Článek
V minule zveřejněném článku jsem v diskuzi zjistil, že existují lidé, kteří neznají existenci aplikovaného oboru Inženýrská geologie. Geologa obecně si pletou málem se zlatokopem, čili s člověkem bez vysokoškolského vzdělání, kterého prostě baví příroda a její zvláštnosti, zejména zajímavé horniny či minerály. V diskusních příspěvcích se v prostoru určeném k tomuto účelu nedá odpovědět v rozsahu, který by vysvětlení zasluhoval, proto jsem se rozhodl publikovat odpověď touto formou, tedy vysvětlit, že obor Inženýrská geologie jako taková existuje, že inženýrský geolog, pokud touží pracovat v tomto oboru jako zodpovědný řešitel a koordinátor velkých projektů, zejména vodohospodářských a energetických staveb, ale i staveb civilních, veřejných komunikací, dálnic, bytové výstavby atd, musí každých pět roků obhajovat před odbornou komisí Ministerstva životního prostředí odbornou způsobilost k výkonu povolání, a pokud ji na základě jeho realizovaných prací a znalosti pokroku vědy v uplynulých pěti letech neobhájí, nemůže u velkých projektů fungovat samostatně a předávat výsledky své práce formou závěrečných zpráv projektantům, statikům, investorům. Také nemůže sám být zodpovědný za stavební dozor při realizaci vlastní stavby, což je rovněž posláním inženýrského geologa. Ale pojďme k věci:
Inženýrská geologie je aplikovaný obor, který poskytuje projektantům staveb informace o složení a vlastnostech podloží konkrétního území, na kterém je projektována stavba (domy, mosty, silnice, průmyslové stavby, přehrady, energetické stavby atd), nebo kde je potřeba zhodnotit nějaké geologické riziko pro společnost (sesuvy, řícení skal, propady terénu kvůli vlivu těžby a mnohé další).
Inženýrský geolog je specialista, který zná velmi dobře geologii a její praktické důsledky v krajině a také rozumí požadavkům staveb a zná zákonný rámec, ve kterém stavební práce a ochrana přírody probíhají. V České republice se jedná o profesi, která probíhá podle Zákona č. 62/1988 O Geologických pracích. Profesionálním inženýrským geologem se v České republice může stát pouze uchazeč, který splní náročné odborné kvalifikační předpoklady Ministerstva životního prostředí, včetně studia adekvátní vysoké školy, perfektní praxe pod jiným renomovaným specialistou a úspěšného složení zkoušek před odbornou komisí k získání Osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce dle zákona č. 62/1988, Sb. Toto osvědčení se každých pět roků musí znovu před komisí obhajovat.
Hlavním cílem pro inženýrského geologa je ochrana životů a majetku proti poškození způsobené geologickými podmínkami. Jako příklad mohu uvést katastrofu přehrady Vajont v Itálii, kde stavební záměr posuzoval jako hlavní řešitel nekvalifikovaný „odborník“.Při napouštění přehrady 9 října 1963 se dal do pohybu levý břeh, zřítila se do nádrže ve formě skalního sesuvu po předurčené vrstevní ploše část hory Monte Toc v množství 270 milionů m3 skalnaté půdy (skoro dvojnásobek objemu vodní nádrže), což vyvolalo vznik 50 m vysoké vlny, která se přelila přes přehradní hráz, voda se valila údolím, zatopila několik obcí a nakonec i město Longarone, které v mžiku přestalo existovat. Zahynulo kolem 2 000 lidí, přesné číslo se nedalo zjistit. Samotná betonová hráz zůstala nepoškozena, soutěska za hrází však byla zcela zasypaná až do výšky 400 m. Vajont jsem brzy po katastrofě osobně navštívil a důvody sesutí posoudil. Mohl bych jmenovat řadu dalších katastrof přehrad, kde došlo nejen k hmotné škodě, ale i ke ztrátě lidských životů, to ale není účelem tohoto článku.
Přehrada Vayont šest roků po katastrofickém sesuvu v roce 1963. Bílá plocha ve svahu vpravo je odkrýtá smyková plocha, po niž se zřítila při napouštění nádrže část hory Monte Toc. Betonová klenbová hráz vysoká 261, 6 m náraz vlny vysoké 50 m vydržela, soutěska za hrází však byla zcela zasypána až do výšky 400 m. Foto Otto Horský, 1969.
Inženýrsko – geologické průzkumy pro stavební účely posuzují vlastnosti geologického prostředí ve vztahu k plánované výstavbě, zejména z hlediska fyzikálně – mechanických vlastností horninového prostředí a jeho vhodnosti pro posuzovaný záměr. Kvalitně provedený průzkum znamená pro investora významnou úsporu prostředků při vlastní výstavbě, a to jak k eliminací víceprací v důsledku výskytu nečekaných geologických anomálií, tak ik efektivnějším navržením základových konstrukcí v souladu s ověřenou geologickou stavbou.
Práce a zodpovědnost Inženýrského geologa, vyhodnocení prací v písemném posudku, který slouží jako podklad pro projektanta stavby a statika a historie oboru inženýrské geologie jsou podrobně popsány na webových stránkách: https://cs.wikipedia.org/wiki/inženýrská geologie, na které odkazuji.
V prostředí Československa a celé střední Evropy byl velmi významnou osobností český akademik Quido Záruba, špičkový expert, který stál u zrodu české inženýrské geologie od dob první republiky. Jeho obsáhlá kniha Inženýrské geologie‚se spoluautorem prof. Vojtěchem Menclem z VUT Brno, vydaná v roce 1954, se dodnes používá jako základní učebnice inženýrské geologie. Postavení Quido Záruby a české školy inženýrské geologie ve světě ještě posílilo, když byla zřízena Mezinárodní organizace inženýrských geologů IAEG (International Association for Engineering Geology) . Tato organizace začala působit zejména po XXIII. geologickém kongresu, konaném v pohnutých srpnových dnech roku 1968 v Praze, kdy byl profesor Záruba zvolen jejím prvním předsedou.
Akademik Quido Záruba vytvořil uznávanou československou školu inženýrské geologie. Jeho žáci byli odbornými specialisty s praktickými zkušenostmi a s nejširším možným profesním uplatněním. Ke konci šedesátých let minulého století s rozvojem investiční výstavby a přehradního stavitelství se ukázala potřeba vybudovat na geologických státních podnicích inženýrsko-geologická pracoviště. Na vedoucí pozice těchto pracovišť v Praze a v Brně doporučil Záruba svoje žáky, pracující u něj jako asistenti. Následně bylo zřízeno detašované pracoviště inženýrské geologie v Ostravě, na něž jsem v pátém ročníku studia inženýrské geologie na VŠB v Ostravě nastoupil a v letech 1961 až do roku 1974, kdy jsem začal pracovat převážně v profesi inženýrského geologa v zahraničí‚ jsem jako zodpovědný řešitel a koordinátor projektů pracoval na několika velkých přehradách (např. Dalešice, Slezská Harta, Josefův Důl a třiceti dalších) a na moravském úseku dálnice z Brna do Prahy, kde jsem musel ve vymezeném pruhu 500 m vymezit její nejvhodnější trasování a posoudit základové poměry, stabilitu svahů a jiné parametry potřebné pro vypracování prováděcího projektu.
. V roce 1962 jsem v Ostravě zavedl každoměsíční semináře inženýrské geologii, kterých se zúčastnili studenti inženýrské geologie, projektanti, investoři a vodohospodáři. Když jsem byl v roce 1966 pověřen koordinací a vedením průzkumných prací pro projekt přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, potřebné pro provoz atomové elektrárny v Dukovanech a přešel jsem z Ostravy do Brna, založil jsem tradici těchto seminářů i v Brně.
Od roku 1971 jsem působil jako externí učitel inženýrské geologie na Vysokém učení technickém v Brně, a to až do roku 1974, kdy jsem odjel na dlouhodobý služební pobyt do Peru. V přednáškách na Vysokém učení technickém v Brně jsem pokračoval i v čase mezi Peru a Kubou (1976 až 1978) a po návratu z Kuby (1989 až 1991). Jeden rok jsem externě přednášel inženýrskou geologii i na Vysoké škole báňské v Ostravě (1985).
Závěrem mohu jen konstatovat, že československá prestiž inženýrské geologie ve světě byla a je i po rozdělení Československa mimořádně vysoká. Podle našeho příkladu byla výuka inženýrské geologie zavedena na univerzitách a technických vysokých školách ve Španělsku (v roce 1966 jsem ji pomáhal přednáškami a měsíčním pobytem na Barcelonské Univerzitě zavádět). Při mém pobytu na Kubě v roli hlavního poradce Ministerstva stavebnictví pro inženýrskou geologii (1978 - 1982) bylo zavedení inženýrské geologie na vysokých školách a zřízení pracovišť inženýrské geologie v praxi na stavebních a geologických pracovištích jedním z mých hlavních a splněných úkolů.
Moje kniha Inženýrskogeologický průzkum pro přehrady, napsaná se spoluúčastí renomovaného inženýrského geofyzika Doc.RNDr.Pavla Blády, DrSc, vydaná v roce 2009 v nakladatelství Repronis Ostrava v nákladu 1 000 výtisků, byla záhy rozebrána.VŠB - TU Ostrava vydalo v roce 2013 její druhé, rozšířené vydání na DVD s papírovým obalem.
Kniha byla přeložena do angličtiny s názvem The Application of Engineering Geology to Dam Construction, vydaná stejným nakladatelstvím ve stejném počtu výtisků je dnes rozšířena ve více než šedesáti zemích světa a na některých technických vysokých školách či univerzitách je používána jako učebnice inženýrské geologie. Na Kubě byla předána nejen Ministerstvu stavebnictví, ale všem pracovištím spadajícím pod toto ministerstvo a pod Ministerstvo základního průmyslu v Havaně a ve všech provinciích. Její druhé podstatně rozšířené druhé vydání knihy vydala Univerzita Komenského v Bratislavě v roce 2014.
Předmětná kniha je svým obsahem prvním souhrnným zpracování problematiky poslání inženýrské geologie od dob vydání Inženýrské geologie akademikem Zárubou. v roce 1954.Zahrnuje zejména pokrok v této vědní disciplíně za uplynulých 55 let od vydání Zárubovy knihy. Více než teoretickým úvahám je zaměřena na praktické příklady a aplikace nových, zejména geofyzikálních metod inženýrsko geologického průzkumu, na jejichž rozvoji se oba autoři významnou měrou podíleli. Aplikace moderních průzkumných metod při inženýrsko geologickém průzkumu pro přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice byla předmětem mé kandidátské disertační práce, kterou ještě akademik Quido Záruba přijal k posouzení a doporučil mě k udělení vědecké hodnosti kandidáta věd, CSc.
Závěrem děkuji všem čtenářům, kteří vystoupili v diskuzi k mému předchozímu zmíněnému článku, kteří mi tímto způsobem dali podnět k tomu, abych napsal tento článek. Pokud by snad bylo některým stále něco nejasného, k uvedené tematice je mnoho zajímavých a hodnotných příspěvků na internetu. Moje celoživotní profesní kariéra je podrobně uvedena na mých webových stránkách www.horsky.estranky.cz
Protože píši tento článek den před koncem roku, využívám této příležitosti, abych popřál a poděkoval nejen diskutérům, ale také všem čtenářům a mediátorům našich článků hodně štěstí a životních radostí a hlavně pevné a dobré zdraví.
Otto Horský, 30. 12. 2024.
Odkazy na www.stránky:
„Expecting Disaster: The 1963 Landslide of the Vajont Dam.“ Environment & Society Portal, Arcadia (2011), no. 8. Rachel Carson Center for Environment and Society. https://doi.org/10.5282/rcc/3401.
https://rock.geosociety.org/net/documents/gsa/memorials/v29/zaruba.pdf
https://www.geotechnika.cz/en/homepage/zaruba-awards3
