga to shrnuje takto:

„Za uplynulých padesát let kontaktů a spolupráce mnohokrát navštívil moji zemi, realizoval mnoho studií a terénních průzkumných prací jako inženýrský geolog a některá jeho díla jsou dnes v Peru nezpochybnitelnou realitou. Zanechal za sebou několik velmi užitečných popularizačních a odborných knih o Peru, o jezeře Titicaca a o celém regionu Puno. Nepochybně přispěl k úspěšné zahraniční politice a k prohloubení oboustranných bilaterálních vztahů mezi Peru a Českou republikou. Přispěl ke zvýšení znalostí o Peru v oblasti kulturní, vědecké a ekonomické.“

Po skončení ceremoniálu předání řádu a během slavnostní recepce mě vyzval argentinský spisovatel, básník a publicista Juan Pablo Bertazza ke krátkému pohovoru, který jsem přijal a realizovali jsme ho spolu ve španělštině v rezidenční zahradě. Pablo mi kladl krátké otázky, na které jsem reagoval a on si je nahrával na magnetofon. Z jeho následně publikovaného článku o našem pohovoru pod názvem „Život ve službě, vědě a pokroku“ vyjímám některé zajímavé pasáže:

A tento muž narozený ve městě Prostějov, který je již součástí peruánské reality, zdůraznil, že již od velmi útlého věku se začal zajímat o Peru. Ve věku patnácti nebo šestnácti let ho začalo zajímat, jak Indiáni dnes v Peru žijí, jak žili Inkové, kteří měli tak bohatou kulturní historii. Jeho zájem o Peru stále více rostl, až do té míry, že na konci vysokoškolského vzdělání začal studovat španělštinu, která mu umožňovala korespondovat si s peruánskými univerzitami, až mu nakonec v roce 1974 nabídli něco, co vypadalo jako sen: Odjet pracovat do Peru a připojit se ke skupině pěti odborníků, kteří již byli vybráni za účelem vytvoření Technické kanceláře v Limě. Ale tato lákavá nabídka, jak nám říká Horský, byla, jak se brzy ukázalo, daleko významnější.

„Myslel jsem, že tato nabídka je vtip, ale o tři dny později mně zavolali z Prahy, aby mi řekli, že nejen, že se mohu připojit k této skupině pěti odborníků, ale že budu pověřen jejím vedením jako ředitel. Jak pro mě velké překvapení!“

Pro Horského to znamenalo učinit jedno z největších a zásadních rozhodnutí v životě, změnit na čas vlast a povolání. Do té doby řídil jako odborník velká stavební díla v Československu.

Samozřejmě to nebylo snadné. Půl roku mu trvalo, než si zdokonalil španělský jazyk, složil z něj státní zkoušky a musel získat technické a odborné znalosti z různých latinskoamerických zemí. V přípravě na tuto misi byl natolik úspěšný, že kromě práce vedoucího Technické kanceláře byl záhy pověřen i diplomatickou funkcí v postavení komerčního atašé, což v uvedené době bylo něco nevídaného, aby se geolog stal diplomatem.

Část zkušenosti z této práce v Peru vypráví Horský ve své knize Peruánské postřehy. A při povídání o své práci na nejdůležitějších vodních dílech té doby na území Peru vysvětluje, že v případě Machu Picchu bylo myšlenkou vybudovat další podzemní kavernu, aby zde mohlo být instalováno několik dalších generátorů, s cílem zvýšení výkonu hydroelektrárny. Poté uvedl, že úkolem geotechnické expedice na Machu Picchu, vedené světovým odborníkem Ing. Karlem Drozdem, bylo poskytnout geotechnická data potřebná pro zpracování projektu a vybudování bezpečného díla. Kromě ocenění peruánským státním řádem si Horský vysoce váží získaných přízvisek. V předmluvě k jeho knize „Incawasi – sídlo bohů“ od předchozího velvyslance Peru Alberta Salase Barahony je poprvé označen jako Peruanista a je na to velmi hrdý. Na Kubě, kde pracoval čtyři roky jako hlavní poradce na Ministerstvu stavebnictví, ho vzhledem k jeho vysokým geologickým znalostem nazývali Doktor skalního masivu.

„Jak se doktor orientuje v  lidském těle, tak se ihned orientuji ve skalním masivu a to i v případech, kdy území bylo postiženo nějakými katastrofami, jako jsou zemětřesení nebo sesuvy. Mám zvláštní schopnost proniknout do nitra země a i bez terénních průzkumných prací a kvalifikovaně odhadnout, co se pode mnou nachází a vyvodit z toho odborné závěry. To bezesporu svědčí o mém citovém vztahu k zemi, jejíž se cítím součástí, v níž posléze zůstanou na věky moje trvalé stopy.“

A ačkoliv provádění takové pečlivé práce vyžaduje hodně kázně a vědecké přesnosti, Horský si nacházel čas k přemýšlení o životě a smrti a o otázkách, které nemají jedinou odpověď. Všiml si, že v chování Indiánů bylo něco, co ho motivovalo, aby uvažoval o svém vlastním způsobu bytí.

„Viděl jsem jednou na hřbitově, jak po pohřbu nějakého významného Indiána se sešla kolem jeho hrobky celá rodina a mnoho známých. Celý týden seděli kolem hrobky v družné zábavě a popíjeli pivo a chichu (slabě alkoholickou limonádu čiču), aby dali najevo, jak dobře je mu již v nebi. Ano, ano, to ve mně vzbudilo hodně pozornosti, tak by tomu mělo být.“

Co ještě i dnes Horský zdůrazňuje z té anekdoty, která jím tolik pohnula, je vztah Indiánů ke konečnosti. Protože podle jeho názoru by to, co určuje život, neměla být otázka smrti, ale ta, zda plníme úkol, se kterým jsme na tuto zemi přišli. A podle jeho velké trajektorie není pochyb o tom, že Horský daleko svůj úkol překročil.

Zdroj: Radiodifusión Checa 7, Radio Prague International

URL: https://www.radio.cz/es/rubrica/notas/otto-horsky-una-vida-al-servicio-de-la-ciencia-y-el-progreso

Fotografie: